Už tak dlouhodobě neúnosná silniční nákladní doprava v Česku dál roste. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] za tím stojí v tomto ohledu docela zanedbaná infrastruktura na železnici a neexistence vodních cest.
A to přesto, že do změny tohoto trendu směřují stovky milionů korun. Alespoň to jsou hlavní zjištění aktuální kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ]. Jeho inspektoři se při ní zaměřili na čerpání národních a evropských dotací určených na rozvoj nákladní kombinované dopravy. Jejich užití mělo vést k posílení přepravy zboží po železnici nebo vodní cestou a ke snížení silniční nákladní dopravy. NKÚ ale konstatuje, že „vliv podpory na rozvoj nákladní kombinované dopravy je minimální.“
„Celkový přepravený objem v kombinované dopravě v ČR klesá, železniční nákladní doprava stagnuje, vodní nákladní doprava prakticky neexistuje a silniční nákladní doprava naopak roste,“ shrnuje ve své zprávě NKÚ.
Celkový přepravený objem v kombinované dopravě v ČR klesá 
[Zdroj: NKÚ]
Naopak silniční nákladní doprava roste. Podle výpočtu NKÚ došlo v České republice loni oproti roku 2015 k téměř 30% nárůstu kilometrů ujetých nákladními vozidly nad dvanáct tun. Podle úřadu tak Česko nejspíš nesplní svůj národní cíl převést do roku 2030 celkem 30 procent silniční nákladní přepravy na vzdálenosti nad 300 km na železniční a vnitrozemskou vodní dopravu. Stát se naopak nově zaměřuje na výstavbu infrastruktury pro evropské rychlovlaky, což má vyjít na zhruba jeden bilion korun.
Dopravní přeprava na železnici prakticky neexistuje
To přesto, že na podporu kombinované nákladní dopravy směřují stovky milionů korun. Navíc Ministerstvo dopravy ČR [MD ČR] plně nevyužívá prostředky určené na posílení této dopravy. Podle NKÚ totiž MD ČR plánovalo podpořit v letech 2015 až 2023 projekty na rozvoj nákladní kombinované dopravy částkou 4,7 miliardy korun. Nakonec ale podpořilo pouze 14 projektů za 650 milionů korun.
„Nevyužilo tedy 86 procent vyčleněných peněžních prostředků,“ poukazuje NKÚ.
Podle něj se ministerstvu dosud nepodařilo odstranit překážky bránící rozvoji nákladní kombinované dopravy. U železnice je to například slabá kapacita železniční dopravní infrastruktury. A jde o následující překážky:
- Kapacita je z velké části vyčerpána vlaky osobní dopravy.
- Nedostatečná spolehlivost železniční dopravy.
- Nedostatečné parametry železniční infrastruktury.
- Vysoké poplatky za využití železniční cesty v porovnání se zpoplatněním silnic.
Výsledkem jmenovaných překážek je to, že železniční nákladní doprava u nás stojí, nerozvíjí se. Což se projevuje i na hospodářských výsledcích Českých drah [ČD]. Zatímco loni činil celkový zisk před zdaněním skupiny ČD bezmála čtyři miliardy korun, nákladní doprava se na něm podílela jen zhruba 700 miliony korun.
A využití vodní cesty v nákladní kombinované dopravě v Česku prakticky neexistuje. Brání tomu hlavně dlouhodobá nespolehlivost labské vodní cesty.
Co dále zjistila kontrola NKÚ
U šesti ze 14 kontrolovaných dopravních projektů NKÚ zjistil významné riziko nedosahování předpokládaných výsledků. Jako příklad uvádí výstavbu překladiště kombinované dopravy ve středočeském Kolíně. Tam činila dotace MD ČR 46,5 milionu korun. Podle projektu měl přepravený objem v kombinované dopravě dosahovat ročně od 272 tisíců do 301 tisíce tun.
„NKÚ zjistil, že v roce 2020 byl objem překládky nulový, v roce 2021 činil jen 28 procent a v roce 2022 celkem 36 procent z plánovaného objemu přeprav,“ uvádí NKÚ.
Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala
U dvou kontrolovaných projektů úřad přišel na neoprávněné použití prostředků a vyhodnotil to jako skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně v celkové výši 11,1 milionu korun. Jeden z těchto příjemců například čerpal dotaci 7,5 milionu korun na pořízení návěsů pro kombinovanou dopravu. Kontrola ale ukázala, že příjemce tyto návěsy v 99,5 procenta případů využíval jen při přepravě po silnici.
–DNA–
