Ekonomika EU nejede. Stojí spotřeba i export. Potíže má Německo

Ekonomika EU ve druhém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, což je stejné tempo jako v prvním čtvrtletí. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Propad ale hlásí německá ekonomika.

Zklamání zažili i v Maďarsku, kde se čekal růst o 0,6 procenta, namísto toho přišel mezikvartální pokles o 0,2 procenta. Přesvědčivé výsledky nepřinesla ani česká ekonomika, spíše naopak. Meziročně tempo růstu hrubého domácího produktu [HDP] v EU zrychlilo o desetinu bodu na 0,7 procenta.

Pokles hrubého domácího produktu [HDP] ale hlásí největší evropská ekonomika. Což ve své aktuální zprávě potvrdil i německý Spolkový statistický úřad Destatis. Podle něj HDP Německa po růstu o 0,2 procenta v prvních třech měsících letošního roku ve druhém kvartálu mezičtvrtletně klesl o 0,1 procenta. Slabý výsledek německé ekonomiky analytiky nepřekvapil, přesto čekali růst.

„Německé hospodářství uvázlo v krizi,“ komentoval zprávu statistiků Klaus Wohlrabe z ekonomického institutu Ifo.

Výkon německého HDP / Modře neočištěná data, červeně očistěná data

[Zdroj: Destatis]

„Ani pro třetí čtvrtletí 2024 nelze čekat zlepšení,“ poznamenal s tím, že na to ukazuje i bilance podnikatelské nálady.

Index podnikatelské nálady, který Ifo sestavuje, se znatelně zhoršil. Německé firmy jsou stále méně spokojené se současnými obchody a skepticky hledí i na příští měsíce. Podle průzkumu mezi nákupními manažery společnosti S&P Global souhrnný index nákupních manažerů pro Německo se propadl na 48,7 bodu z červnových 50,4 bodu. Nacházel se tak těsně nad klíčovou padesátibodovou hranicí. Ta dělí pokles od růstu aktivity.

Důvody propadu: Drahé energie i ekonomický útlum v Číně

„Dolů německou ekonomiku táhnou slabé investice, což je v kontextu nekonkurenčních cen energií dost negativní signál. Může totiž znamenat další odchody firem do zahraničí, a tedy i potenciální ztrátu budoucího výkonu této jinak exportně orientované ekonomiky,“ uvedl k čerstvým datům hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Problém nejen, ale hlavně českého průmyslu jsou ceny energií

Německá centrální banka očekává, že ekonomika v nynějším čtvrtletí vykáže silnější růst. Přispět by k tomu podle ní měl i růst mezd, které podpoří soukromou spotřebu, zpomalující inflace a robustní trh práce. HDP Německa loni meziročně klesl o 0,2 procenta.

Problém je i zpomalování ekonomiky Číny, která patří k významným partnerům německých, ale i dalších evropských firem. Navíc podle loňské analýzy švýcarské centrální banky Swiss National Bank [SNB] je to hlavně německá ekonomika, která z ekonomik EU nejvíc trpí válkou na Ukrajině.

„Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o reálnou ekonomiku,” uvádí studie.

Podle ní ruská invaze na Ukrajinu znatelně brzdí hospodářství evropských zemí. Zatěžuje jejich ekonomické aktivity a dále tlačí spotřebitelské ceny vzhůru.

„Za jeden až dva roky se tento účinek pravděpodobně přibližně dvakrát zvětší,” píše studie.

Válka na Ukrajině škodí Evropě, tvrdí švýcarská centrální banka

Samostatnou kapitolu autoři studie věnují dopadům do energetického trhu. Konstatují, že zatímco dříve při geopolitických konfliktech hrály stěžejní roli dopady na cenu ropy, nyní je vystřídaly dopady na ceny plynu a s nimi svázané ceny elektřiny.

„Ceny plynu [a elektřiny] v Evropě vzrostly mnohem více než světové ceny ropy,“ uvádějí.

Zmiňují rovněž dopady války na ceny potravin. Konstatují, že Ukrajina i Rusko jsou hlavními vývozci obilí. Kvůli válce tak strmě rostly právě i ceny potravin. Což ale neplatí výhradně pro ceny obilovin v Evropě.

Situace v zemích eurozóny

Z jednotlivých členských zemí, za které jsou údaje k dispozici, vykázalo v letošním druhém čtvrtletí nejvyšší nárůst HDP proti předchozímu čtvrtletí Irsko [+1,2 %] následované Litvou [+0,9 %] a Španělskem [+0,8 %].

„Mezi jednotlivými zeměmi, které byly schopné dodat odhady HDP, existují velké rozdíly. S růstem 1,2 procenta tentokrát vede Irsko, jehož HDP je v důsledku masivní účetní přítomnosti nadnárodních firem tak volatilní, že jej snad nemá smysl brát ani vážně,“ uvedl Petr Dufek.

Pokles HDP oproti předchozímu čtvrtletí vykázalo Lotyšsko [-1,1 %], Švédsko [-0,8 %], Maďarsko [-0,2 %] a zmíněné Německo [-0,1 %].

Meziroční vývoj HDP v zemích EU, u nichž jsou data k dispozici

* Procentuální změna ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vypočtená z kalendářně upravených údajů. / Zdroj: Eurostat

Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům růst o 0,3 procenta, v prvním čtvrtletí růst činil 0,2 procenta. Meziročně pak ve druhém kvartálu vykázala růst o 0,4 procenta proti meziročnímu růstu o 0,3 procenta v prvním čtvrtletí.

„Pro české firmy zatím slabá čísla ze zahraničí znamenají omezené exportní příležitosti a pokračování trendu nízkých zakázek i po zbytek třetího čtvrtletí,“ řekl Dufek.

Zázrak se nekoná. Česká ekonomika roste ještě méně, než se čekalo

Podle něj je dále z předběžných výsledků HDP za EU vidět nejen nerovnoměrný vývoj v jednotlivých zemích, ale především zatím slabý drive k růstu. Ostatně už průběžné indexy nákupních manažerů pravidelně ukazují, že průmysl v největších zemích zůstává v recesi a že o kladná čísla se starají především služby spojené s obchodem a cestovním ruchem.

Situace v zemích eurozóny

V zemích eurozóny hospodářství za druhé čtvrtletí vzrostlo rovněž o 0,3 procenta, stejně jako o čtvrtletí dříve. Meziročně ekonomika zemí platících eurem vykázala růst o 0,6 procenta proti růstu o 0,5 procenta v prvním čtvrtletí.

Mezičtvrtletní vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici

[Zdroj: Eurostat]

„Předběžný odhad HDP za eurozónu naznačuje, že unijní ekonomika stále nemůže popadnout dech. Inflační vlna už odezněla, reálná finanční situace domácností se zlepšuje, ekonomika přesto stále nemá sílu zrychlit,“ říká k datům Petr Dufek.

Růst podnikatelské aktivity v eurozóně se podle něj v červenci téměř zastavil, přestože analytici očekávali mírné zrychlení. A dále: Pokles aktivity ve zpracovatelském sektoru se prohloubil, zatímco růst v sektoru služeb zpomalil. Vyplývá to z již zmíněného průzkumu mezi nákupními manažery společnosti S&P Global.

Podnikatelská aktivita v eurozóně se téměř zastavila

„Vypadá to na vážný problém,” uvedl ekonom Cyrus de la Rubia ze společnosti Hamburg Commercial Bank.

„Naděje, že by tento sektor mohl těžit z lepších celosvětových hospodářských podmínek, se rozplývají,” dodal.

–DNA/ČTK–