Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním zasedání snížila dvoutýdenní úrokovou repo sazbu o 25 bazických bodů na 4,5 procenta. Oproti předchozím snížením o 50 b. b. tak poprvé ubrala na tempu snižování úroků.
Česká koruna v návaznosti na rozhodnutí ČNB a jestřábí vyznění zasedání posílila o 0,2 procenta na 25,38 za euro. Právě i v důsledku minulé překvapivé razance centrální banky, která prozatím čtyřikrát snížila úroky o celých 0,50 bazických bodů, koruna oslabila nad hranici 25 korun za euro. Následně pak v průběhu několika dalších týdnů oslabila celkem o více než dvě procenta.
Česká národní banka trhla rekord: Koruna se dostala nad 25 za euro
Nyní kurz české koruny zareagoval kosmetickým posílením z EUR/CZK 25,44 na 25,40. Záhy velkou část tohoto pohybu korigoval. Podle analytiků má ČNB díky nízké 2% inflaci prostor pokračovat i nadále ve snižování úrokových sazeb ale už pomalejším tempem.
„Na rozdíl od červnového snížení sazeb se ČNB rozhodla tentokrát nikoho nepřekvapovat a vrátila se k dříve standardním čtvrtprocentním krokům. Hlavní sazba centrální banky nyní klesá na 4,50 procenta a s největší pravděpodobností se sníží i v září a v listopadu o dalších celkem 50 bazických bodů,“ okomentoval rozhodnutí centrální banky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj důsledkem snížení úrokových sazeb bude s největší pravděpodobností další pokles depozitních sazeb na trhu. Ať už půjde o spořicí nebo termínované vklady. Zlevnění by se měly dočkat i úvěry firmám s variabilní úrokovou sazbou a časem i hypotéky. Byť jejich sazby nereflektují přímo ani tak repo sazbu ČNB jako spíše úroky u pětiletých úvěrů na finančních trzích.
„Vliv na chod ekonomiky bude mít dnešní krok centrální banky jen malý. Českou ekonomiku nedusí úrokové sazby, ale v první řadě klesající zakázky exportně orientovaného průmyslu,“ doplnil Petr Dufek.
ČNB volí obezřetný postup, tvrdí analytici
Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání současně snížila diskontní sazbu ve stejném rozsahu [-0,25 b. b.] na 3,50 procenta a lombardní sazby na 5,50 procenta. Nově stanovené úrokové sazby začnou platit zítra [2.8.]. Dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB o snížení úrokových sazeb bylo jednomyslné.
„Bankovní rada ve výsledku pokračuje ve svém obezřetném přístupu a spíše než optimální reakci na vývoj ekonomiky a inflace upřednostňuje předcházení proinflačních rizik. Ta jsou podle vyjádření bankovní rady spojena hlavně s pokračujícím rychlým meziročním růstem cen služeb, se zmíněnou vyšší dynamikou mezd a oslabením české koruny,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Guvernér centrální banky Aleš Michl po jednání bankovní rady řekl, že ČNB je i nadále odhodlána pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Zdůraznil, že bankovní rada může v budoucnu snižování sazeb kdykoli přerušit nebo zastavit.
„V zemi se obnovila cenová stabilita,“ také ale řekl s tím, že „by mu nevadilo, kdyby růst spotřebitelských cen byl i mírně pod 2% inflačním cílem centrální banky.
Politika ČNB zůstává podle Michla restriktivní
V současnosti zůstává podle Michla měnová politika restriktivní. Argumentoval tím, že reálné úrokové sazby jsou kladné. Což značí, že tlumí úvěrovou aktivitu a s ní i oběh peněz v ekonomice. Při jednání o dalším nastavení úrokových sazeb bude bankovní rada podle něj vycházet z aktuálních dat o vývoji ekonomiky.
Zároveň ale i upozornil na to, že v ekonomice vnímá rizika ve směru vyšší inflace. K nim zařadil aktuální zvýšené mzdové požadavky nebo vyšší setrvačnost růstu cen služeb. Ve střednědobém výhledu pak podle něj ve směru vyšší inflace zapůsobí i oživení úvěrové aktivity. Což platí zejména pro realitní trh. Naopak k protiinflačním tlakům zařadil zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a české ekonomiky.
Zázrak se nekoná. Česká ekonomika roste ještě méně, než se čekalo
Michl zároveň řekl, že růst nominálních mezd v Česku je zhruba na úrovni sedmi procent. Což je z historického pohledu mírně zvýšené tempo.
„Prozatím je absorbován ziskovými maržemi, nevyvolává další zvýšení cen,“ vyjasnil Michl, podle kterého ale i tak rozhodně nehrozí mzdově-inflační spirála.
Základní úroková sazba na konci roku: Nejspíš 3,75 %
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila by ale právě slabost české ekonomiky v kombinaci s červnovou inflací na dvouprocentním cíli centrální banky spíše nabádaly k odvážnějšímu postupu ČNB, tedy strmějšímu snížení sazeb. Také ale dodal, že k opatrnosti ČNB vede relativně slabý kurz české koruny a skutečnost, že nedávné inflační statistiky snižovaly „notoricky nespolehlivé kategorie“. Sem patří potraviny a pohonné hmoty, které mohou svůj vývoj kdykoliv opět otočit.
„Jádrová inflace, která právě od těchto kategorií odhlíží, zůstává nad cílem ČNB a opomenout nelze ani psychologické faktory. Česká společnost má stále v živé paměti období rozbouřené dvouciferné inflace a její tolerance ke zdražování tak může být nadále zvýšená,“ dodal Hradil.
Důvěra v ekonomiku u lidí i firem jde v Česku dál od desíti k pěti
Podle něj tak na dnešním jednání bankovní rady ČNB zřejmě tedy zvítězila právě výše uvedenými faktory motivovaná opatrnost. Podle něj ale platí, že pokud nedojde v příštích měsících k překvapením, sazby budou v pohybu směrem dolů pokračovat, byť od nynějška nejspíš už jen pomalejšími 25bodovými kroky. Koncem roku by se tak základní sazba mohla podle něj dostat na 3,75 procenta.
–DNA–
—
ČNB dnes také představila novou makroekonomickou prognózu. Podle ní hrubý domácí produkt Česka letos vzroste o 1,2 procenta, v příštím roce hospodářský zrychlí na 2,8 procenta. Průměrná inflace bude letos 2,2 procenta, příští rok klesne na 2 procenta. Průměrný kurz koruny by letos měl být 25,10 Kč za euro, příští rok 25 Kč za euro.
