Česko je po Gruzii a Rumunsku třetí evropskou zemí s nejvyšší spotřebou čistého alkoholu na hlavu. Ve světovém srovnání vypijí Evropané vůbec nejvíce alkoholu. A Česko patří do desítky zemí světa s nejvyšší spotřebou alkoholu.
Údaje o spotřebě alkoholu v jednotlivých zemích spadajících do evropského regionu publikovali zástupci Světové zdravotnické organizace [WHO].
„Evropa stále drží nezáviděníhodný rekord nejenom v největší konzumaci alkoholu na osobu, ale také v nejmenším počtu abstinentů,” okomentoval statistiku expert na veřejné zdraví a poradce regionálního ředitele WHO Hanse Klugeho Gauden Galea.
Celosvětový průměr spotřeby alkoholu činí přibližně dvě sklenky vína nebo dvě malá piva denně. Podle WHO už takové množství ale představuje vyšší zdravotní riziko. A mnohé evropské země tento průměr násobně přesahují, Českem nevyjímaje.
Legalizace konopí, která má státu vynést miliardy, se komplikuje
Do evropského regionu WHO zahrnuje třiapadesát zemí. Spadají do něj členské země EU, Velká Británie a Švýcarsko. Dále také Rusko a středoasijské postsovětské republiky.
ČR je v desítce zemí světa s nejvyšší spotřebou alkoholu
Z aktuální zprávy WHO sledující celosvětovou spotřebu alkoholických nápojů vyplývá, že Evropané starší 15 let vypijí 9,2 litru čistého alkoholu na hlavu ročně. Celosvětový průměr je ale výrazně nižší, přibližně 5,5 litru alkoholických nápojů na osobu a rok.
Sedm z deseti zemí světa s nejvyšší spotřebou alkoholických nápojů připadá na Evropskou unii a patří mezi ně Česká republika, kde lidé vypijí v průměru 13,3 litru na osobu ročně. Se svou spotřebou je tak ČR na třetím místě za Gruzií s 14,3 litry alkoholických nápojů na hlavu. Zdaleka nejvyšší hodnotu vykazuje Rumunsko se spotřebou 17 litrů čistého alkoholu na osobu ročně.
- Děti se otravují paralenem i ibalginem. A často je zapíjí alkoholem
Za Českou republikou se co do spotřeby alkoholických nápojů ve světové statistice WHO nachází Německo s 12,2 litru na osobu a Rakousko s 12 litry na osobu za rok.
Zpráva dále ukazuje, že muži pijí alkoholické nápoje mnohonásobně více než ženy. Podle WHO vypili muži v evropském regionu 14,9 litru čistého alkoholu na osobu. To je téměř čtyřikrát více než ženy, které v průměru vypijí čtyři litry alkoholu.
A tak nepřekvapí, že podle odhadu WHO se každý desátý dospělý v regionu potýká s problémy s alkoholem a téměř každý dvacátý je na alkoholu závislý. Alkohol devastuje fyzické i duševní zdraví lidí. Důsledky jeho konzumace dopadají na okolí i rodinu konzumenta. Rodiny s rizikovým uživatelem této návykové látky se násobně častěji potýkají s domácím násilím, finančními problémy a jinými konflikty.
Zástupci zdravotnické organizace v této souvislosti upozorňují, že navzdory nedobrým statistikám o spotřebě alkoholických nápojů v evropských zemích vykázalo jen 12 z 53 zemí, které spadají pod evropský region WHO, posun v dosažení cíle. A tím je, že do roku 2025 sníží spotřebu alkoholických nápojů alespoň o deset procent oproti roku 2010.
Přístup k pití ovlivňuje vzdělání, ukazuje Česko
Přístup k alkoholu a jeho spotřebě podstatně ovlivňuje i dosažené vzdělání. Dokládá to letošní zpráva o spotřebě tabáku a alkoholu v ČR Nauta 2023 Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Podle výsledků loňského šetření je zřejmé, že lidé se základní školou či učilištěm vypijí ročně téměř o 4,5 litru čistého alkoholu víc než vysokoškoláci.
Lidé se základní školou nebo odborným učilištěm v Česku ročně vypijí v průměru jedenáct litrů čistého alkoholu. Oproti tomu lidé se středoškolským vzděláním s maturitou ročně vypijí kolem 7,4 litru takového alkoholu. Nejméně ho v členění podle vzdělání vypijí vysokoškoláci. Na ně připadá roční spotřeba čistého alkoholu v objemu asi 6,7 litru na osobu [údaje nezahrnují abstinenty, pozn. red.].
„Kategorie vzdělání se uplatňuje zřetelně. Spotřeba alkoholických nápojů má k výši dosaženého vzdělání nepřímo úměrný vztah,“ upozorňují autoři české studie.
-
- Oproti tomu mírnější rozdíl v konzumaci alkoholických nápojů sehrává to, zda lidé žijí na venkově, nebo ve městě. Na vesničana podle statistiky ročně připadá zhruba devět litrů vypitého a na obyvatele města pak 7,9 litru vypitého za rok.
„Typ místa bydliště v rozlišení město-venkov celkovou úroveň spotřeby neovlivňuje statisticky významně. Přestože byla u venkovských konzumentů zjištěna průměrná spotřeba vyšší,“ shrnují výzkumníci.
Podle věkového rozlišení připadá v ČR nejvyšší roční spotřeba čistého alkoholu na lidi ve věku 45-64 let, kteří bez zahrnutí abstinentů spotřebují v průměru 9,1 litru alkoholických nápojů. Naopak nejméně alkoholických nápojů vypije nejmladší sledovaná skupina 15-24 let, to 5,9 litru na hlavu. Množství vypitých alkoholických nápojů se podle průzkumu poté snižuje s přibývajícím věkem. Senioři starší 65 let vypijí ročně v průměru 7,5 litru alkoholických nápojů na hlavu.
Sledovat, jak se Evropa řítí do záhuby pod vedením EP a nařízením EK, a to celé v klidu, je možné jen s nějakým promile pod kůží. Již v současnosti mám pocit, že “bílý” heterosexuální křesťanský pár s dětmi je něco jako vozidlo se spalovacím motorem.