Rozpočet: Inkaso daně z příjmů zaměstnanců roste. U firem i OSVČ klesá

2040
rozpocet
Foto: Redakce FinTag

Po červnovém poklesu schodek státního rozpočtu v červenci opět rostl. Zatímco v červnu činil 178,6 miliardy korun, na konci července státní rozpočet dosáhl schodku ve výši 192,3 miliardy korun. To je o 13,7 miliardy korun více.

Vyplývá to z aktuálních informací Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Deficit státního rozpočtu ke konci července stoupl i po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU, a to na 206,2 miliardy korun. Ještě na konci června deficit v tomto parametru činil 190,2 miliardy korun. Rozdíl je tedy 16 miliard korun.

Saldo státního rozpočtu za leden až červenec od roku 2019 do roku 2024

[Zdroj: MF ČR]

„Rozpočtový deficit je ke konci července meziročně o více než 20 miliard korun nižší díky vládnímu ozdravnému balíčku,“ okomentoval aktuální výsledek ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

Úsporný balíček přinese státu zhruba 150 miliard korun navíc

Podle jeho slov příjmy rozpočtu „mírně rostly“, zatímco celkové výdaje státu i přes nárůst mandatorních položek, jako jsou sociální výdaje, výdaje do zdravotnictví nebo obsluha státního dluhu, de facto stagnují.

Skutečností je, že příjmy státního rozpočtu na konci července meziročně stouply o 3,6 procenta [+38,8 mld. korun], jen příjmy z pojistného a daní stouply o sedm procent, stouply ale i výdaje, a to o 1,3 procenta [+16,9 mld. korun].

„Věřím, že schválený celoroční deficit 252 miliard korun udržíme, ale samozřejmě musíme k rozpočtu jako vláda přistupovat zodpovědně,“ doplnil Stanjura s tím, že pro dodržení schodku bude rozhodující konečná bilance peněz z EU a míra čerpání nespotřebovaných výdajů minulých let.

Příjmy státního rozpočtu na konci července podrobně

Příjmy státního rozpočtu byly na konci července o 3,6 % [+38,8 mld. Kč] vyšší než před rokem. K růstu přispěly čisté daňové příjmy [+26,9 mld. Kč], jejichž inkaso zvýšila i nová úprava rozpočtového určení daní [+6,0 mld. Kč], a pojistné [+35,6 miliardy], konkrétně:

  • Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +16,9 % / +10,3 mld. Kč.
  • Inkaso daně z příjmů právnických osob: -12,1 % / -14,8 mld. Kč.
  • Daň z příjmů fyzických osob placené poplatníky: -2,1 % / -0,1 mld. Kč.
  • Inkaso daně z neočekávaných zisků: +18,2 mld. Kč / Další záloha je splatná v září.
  • Daň z přidané hodnoty: +3,9 %, +8,1 mld. Kč.
  • Inkaso spotřebních a energetických daní: +10,4 %, +8,6 mld. Kč.

„Meziroční pokles inkasa ze zdanění podnikatelů byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké,“ uvedlo MF ČR.

Zázrak se nekoná. Česká ekonomika roste ještě méně, než se čekalo

Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,0 procenta [+35,6 mld. Kč]. Pozitivní vliv na inkaso má i bude mít podle MF ČR zvýšení odvodů na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Ale i vládním konsolidačním balíčkem znovuzavedené nemocenské pojištění zaměstnanců. To do státního rozpočtu přineslo již sedm miliard korun.

Státní rozpočet: Analýza jeho plnění vůči schodku

„Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká,“ říká analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.

[Zdroj: KB]

V poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] je podle něj deficit aktuálně nejnižší od roku 2019. To znamená, že na konci roku by se mohl dostat v celoročním vyjádření pod tři procenta HDP a strukturální deficit na hranici dvou procent. To ale stále není jedno procento HDP, které vláda Petra Fialy [ODS] v minulosti veřejnosti slibovala, a nyní prostřednictvím ministra Stanjury popírá.

„Profesionálně, ale především lidsky mě mrzí, že pan ministr Zbyněk Stanjura lže, jako když tiskne. Cíl vlády snižovat strukturální deficit tempem 1% hrubého domácího produktu ročně zazněl v loňském roce mnohokrát, především od premiéra Petra Fialy a je to snadno dohledatelné v otevřených zdrojích,“ uvedl v diskuzi o rozpočtu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek [TOP 09].

[Zdroj: KB]

Na druhé straně podle Jaromíra Gece stále platí, že celkově je vládou naplánovaný [jakkoli není v souladu s jejími sliby o konsolidaci financí, pozn. red.] celoroční deficit státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun stále dosažitelný. Byť rizika jeho překročení převažují.

„Strukturální nerovnováha veřejných financí přetrvává, zákon ke konsolidaci zavazuje i příští vládu. Přestože konsolidační balíček zmírnil nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejných financí, strukturální deficit zůstává okolo 2 procent HDP. Zákonem stanovené limity pro strukturální salda se však v následujících letech zpřísňují z výchozích 2,75 procenta pro rok 2024 až do roku 2027 ročně o 0,5 procentního bodu,“ doplnil Gec.

Výdaje státního rozpočtu na konci července podrobně

Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 16,9 mld. Kč [+1,3 %]. Pro jejich tempo byl určující vývoj:

  • Běžných výdajů: +1,6 %, +19,6 mld. Kč.
  • Transfery státním fondům: +20,6 mld. Kč.
  • Dávky důchodového pojištění: +19,0 mld. Kč.
  • Obsluha státního dluhu: +8,6 mld. Kč.
  • Platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištění: +7,6 mld. Kč.
  • Nákupy Ministerstva obrany ČR: +6,8 mld. Kč.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+4,7 %, +23,6 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+4,8 %, +19,0 mld.]. Vzrostl příspěvek na bydlení [+1,9 mld. korun], podpory v nezaměstnanosti [+1,4 mld. korun], nemocenské [+1,3 mld. korun] a příspěvek na péči [+0,7 mld. Kč]. Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku [-1,1 mld. Kč]. Čerpání ostatních dávek podle MF ČR prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

  • Výrazně klesly běžné transfery podnikatelům [-47,5 %, -41,4 mld. Kč]. Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky [-39,0 mld. Kč].
  • Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 7,6 mld. Kč [-4,1 %]. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 134,9 mld. Kč [+3,6 mld. Kč] zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Komentář: To nejsou vaše peníze, milá vládo, ale naše peníze!

  • Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,5 mld. Kč [-10,2 %].
  • Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 47,4 mld. Kč [+22,0 %, +8,6 mld. korun]. Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot, uvedlo MF ČR.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here