Okatá selátka se běží podívat na návštěvníky mimořádně čistého prasečince. Jsou to budoucí dárci orgánů – ledvin a srdce. Vepříky chovají na výzkumné farmě v horách Blue Ridge, které se táhnou od americké Georgie až po Pensylvánii.
Zprávu o tom aktuálně přináší agentura Associated Press [AP] v článku „Meet some of the world´s cleanest pigs, raised to grow kidneys amd hearts for human“. Podle ní lidem prvně transplantované orgány pocházejí ze zvířat chovaných právě na zmíněné výzkumné farmě. Pro návštěvu farmy platí přísná hygienická pravidla. Pečlivě se omývají přijíždějící automobily, vyměňuje se oblečení a příchozí procházejí dezinfekčními komorami.
„Jsou to velmi vzácná zvířata,“ upozorňuje David Ayers ze společnosti Revivicor, který již desetiletí zkoumá, jak naklonovat vepříky, aby u nich docílil genetických změn, jež umožňují tyto odvážné transplantace.
Bezpečnostní opatření jsou ještě přísnější v nedalekém městě Christiansburg, kde zvířata dospívají. Tito vepři poskytnou už počátkem příštího roku orgány pro výzkum transplantací ze zvířete na člověka. Velká budova vůbec nepřipomíná farmu, ale spíše se podobá farmaceutické továrně. Jedna její část je přístupná pouze pro vybrané zaměstnance. Ti se musí osprchovat, obléci si speciální oděv a boty. Teprve potom smějí vstoupit do prostoru, kde se chovají vepříci.
V zařízeních firmy Revivicor tak mají nejčistší vepříky na světě. Vzduch a vodu, který dýchají a kterou pijí, na farmě čistí daleko lépe, než stanoví normy pro lidskou potřebu. Dezinfikuje se i potrava pro vepříky. To vše proto, aby se předešlo infekcím, které by mohly ohrozit příjemce jejich orgánů.
„Vyvinuli jsme toto zařízení, abychom vepříky ochránili před nákazou z okolního prostředí i od lidí,“ popisuje Matthew VonEsch z United Therapeutics, mateřské společnosti Revivicor.
„Každý, kdo vstupuje do této budovy, představuje možné patogenní riziko,“ dodává.
Investice do tohoto speciálního zařízení si vyžádaly 75 milionů dolarů [cca 1,76 mld. Kč]. To proto, aby se vyhovělo bezpečnostním požadavkům americké agentury Food and Drug Administration [FDA] ohledně takzvaných xenotransplantací.
Nejkrásnější orgány na světě poskytují vepříci
Xenotransplantace je zákrok, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu, než je příjemce.
Na transplantaci čekají ročně tisíce Američanů a odborníci už vědí, že takovou poptávku nemohou uspokojit lidské orgány. Prasátka nabízejí lákavou možnost tyto orgány lidem poskytnout. Po desetiletích neúspěšných pokusů společnosti jako Revivicor, eGenesis a Makana Therapeutics „vyvinuly“ vepře s orgány blízkými těm lidským.
V USA byly dosud provedeny čtyři „milosrdná použití“ transplantátů, zoufalé experimenty s umírajícími pacienty, kdy šlo o dvě srdce a dvě ledviny. A Revivicor poskytovala obě srdce a ledvinu. Čtyři pacienti, kteří zemřeli během několika měsíců, byli pro vědce cenným poučením k tomu, aby to zkusili s lidmi, kteří ještě nejsou v tak špatném zdravotním stavu.
FDA nyní prověřuje slibné výsledky experimentů s darovanými lidskými orgány a čeká na další studie o užití prasečích orgánů u paviánů. To, než rozhodne o dalším kroku.
„Naše orgány jsou z poloviny na zakázku. Chováme vepře do takové velikosti, aby jeho orgány odpovídaly rozměrům příjemce,“ říká David Ayares.
Orgány prasátek podle něj nejsou narušené stárnutím dárce nebo jeho chorobami, jak je to v případě orgánů od lidí. Transplantační chirurgové, kteří získali orgány z farmy Revivicoru, jsou prý nadšeni.
„To jsou ty nejkrásnější ledviny, co kdy viděli. Stejně tak jako srdce, růžové a zdravé a šťastné srdce mladého zvířete,“ doplňuje Ayares.
Největší problém podle něj ale je, jak zabránit odmítnutí orgánu organismem příjemce a to, zda zvířata přece jen nemohou přenášet nějakou neznámou infekci.
Genoví inženýři jsou při „vývoji vepříků“ nezbytní
Celý proces začíná v laboratoři modifikací genů v kožních buňkách prasete. Revivicor zpočátku eliminoval gen, který vyrábí cukr jménem alfa-gal, který spouští okamžitou destrukci lidského imunitního systému. Dalším krokem je „třígenový knockout“ [vyřazení genu, pozn. red.], který zabrání ostatním imunitním reakcím.
Nyní se společnost soustředí na editaci 10 genů. To v praxi značí, že vymazává prasečí geny a přidává lidské. Což snižuje riziko odmítnutí a tvorby krevních sraženin a omezí velikost orgánů. Genoví inženýři tak klonují vepře pomocí změn podobným jako v případě slavné ovce Dolly.
Dvakrát do týdne dodávají jatka Revivicoru stovky vajíček získaných z vaječníků prasnic. S vajíčky citlivými na světlo vědci pracují ve tmě a pod mikroskopem odsávají materiál DNA. Poté ho podrobují genetické modifikaci.
„Zasunout hladce a jemně,“ mumlá si Lori Sorrellsová, když opatrně vkládá embryo do vajíčka, aniž by ho poškodila.
Mírné elektrické šoky působí na novou DNA a aktivují růst embryí. Ayares, buněčný genetik, který vede společnost Revivicor a pomáhal v roce 2000 stvořit první klonovaná prasata, říká, že je to stejné, „jako hrát dvě videohry najednou.“
Jednou rukou se přidržuje vajíčko a druhou se s ním manipuluje. Po několika hodinách jsou embrya v inkubátoru přenesena na výzkumnou farmu a implantována do prasnic.
Farma je rájem pro vepříky, ale stále dárce orgánů
Na výzkumné farmě v klimatizovaných kotcích chrochtají zvířata na pozdrav, dokud nezjistí, že jim návštěvníci nepřinesli žádnou dobrotu. Třítýdenní selata hledají bezpečí u své mámy a starší selata podřimují. Anebo si hrají s hračkami.
„Pro prasátka je to luxus. Ale jsou to velmi cenná zvířata a chytrá. Viděl jsem, jak si hrají společně s míčem,“ vypráví Ayeres
Na farmě žijí asi tři stovky selátek rozdílného věku a štítky na jejich uších identifikují jejich genetickou výbavu.
„S některými se zdravím,“ říká Suyapa Ballová, šéfka farmy. A dodává: „Je třeba jim zajistit šťastný život, obětují se pro nás.“
Určitá část prasat se využívá pro důležité experimenty. Ta, která čekají na pokusy, jsou držena v ještě přísnějších hygienických podmínkách.
V sousedním Christianburgu je jasné, že xenotransplantace vstupují do nové fáze. V novém sterilním zařízení se má produkovat až 125 prasečích orgánů ročně. Což by mohlo být dostatečné množství pro klinické zkoušky. Videozáznamy společnosti ukazují selata, jak se honí ve výběhu a hrají si s hračkami a míčky.
Narodila se v přilehlém porodním centru, o dva dny později byla odstavena a umístěna do superčistých ohrad, kde je chovatelé krmí umělou výživou. Kromě osprchování nosí chovatelé ochranný oděv a masky.
Výběh geneticky upravených vepříků je ohraničený bezpečnostním systémem, který je chrání. Vnější vzduch prochází několikanásobnou filtrací.
A je zřejmé, že bude zapotřebí ještě několik let klinických zkoušek k tomu, aby se prokázalo, že xenotransplantace skutečně fungují. A až k tomu dojde, vědci vybudují ještě větší zařízení, která vyprodukují až 2 000 orgánů každý rok.
Michal Achremenko
Co tak obnovit chov těchto užitečných vepříků i v Letech. Tam na povel podkoního Vopěnky byla z eráru do žumpy vyhozena miliarda kč. Kvůli nějakým ideologicky neužitečným vepř…