Platba na zdravotní pojistné za státní pojištěnce příští rok vzroste z nynějších 2 085 korun na 2 127 Kč. To je růst o 42 korun měsíčně. Celkem půjde v roce 2025 na zdravotní pojištění neaktivních osob, za které ho platí stát, 155 miliard korun.
V porovnání s posledním navýšením od letošního ledna, kdy už se platba za státní pojištěnce řídila takzvaným valorizačním mechanismem zohledňujícím vývoj hospodářství, jde o podstatně nižší nárůst pro rok 2025. To vlivem meziroční dvouprocentní inflace ve sledovaném období a záporného růstu reálných mezd v loňském roce.
Pro letošní rok platba vzrostla o 185 korun, to z loňských 1 900 Kč na letošních 2 085 korun. Od příštího roku počítá Ministerstvo financí ČR [MF ČR] ve svém návrhu nařízení s růstem o dvaačtyřicet korun na 2 127 korun.
Výše vyměřovacího základu a platby za státní pojištěnce v roce 2025
v % | Růst reálné mzdy* | Z toho 1/2 | Růst indexu spotř. cen** | Valorizace celkem |
2025 | 0 | 0 | 2,0 | 2,0 |
[Zdroj: MF ČR, * data ČSÚ, ** data ČSÚ]
„Při predikci průměrného počtu tzv. státních pojištěnců 6 074 259 osob by tento celkový výdaj státního rozpočtu měl v roce 2025 činit 155 mld. Kč, tj. o 3,1 mld. Kč oproti autonomnímu vývoji,“ píše v důvodové zprávě k návrhu nařízení vlády ministerstvo financí.
Růst pojistného státu zpomalil záporný růst reálné mzdy
Pro rok 2024 činí vyměřovací základ pro výpočet platby na zdravotní pojištění státního pojištěnce 15 440 Kč. Podle automatického valorizačního mechanismus na aktuálně platný vyměřovací základ s využitím hodnot z tabulky s daty Českého statistického úřadu [ČSÚ] níže, vzroste pro příští rok vyměřovací základ na 15 749 Kč [2% růst spotřebitelských cen].
„Částku 15 749 Kč získáme vynásobením hodnoty 15 440 Kč koeficientem 1,02. Tento koeficient se vypočítá jako součet indexu spotřebitelských cen červen 2024/červen 2023 a nulové hodnoty za růst reálné mzdy,“ vysvětluje valorizaci plateb v návrhu MF ČR.
Jelikož je růst reálné mzdy ve sledovaném období záporný, kdy se reálné mzdy loni propadly, ve výpočtu se tak použije nulová hodnota.
Ze státního rozpočtu se platí měsíčně zdravotní pojištění za ekonomicky neaktivní osoby. Mezi ně patří především důchodci, děti a studenti do věku 26 let. Dále lidé na úřadech práce, lidé na rodičovské dovolené, ale i azylanti a vězni.
Pojištění nejen za státní pojištěnce už nepokrývá výdaje
Státní rozpočet se na celkovém inkasu zdravotních pojišťoven podílí zhruba jednou třetinou. Zbývající část jim odvádějí zaměstnanci, živnostníci a osoby bez zdanitelných příjmů [OBZP].
Zdravotně pojistné plány pro letošní rok pracují s výdaji pojišťoven v objemu 513 miliard korun a příjmy 502 miliard. Deficitní hospodaření letos vyrovnají, jak říkají zástupci pojišťoven, naposledy z rezerv. Ty vytvořily v době ekonomického růstu před pandemií covidu. Pro příští rok se počítá s nárůstem příjmů z pojistného o necelých 23 miliard na 525 miliard korun.
Letos v dubnu navíc vláda schválila usnesení, podle kterého má úhradová vyhláška vykazovat vyrovnané hospodaření veřejného zdravotnictví. Úhradová vyhláška je ministerstvem vydaný dokument, který stanovuje nárůsty cen pro jednotlivé segmenty zdravotnictví pro následující kalendářní rok.
Letos jim úhrady od zdravotních pojišťoven vzrostly oproti loňskému roku v průměru o 8,6 procenta. Přičemž pojišťovny prosazovaly nárůst v průměru o pět procent, to s ohledem na udržitelnost financování sjednaných výkonů.
–VRN–