Kamala, nebo Donald? Vítěz voleb slízne smetanu, píší v USA

Nejspíš už v září americká centrální banka sníží vysoké úrokové sazby, čímž podpoří ekonomiku. A pak jsou tu i projekty podpořené z veřejných peněz. Vítěze prezidentských voleb v USA tak nejspíš čeká příjemné slíznutí smetany. 

Všímá si toho americký list The New York Times [NYT] v článku „2025 could be a great time to be president, economically speaking“. Soustředí se zejména na státní podporu veřejných projektů, které již odsouhlasila Bidenova administrativa. Z aktuálního poklesu inflace tak vyvozuje, že v několika příštích letech zažije americká ekonomika dobré časy. Zároveň si ale klade otázku, komu „tyto slibné zítřky“ prospějí v prezidentském úřadě.

„Odpověď je jasná. Nebude to ten, kdo se o to zasloužil. Prezident Biden totiž oznámil, že už nebude kandidovat a štafetu předal své viceprezidentce Kamale Harrisové,“ uvádí NYT.

„Kdokoliv se stane v příštím roce prezidentem, zdědí ekonomiku, která poroste,“ cituje list Scotta N. Paula, prezidenta Alliance for American Manufacturing.

Podle něj v celé věci sehraje významnou roli i očekáváné snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky [FED]. Nejviditelněji se ekonomická změna k lepšímu projeví v několika příštích letech, uvádí list. Argumentuje tím, že růst spotřebitelských cen v USA se vrátil na běžnou úroveň, když inflace v červnu zpomalila na tři procenta z květnových 3,3 procenta.  

Nicméně i připouští, že vždy se může něco pokazit. Trh práce se může ochladit víc, než se čekalo, finanční trhy mohou mít problémy a riziko spojené s listopadovými volbami může přinést další nejistoty. V zásadě jsou ale výhledy příznivé, píše NYT.

Kdo má jaké zásluhy

Podle amerického listu dosluhující prezident Joe Biden, jakkoli podpořil mnoho veřejných projektů, se ne zcela zasloužil o budoucí „světlé zítřky“. Uvádí, že představitelé Bílého domu nemají zásluhu na tom, že inflace zpomaluje a rozhodně k tomu nepřispěli svou fiskální politikou. Na druhé straně administrativě Joea Bidena přiznává i zásluhy. Jeho politika podle listu pomohla rozvoji zeleného průmyslu a infrastruktury, který bude pokračovat i několik příštích let. Stavět se budou přehrady a zdymadla, silnice a mosty. I mnohá letiště projdou modernizací a továrny na výrobu polovodičů v USA zvýší produkci.

„Znamená to, že velké a potenciálně transformační veřejné investice budou pokračovat i přes změny v politice. Mohla by to také být příležitost pro příštího nájemníka Bílého domu, aby si úspěchy přisvojil,“ uvádí NYT.

Amerika dá stovky miliard do vodíku. Platí to i pro Kalifornii

Podle něj si bývalý prezident Donald J. Trump mnoho z budoucích úspěchů již nyní přisvojuje ve své volební kampani. Republikánské ekonomické plány, které formuloval, „zkrotí inflací“, „umožní snížit úrokové sazby FEDu“, „zlepší zanedbanou infrastrukturu“ a „znovu rozjedou průmysl“.

„Pokud se prognózy ekonomů vyplní, mohly by být tyto sliby splnitelné. Což je dobrý základ úspěšného ekonomického výhledu,“ říká Julia Coronadová, prezidentka a zakladatelka firmy MacroPolicy Perspectives.

Problém číslo jedna je inflace

Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala na 9,1 procenta a byla tak nejvýše za více než 40 let. FED v té době proti inflaci již bojoval vyššími sazbami, které začal zvedat předloni v březnu. Jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů.

Nyní se inflace v USA nachází na úrovni tří procent, tedy jedno procento nad 2% inflačním cílem FEDu. Přesto většina ekonomů podle NYT souhlasí s tím, že inflaci dostal rezervní systém pod kontrolu. Očekává se tak snížení úrokových sazeb již letos v září. Základní úroková sazba tak začne zřejmě klesat z aktuálního pásma 5,25 až 5,50 procenta.

Včera FED úroky ještě nesnížil, ale má se za to, že je sníží v září

„Jak inflace klesá, očekává se do konce příštího roku snížení úrokové sazby na 4,1 procenta a do konce roku 2026 na 3,1 procenta. Byly by sice stále ještě vyšší než v prvním desetiletí, ale povzbudilo by to poptávku po hypotékách a úvěrech na rozvoj podnikání,“ konstatují NYT.

FED ve svém červnovém výhledu předpokládá snížení inflace ke konci příštího roku na 2,3 procenta a do konce roku 2026 na dvě procenta.

Podpora veřejných projektů v USA

A jsou tu i další faktory, které by měly pomoci americké ekonomice. Například Bidenův zákon Inflation Reduction Act [Zákon o snížení inflace] podporuje, a ještě podpoří investice do zelené energetiky a průmyslu. Jen do roku 2033 v jeho rámci Spojené státy vynaloží do podpor přes 800 miliard dolarů [cca 18,5 bil Kč]. Dále je tu Chips Act na podporu výroby polovodičů na americkém území. Ten zahrnuje finanční pobídky v objemu přesahujícím 50 miliard dolarů [cca 1,16 bil. Kč].

USA chtějí znovu získat dominanci na trhu s mikročipy

Již v roce 2021 Amerika schválila zákon o infrastruktuře, jenž počítá s investicemi ve výši jeden bilion dolarů [cca 23,2 bil. Kč]. Peníze z něj půjdou do velkých projektů, do výstavby silnic, mostů a vodních cest.

„Zatím bylo v jeho rámci uvolněno jen 28 procent této částky, a tak bude moci být příští prezident, ať už to bude kdokoliv, a příští Kongres, štědří,“ připomíná v této souvislosti Adie Tomer odborník na infrastrukturní projekty.

Investice do zanedbané infrastruktury jsou v USA vysokou politickou kartou, jak ostatně v nedávném rozhovoru pro FinTag uvedl profesor a politolog Igor Lukeš z Bostonské university. Podle něj s ní oprávněné hrají zejména demokraté [odkaz níže, pozn. red.].

Nevěřím, že se Trump skloní před nickou, jako je Putin

Tomer pak dodává, že výdaje do infrastruktury půjdou ve velkých částkách ještě do roku 2027. A až poté postupně zpomalí.

„Zkrátka: Mnoho projektů bude v letech 2025 a 2026 ještě v chodu,“ upřesňuje.

Přesto je podle něj těžké odhadnout, které peníze z různých Bidenových balíčků nejvíc ovlivní ekonomiku. To proto, že peníze tečou přes různé agentury a místní vlády a často je doplňují soukromé zdroje. Těžko se tak stopuje, kdo má právo na slavnostní přestřihnutí pásky u nového projektu.

„Výstavba sama také nějaký čas potrvá a finanční příděly se schvalují po etapách,“ dodává.

Příklady podpory ekonomiky v USA

Za příklad dlouhého dopadu pozitivního vlivu veřejných investic do ekonomiky dává NYT projekt výzkumného parku Penn State Behrend´s v pensylvánském městě Erire. Jde o budoucí univerzitní Center for Manufacturing Competitiveness. V něm zpracovatelé kovů a výrobci baterií otestují nové technologie, aniž by tím zdržovali provoz ve svých továrnách.

„Peníze z Bidenova American Rescue Plan odstartovaly projekt, do něhož vstoupili i místní investoři, finance státní univerzity Pennsylvania a další prostředky. Výstavba se zahájí už v příštím roce,“ uvádí NYT.

It’s the economy, stupid! Připomínají poradci Bidenovi

A pokračuje: O něco jižněji, v Beaver County, obdržel projekt Montgomeryho přehrady a zdymadel více než 850 milionů dolarů [cca 19,7 mld. Kč]. Projekt pomůže splavnit řeku Ohio. Přitom zajistí práci pro tisíce pracovníků a přípravné práce již započaly.

Tomer se domnívá, že podobné projekty a jejich přínosy budou voliči chápat jako úspěch Bidenovy administrativy, i když už bude v Bílém domě sedět jiný prezident.

„Kohoutek je otevřený a byl to prezident Biden, kdo byl u toho,“ píše NYT.

Bidenova administrativa se podle něj snažila politicky kapitalizovat výdaje na již uskutečněné projekty – mosty stojí, silnice jsou opravené a letiště zmodernizovaná. NYT ale i konstatuje, že voliči obecně pohlížejí na Bidenovu ekonomickou politiku s despektem, jak potvrzují průzkumy, a preferují Trumpa.

Ekonomika USA je v recesi, tvrdí Američané. Na vině je zdražování

Podle něj někteří demokraté doufají, že Harrisová tyto úspěchy zdůrazní a využije jich ve své kampani. Bylo by snazší pro příští Bílý dům využít hospodářský přínos nových továren a stavebních projektů, když už je inflace pod kontrolou.

Strašák jménem Trump

Ačkoliv další potenciální dobré ekonomické zprávy jsou na cestě, výhled pro nového prezidenta není vždy jen optimistický, uvádí NYT. Za obzorem se mohou skrývat další problémy, pokračuje. Pokud zvítězí Donald Trump, hrozí prudké zvýšení cel. A to by mohlo vést ke zvýšení cen. Trump také nejspíš omezení migraci. Což může způsobit nedostatek pracovních sil a růst mezd. A to by opět podnítilo inflaci.

Analýza: Může Biden vůbec vyhrát obchodní válku s Čínou?

Na druhé straně katastrofické ekonomické scénáře se malovaly už v době prvního mandátu Trumpa. Navzdory očekávání Trump ekonomiku výrazně podpořil už jen tím, že výrazně snížil daně. Což v nedávném podcastu FinTag potvrdil Global Head of Multi-Asset Solutions společnosti Amundi John O’Toole.

„Například při amerických volbách v roce 2016 jsme se snažili zajistit proti politickému riziku, že se někdo, jako je Donald Trump, stane prezidentem. Ale pak se ukázalo, že na to trh reagoval mimořádně pozitivně, protože Trump přišel a snížil daně. V podstatě velkou měrou podpořil domácí ekonomiku. Finanční trhy skutečně silně posílily. A to bez ohledu na to, co si o tom muži nebo o jeho politice myslíte,“ řekl pro FinTag.

Války jsou inflační, protože jsou velmi nákladné, říká John O’Toole

Podle NYT ale zdaleka nejde jen o Donalda Trumpa a jeho politiku. List uvádí, že další problémy jsou fundamentální. FED udržoval úrokové sazby na nejvyšší úrovni za posledních více než dvacet let. To prodražuje úvěry, zpomaluje hospodářský růst a negativně ovlivňuje trh práce. A problém zdědí příští americký prezident.

„Ve hře je ještě mnoho nejistoty,“ varuje prezidentka a zakladatelka firmy MacroPolicy Perspectives Coronadová.

A má pravdu. Americká ekonomika v červenci vytvořila zhruba 114 000 nových pracovních míst, což je méně, než se očekávalo. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech překvapivě vzrostla na 4,3 procenta z červnových 4,1 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od října 2021. Na druhé straně hrubý domácí produkt Spojených států v letošním druhém kvartále vzrostl o 2,8 procenta. Jedná se o pozitivní překvapení, analytici očekávali růst americké ekonomiky maximálně o dvě procenta, někteří tipovali maximálně procento.

Michal Achremenko