Ministerstvo životního prostředí ČR [MŽP] předložilo Legislativní radě vlády novelu zákona o obalech. Ta spolu se zálohováním PET lahví a plechovek zavádí i nový poplatek za reklamní letáky.
Takový krok ale negativně dopadne na osoby se zdravotním postiženým, ohrozí práci tiskařů a nejspíš zvedne ceny zboží, jež se v letácích inzeruje. Novela, kterou MŽP předložilo Legislativní radě vlády letos v červnu, výrobcům letáků stanovuje novou dodatečnou daň. Podle resortu jde o takzvaný recyklační poplatek, který již nyní platí výrobci papírových obalů. MŽP označuje výrobce letáků za „černé pasažéry“. Podle vrchního ředitele sekce ochrany životního prostředí MŽP Davida Surého totiž odložené letáky tvoří 20 až 30 procent objemu modrých popelnic. Jiné odhady hovoří o zhruba 15 procentech.
„Obzvláště u reklamních letáků tento krok [daň pro výrobce letáků] povede k rovnějšímu přístupu producentů odpadů. Nyní totiž systém vybírá poplatky jen od producentů obalů. Klíčové je tedy narovnat prostředí tak, aby každý producent odpadu platil,“ vysvětluje důvody zavedení nového poplatku David Surý v tiskové zprávě MŽP.
V ní také dodává, že pokud dojde k redukci reklamních tiskovin, bude to pochopitelně jenom dobře. Uleví se tím dlouhodobému přeplňování kontejnerů a jejich častému svozu.
Nový poplatek by měl podle MŽP odpovídat zhruba současné výši u ostatních papírových obalů. Za obalový papír dnes autorizovaná obalová společnost Eko-Kom vybírá 5 090 korun za každou tunu uvedenou na trh. Recyklační poplatek za letáky ministerstvo již dříve odhadlo na zhruba 2 500 korun za tunu. To by v praxi klasický sešitový leták podle odhadu Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR mohlo zdražit zhruba o 25 haléřů. V poslední době se ale hovoří o tom, že poplatek by měl být zhruba pět tisíc korun za tunu. Klasický leták by tak zdražil asi o půl koruny. Ministerstvo životního prostředí si od výběru nového poplatku slibuje výnos až půl miliardy korun.
Podle zástupců výrobců letáků, jejich zadavatelů i distributorů MŽP v této věci nepostupuje správně. Podle nich se zvýšené náklady na reklamní letáky v konečném důsledku odrazí ve spotřebitelských cenách jejich zvýšením. A změna přinese i další nedobré dopady.
Letáky jsou důležité nejen pro seniory
Očekávaný úbytek letáků negativně dopadne hlavně na seniory, kteří je využívají při nakupování. A dále na osoby se zdravotním postižením, pro něž je distribuce letáků často jedním z nemnoha možných zaměstnání. Výhrady k poplatkům za produkci letáků má i Svaz polygrafických podnikatelů. Jeho zástupci spočítali, že v případě jejich zavedení přijde o práci až 3 500 tiskařů. Snížil by se také počet distributorů.
Podle údajů průzkumu společnosti MNForce se tištěnými letáky při nákupech řídí až 80 procent Čechů. Podle aktuálního průzkumu, který si nechala zpracovat Rada seniorů ČR, bezmála 80 procent z tisícovky respondentů starších 60 let dává přednost tištěným letákům před online nabídkou. Takřka devět z deseti spotřebitelů v tomto věku pak podle tištěných letáků alespoň občas nakupuje. V průzkumu dvě třetiny dotázaných uvedly, že nesouhlasí s omezováním jejich dostupnosti.
„Snahy o rušení či omezování tištěných letáků vnímají senioři jako diskriminaci a velmi často se na nás v tomto ohledu obracejí. Návrh ministerstva životního prostředí na dodatečné zdanění letáků způsobí buď jejich úbytek, nebo zdražení zboží. Pro seniory, kteří často obracejí každou korunu, by obojí byl velký problém. Více než polovina seniorských domácností v České republice nemá přístup k výpočetní technice,“ říká pro FinTag předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.
Podle ní je tištěný leták pro seniory často jediným zdrojem informací o slevách a akcích. Alternativa v podobě online letáků či mobilních aplikací pro ně z mnoha důvodů podle jejího názoru nepřichází v úvahu.
„Když jsme ministerstvo životního prostředí upozorňovali na negativní sociální dopady novely, bylo nám řečeno, že na její přijetí to nemá a nemůže mít vliv. Takhle si sociální dialog se státem opravdu nepředstavujeme,“ říká Desatová.
Mnoho OZP nejspíš přijde o práci
Jsou tu ale i další dopady nového zdanění produkce reklamních letáků. Na jejich distribuci se totiž často podílejí osoby se zdravotním postižením [OZP].
„V současnosti zaměstnáváme více než 1 500 OZP na hlavní pracovní poměr a patříme tak mezi největší zaměstnavatele handicapovaných osob v České republice. Většina OZP u nás pracuje na pozici distributorů reklamních tiskovin, někteří našli uplatnění na oddělení obchodu, personalistiky nebo klientservisu,“ říká pro FinTag vedoucí oddělení péče o OZP společnosti Česká distribuční Markéta Výtisková.
Dopady novely podle ní ohrožují pracovní pozice zdravotně postižených u společnosti. Upřesňuje, že jen za poslední rok společnost uzavřela smlouvu s přibližně 500 distributory z řad osob se zdravotním hendikepem. Po zavedení recyklačního poplatku už pro ně nejspíš nebude mít práci.
„V České republice jsou zhruba čtyři miliony poštovních schránek a naši distributoři z řad OZP mají na starost již čtvrtinu z nich. Myslím, že tohle si málokdo uvědomuje,“ dodává.
Stát zvýšil firmám příspěvek za zaměstnávání zdravotně postižených
Podle ní je péče o zaměstnance s handicapem finančně, personálně i časově velmi náročná. Náklady s ohledem na zdražování v posledních letech, ale i růst mezd navíc stále stoupají.
„Bohužel státní podpora se úměrně tomu nezvyšuje. Naopak firmy často na tyto zaměstnance doplácejí z vlastních prostředků. Několikrát jsme se setkali s názorem, že firmy zaměstnávající OZP na nich vydělávají právě díky státním příspěvkům. Realita je však zcela jiná,“ tvrdí Výtisková.
Co na změnu říkají zdravotně postižení
Obavy z negativních dopadů novely zákona o odpadech na OZP má i předseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Josef Šulc. Tvrdí, že zavedení recyklačních poplatků na letáky docela jistě ohrozí pracovní místa hendikepovaných zaměstnanců.
„Distribuce letáků je často jedním z mála možných způsobů, jak si osoby s handicapem mohou ke svému důchodovému příjmu přivydělat. Nezanedbatelný je také sociální aspekt zaměstnání,“ vysvětluje pro FinTag Šulc.
Kvitujeme, když obce přestanou dotovat svoz odpadu, tvrdí MŽP
Upozorňuje, že zdravotně postižení berou svoji práci zodpovědně a vidí v ní přínos pro společnost. Riziko ztráty zaměstnání je pro ně velmi citlivé téma.
„Máme opodstatněnou obavu, že zavedení recyklačních poplatků za tištěné letáky povede k přímému propouštění pracovně nejméně výkonných OZP. A ti pak jen stěží najdou jiné uplatnění, zůstanou v evidenci Úřadu práce a následně budou závislí na dalších sociálních dávkách,“ říká.
Jak to vidí paní Jindra z Prahy
K jeho slovům se připojuje paní Jindra z Prahy, která letáky roznáší již 25 let. Nejdříve roznášela letáky jako brigádnice, aby si přivydělala. Později se z toho stalo regulérní zaměstnání na plný úvazek. V roce 2018 absolvovala náročnou operaci, po které musela v mnohém změnit své životní návyky. O dva roky později začala pracovat na zkrácený úvazek pro Českou distribuční.
„Letáky jsme společně s manželem roznášeli celý život. Letos v květnu však bohužel zemřel a já se tak dostala do finančních problémů. Pouze s jedním invalidním důchodem se dost dobře vyjít nedá. Nechci ani pomyslet na to, jak bych fungovala, kdybych přišla o práci. S mým zdravotním omezením toho opravdu moc dělat nelze. Nemůžu pracovat na směny ani plné úvazky. Na roznos letáků už jsem zvyklá a zatím ho fyzicky zvládám,“ vypráví.
Vyšší DPH na léky je hloupost. Spíš bych ji snížil, říká Krása
Pro paní Jindru má roznos letáků i socializační význam. Vzhledem k tomu, jak dlouho již v konkrétních lokalitách letáky roznáší, zná spoustu lidí, se kterými vždy ráda prohodí několik slov o životě, ale i o tom, kde a co výhodně nakoupí.
„Lidé mají o letáky velký zájem. Často se bavíme o tom, co je kde zrovna v akci. Díky tomu, že letáky sama roznáším, mám i přehled o cenách. To mi velmi pomáhá, abych při nakupování ušetřila,“ tvrdí.
Ministerstvo životního prostředí avšak striktně odmítá všechny výhrady k návrhu nového zdanění produkce letáků.
„Připravovaná novela zákona o obalech bude účinná nejdříve v roce 2025, do té doby mají producenti letáků dostatek času na kreativní a hlavně adresné řešení zvláště pro seniory, kteří nevyužívají online prostředí ve svém počítači nebo telefonu,“ uvedla již dříve mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Za zavedení recyklačního odpadu se staví i někteří představitelé obcí a měst. To proto, že část z vybraných peněz od výrobců letáků půjde do jejich rozpočtů.
„Systém separovaného odpadu nesmí stát na jediné ekonomické komoditě, jako je PET. Je třeba do systému zapojit i další hráče, například reklamní letáky,“ uvedl například starosta města Svitavy a poslanec [za KDU-ČSL] David Šimek.
–DNA–
já bych tištěné reklamní letáky buď zakázal úplně, nebo by mohly být např: jen na objednání, a chodily by jen těm lidem a jen z těch obchodů u kterých by si je objednali. jinak se jedná jen o zbytečný a nevyžádaný odpad. já sám jsem zdravotně postižený, ale nikdy jsem papírové letáky nepotřeboval. i na schránce mám nápis nevhazujte reklamu. a myslím že i ten kdo nemá internet tak letáky nepotřebuje, vždyť zajde do obchodu podívá se tam co je ve slevě a to si koupí. a kdysi taky letáky nebyly a nebyl ani internet, a taky i důchodci žili bez letáků, a nevadilo jim to, tak nač je teď potřebují? ale recyklační poplatek je špatné řešení, neboť zdraží potraviny. takže je to polovičaté řešení. zavedl bych letáky jen a pouze na objednání a byl by klid.
Tak to vezměme z opačné stránky. Recyklační poplatek prý zboží zdraží. Zrušení letáků by jej však naopak mohlo zlevnit, neboť by nebylo třeba platit papír, tiskárny, distribuci, což jsou všechno týden co týden náklady v desítkách milionů, které platí – hádejte kdo? No samozřejmě, že ne prodejci, ale my kupující. Ale nedělám si na druhé straně iluzi, že by tu úsporu prodejci skutečně promítli do cen. Přesto bychom na tom nakonec vydělali všichni už jen proto, že to všechno spotřebovává spoustu elektrické energie, představuje ohromné množství přepravovaného a rozváženého materiálu (a tím i kamionů, náklaďáků o dodávek, které zahušťují dopravu) a nakonec vyžaduje i likvidaci, kterou zase platíme ze svého (v podobě daní).