Česká stavební produkce v červnu meziročně klesla o 10,2 procenta, meziměsíčně propadla o 0,8 procenta. Špatná čísla vykazuje české stavebnictví dlouhodobě. V květnu jeho výkon meziročně poklesl o 6,8 procenta, meziměsíčně o 5,1 procenta.
Aktuální data zveřejnil [6.8.] Český statistický úřad [ČSÚ]. Ta shrnují výkon českého stavebnictví, ale i průmyslu. Podle nich v červnu poklesla také orientační hodnota vydaných stavebních povolení [-5,6 %].
„Stavební produkce byla v červnu meziměsíčně nižší o 0,8 procenta a meziročně klesla o 10,2 procenta. Tento pokles se odehrával v pozemním i inženýrském stavitelství podobným tempem,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Průmysl i obchodní bilanci táhnou auta. Stavebnictví netáhne nic
Stavební produkce v letošním prvním pololetí meziročně klesla o 5,4 procenta. Pozemní stavitelství vykázalo meziroční pokles o 7,1 procenta, produkce v inženýrském stavitelství propadla o 1,7 procenta. Mezičtvrtletně statistici evidují, jak uvedli, rovněž poměrně velký pokles, to o 3,6 procenta.
„Více než 10% propad stavební výroby ukazuje na velký problém v tomto odvětví české ekonomiky,“ komentuje čerstvá data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
V říjnu začne SFPI přijímat žádosti o zvýhodněné úvěry na bydlení
Podle něj to v českém stavebnictví již delší čas vypadá tak, že směřuje od desíti k pěti. I když na začátku roku pěkné počasí jeho výsledky docela nadlepšilo. Situaci podle odborníků nepřispívá ani nevydařené zavádění nové stavební legislativy do praxe. To přesto, že spolu s ní, jak nedávno uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj, Česko vstoupilo do 21 století. Podle Petra Dufka se naopak tuzemskému stavebnictví nedaří ani ve srovnání s rokem 2019. Jeho reálný výstup je o desetinu nižší, zvlášť v důsledku slabé pozemní výstavby, dodává.
„Nadějí jsou proto dodatečné peníze na veřejné investice, které přicházejí z fondů EU nebo leží na účtech municipalit,“ říká s konstatováním, že letošní výkon stavebnictví je „téměř tragický“.
„Pokud stavebnictví skončí propadem do pěti procent, bude to možné považovat ještě za úspěch,“ dodává Dufek.
Nejen stavební produkce, ale i průmysl má problém
Tradičně neradostná čísla přinesl ČSÚ i z průmyslu. Česká průmyslová produkce v červnu opět meziročně reálně klesla, tentokrát o 3,4 procenta. Meziměsíčně pak přidala pouhých 0,7 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 4,1 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 6,1 procenta. Opět se ale ukázalo, že český průmysl drží nad vodou převážně automobilový průmysl.
„Nové průmyslové zakázky přibyly zejména ve výrobě motorových vozidel. Jejich hodnota se v tomto odvětví zvýšila meziročně o více než desetinu. Nové dlouhodobé zakázky byly uzavřeny v podnicích vyrábějících ostatní dopravní prostředky a zařízení, zejména kolejová vozidla,“ přibližuje vývoj Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Naopak pokles zakázek pokračoval v návaznosti na sníženou poptávku a produkci ve výrobě strojů a zařízení a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
„Čekání na dobré zprávy z průmyslu se dále prodlužuje. Zápornou meziroční statistiku sice není radno přeceňovat, jelikož ji zkresluje efekt zvýšené srovnávací základny z loňského června, který se speciálně automobilkám abnormálně vydařil, příliš pozitivně ovšem nevyznívají ani další srovnání,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Po spotřebě domácností letos v květnu propadl i český průmysl
Zdůrazňuje, že po „zoufalém květnu došlo meziměsíčně jen ke kosmetickému zlepšení“. Tedy zlepšení v uvozovkách, protože od začátku letošního roku průmysl zůstává v červených číslech, když prozatím stačil propadnout o 0,5 procenta.
„Oproti výkonu z před-pandemického ledna 2020 zaostává o 0,6 procenta a momentálně produkuje zhruba stejně jako v polovině roku 2017, tedy před těžko uvěřitelnými sedmi lety,“ říká s tím, že ani vyhlídky do blízké budoucnosti nedávají velkou naději na zlepšení.
Za hlavní problém považuje nedostatečnou poptávku, která v dohledné době nejspíš nepřijde ani z Německa, které se potýká s obdobnými problémy jako Česko. Jsou to dopady války na Ukrajině, vysoké ceny energií a útlum čínské ekonomiky. Letošní rok tak podle něj český průmysl zřejmě zakončí v červených číslech, za realistický považuje cca 1% pokles.
Obchodní bilance je nadále v plusu
Jedinou pozitivní zprávou z dnešních statistik je snad jen červnová plusová bilance zahraničního obchodu [+29,3 mld. Kč]. V tomto případě se přebytek meziročně zvýšil o 11,2 miliardy korun. V kladném teritoriu se bilance nacházela již desátý měsíc v řadě. Za letošní první pololetí přebytek zahraničního obchodu v úhrnu dosáhl 156,5 miliardy korun. Čímž překonal výsledek za celý loňský rok [123,6 mld. Kč]. I v tomto případě ale nejde o „žádnou hitparádu“.
„V červnu došlo k meziročnímu poklesu u většiny komoditních skupin, to jak na straně vývozu, tak dovozu. Meziroční růst o více než jednu miliardu korun jsme zaznamenali pouze u dovozu rafinovaných ropných produktů nebo u vývozu chemických látek a chemických přípravků a ostatních dopravních prostředků,“ říká Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Zázrak se nekoná. Česká ekonomika roste ještě méně, než se čekalo
Její slova potvrzuje ekonom Komerční banky Jaromír Gec, podle kterého i v případě obchodní bilance hlavním tahounem zůstal s celkovým přebytkem ve výši 55,9 miliardy korun obchod s motorovými vozidly. Právě ten částečně kompenzuje deficit u obchodu s ropou, zemním plynem a kovy.
„Ve druhé polovině roku by podle nás mohl výkon zahraničního obchodu oslabit. Odrazit by se na tom měla kombinace oživující domácí poptávky zvyšující dovoz a zároveň odeznívání zvýšené dynamiky vývozu, ke které dosud přispívala kompletace a následný export nedokončené produkce,“ doplňuje Gec.
Podle něj by celkově měl i vzhledem k solidním výsledkům zahraničního obchodu letos v přebytku skončit i celý běžný účet platební bilance. Což by mohlo podpořit očekávané postupné posilování české koruny.
–RED–
