Loňský rok opět potvrdil posilování pozice burzovně obchodovaných fondů – ETF. To na úkor podílových fondů s aktivní správnou majetku. Uvádí to každoroční zpráva poradenské společnosti Boston Consulting Group [BCG].
Z ní vyplývá, že zatímco v letech 2019 až 2022 směřovalo do fondů ETF 57 procent nově zainvestovaných finančních prostředků, loni už to bylo 70 procent prostředků. To značí rovných 920 miliard amerických dolarů [cca 21,3 bil Kč]. Jde přitom o čistý tok finančních prostředků, tedy rozdíl mezi vloženými a vybranými penězi.
I když jde o zřetelný posun v realokaci peněz, které směřují na investování prostřednictvím podílových fondů, neznamená to ještě, že by investoři o fondy s aktivní správou majetku ztratili zájem. Naopak i portfolioví správci aktivně řízených podílových fondů využívají ETF, jejichž zhodnocení se váže na index vybraného investičního nástroje, k investování prostředků svých podílníků. A stejně tak je využívají i další institucionální investoři.
Výhoda ETF spočívá v nízkých nákladech, nevýhoda naopak v pasivní správě a výsledku založeném na vývoji daného indexu. Což v případě kvalitně řízeného fondu s aktivní správou a rozumně nastavenými poplatky vždy značí nižší zhodnocení zainvestovaných peněz. Na druhé straně je ale třeba říci, že v průměrných číslech ETFka mnohé aktivně řízené fondy často a bez problémů z hlediska zhodnocení porážejí. Svou roli v tom mimo jiné hrají zmíněné poplatky za správu.
Dnes už jde prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů investovat do produktů kopírujících všechny významné akciové indexy, stejně tak existují burzovně obchodované fondy zaměřené na dluhopisy, komodity nebo kryptoměny. V současnosti má svět burzovně obchodovaných fondů ohromující hodnotu zhruba deseti bilionů dolarů [cca 197 bil. Kč]. Nakoupit je investoři mohou na více než 60 světových burzách.
Aktivně řízených fondů dohánějí oproti ETF i nižší marže
Dále platí, že v Evropě pořád dominují podílové fondy. Zatímco v USA je celkově více prostředků spravováno v ETFkách než v podílových fondech, v Evropě je tento poměr 90:10 ve prospěch fondů. Stále do nich jde více nových peněz než do ETF.
Zpráva BCG poukazuje i na další trendy. Správci aktivně řízených fondů se loni potýkali s růstem nákladů a pokračujícím tlakem na marže. V důsledku toho se jejich zisky meziročně snížily v průměru o osm procent.
Průměrná výnosová marže za posledních 13 let klesla téměř o šestinu. Zatímco v roce 2010 dosahovala 0,26 procenta, v uplynulém roce šlo pouze o 0,22 procenta.
„Správci aktiv se tak spoléhali především na celkový růst trhu. Jejich výnosy se sice od roku 2005 zdvojnásobily, ovšem 90 procent tohoto růstu bylo způsobeno právě růstem trhu a s tím souvisejícím zvýšením objemu prostředků pod správou,“ vysvětluje Vít Pumprla, partner pražské kanceláře BCG.
Odkazuje přitom k dalšímu závěru zprávy. Podle ní celkový objem peněz pod správou investičních fondů, bank, pojišťoven a dalších správců vzrostl o 12 procent na téměř 119 bilionů dolarů [2,8 tril. Kč] a byl tak nejvyšší v historii.
Marcel Vanduch: I investiční ETF platformy mají svůj marketing
Avšak zpátky k aktivně řízeným podílovým fondům. Problém jsou podle zprávy BCG i jejich rostoucí náklady. Ty se od roku 2010 zvyšují v průměru o pět procent ročně. Což znamená, že se dohromady zvýšily o 80 procent. Vít Pumprla tvrdí, že to má jednoznačné dopady do nabídky nových podílových fondů.
„Zatímco v roce 2010 existovalo na trhu 60 procent podílových fondů spuštěných o 10 let dříve, v roce 2023 už bylo na trhu pouze 37 procent podílových fondů uvedených na trh v roce 2013,“ upozorňuje.
Pomoci může umělá inteligence [AI]
Pokud chtějí správci aktiv zachovat ekonomickou udržitelnost svého fungování, budou muset podle závěrů zprávy zapracovat na produktivitě, personalizaci a větším podílu produktů zaměřených na privátní trh. Ve všech těchto oblastech jim podle Pumprly výrazně pomůže umělá inteligence.
„Možnosti využití generativní AI v oblasti správy aktiv jsou výrazně širší než v mnoha jiných odvětví, to především díky její schopnosti rychlé analýzy velkého objemu nejen strukturovaných, ale především nestrukturovaných dat. Ať už se bavíme o pravidelném přeceňování portfolia, efektivní hyper-personalizaci portfolií pro klienty, automatizaci značné části řízení rizik nebo o pomoci se zapojením a udržením zákazníků,“ nastiňuje.
Amundi zvýšila čistý zisk a hlásí rekordní růst na asijských trzích
Obdobně trend vnímají, jak ukazuje zpráva, samotní správci aktiv. Dvě třetiny jich považují využití této technologie za svoji strategickou prioritu, 75 procent na ni vyčleňuje jak finanční, tak lidské zdroje a téměř třetina vyčleňuje na generativní umělou inteligenci a inovace významnou část svého rozpočtu.
–RED–
