Vesnice Čchiung-lin se nachází hluboko v Himalájích jen několik kilometrů od oblasti, kde došlo k vojenské konfrontaci mezi čínskými a indickými jednotkami. Původně to bylo liduprázdné údolí ve výšce přes 3 000 metrů nad mořem.
Místo sloužilo místním pastevcům. Teď tam stojí zbrusu nová čínská vesnice z typizovaných domků s vydlážděnými ulicemi. Číňané, kteří v ní žijí, za to, že se do ní přestěhovali, dostali zaplaceno. Uvádí to článek „China´s Great Wall of Villages“ listu The New York Times [NYT]
Čínský prezident Si Ťin-pching nazývá nové obyvatele „strážci hranic.“ Z vesničanů se podle něj stali strážci v první linii na území, které si Čína nárokuje od nejvýchodnějšího indického státu Arunačalpradéš. Podle jejích vůdců náleží Čínou ovládanému Tibetu.
Počet vesnic jako Čchiung-lin se zvyšuje. Na západě Číny vznikají na hranicích s Indií, Bhútánem a Nepálem. Na severní hranici vesnice posilují bezpečnost a zajišťují obchod se zeměmi střední Asie. Platí to i pro jih, kde se Čína zase brání přílivu drog a zločinu z Jihovýchodní Asie.
„Výstavba nových čínských vesnic je jasným signálem, že Si využívá civilní osady, aby nenápadně posílil ovládnutí vzdálených hranic právě tak, jako to dělá v Jihočínském moři,“ uvádí americký list.
Místa, kde staví Čína nové vesnice na svých hranicích
[Zdroj: RAIC Labs]
Podle něj vznikly za posledních osm let takových vesnic stovky. List se odvolává na analýzu společnosti RAIC Labs, která pomocí umělé inteligence zkoumá satelitní snímky celých čínských hranic. Analýza zjistila, že Čína buduje nové vesnice na hranicích s Indií, Bhútánem a Nepálem. Pásmo vesnic tak leží u každého himalájského průsmyku.
Podle satelitních snímků je zřejmé, že některé vesnice jsou v podstatě vojenské základny. Jsou na nich vidět kamiony, satelitní antény a jiná vojenská zařízení. Tyto vesnice také slouží k propagaci čínské síly a převahy v regionu, jak uvedl Ťing-qian z Centra pro čínské analýzy při Asia Society.
„Číňané chtějí, aby Indové, obyvatelé střední Asie a ostatní viděli, jak efektivně funguje model výstavby těchto vesnic,“ vysvětlil.
Nové čínské vesnice a jejich strategický význam
Nové čínské vesnice slouží hlavně civilistům, ale i čínské armádě. Nabízejí ji komunikace, přístup na internet a zdroje energie. To vše má čínská armáda k dispozici, pokud by se chtěla rychle přesunout na hranice. Vesničané jí pak slouží jako oči a uši v odlehlých oblastech a odrazují svojí přítomností možné narušitele hranic.
„Čína nechce, aby cizinci mohli překračovat její hranice, aniž by jim hrozilo, že budou zadržení,“ tvrdí Matthew Akester, odborník na Tibet.
Budování těchto vesnic podle něj ale zvyšuje obavy z čínských mocenských ambic, kdy stále hrozí nebezpečí konfliktu. Na indicko-čínských hranicích jsou v pohotovosti desítky tisíc vojáků na obou stranách. Matthew Akester připomíná rok 2017, kdy státní média zveřejnila dopis čínského prezidenta, který napsal dvěma sestrám z tibetské vesnice Yume z oblasti poblíž Arunačalpradéše, která je více než šest měsíců pod sněhem. V něm poděkoval jejich rodině, že brání toto nehostinné území.
„Doufám, že si zachováte statečného ducha a budete bránit hranice jako vlastenci,“ napsal v něm.
V několika následujících letech Čína v Yumě postavila desítky nových domů a úřady tam přestěhovaly více než 200 lidí. Tibetská vesnice Yume, nyní známá pod čínským jménem Jü-maj, je jedna z přinejmenším 90 nových vesnic a osad, které vznikly v Tibetu od roku 2016, kdy plán na osídlování hranic spatřil světlo světa. V sousedních oblastech Sin-ťiang a Jün-nan vzniklo šest nových vesnic a 59 dalších jich Čína rozšířila. Jedna z vesnic v Tibetu se rozkládá na území, které si nárokuje Indie, ačkoli je na čínském území. Jedenáct dalších leží na území nárokovaném Bhútánem.
Do pohraničí se přesunují tisíce lidí
Podle amerického listu dává Čína jasně najevo, že nové vesnice buduje za účelem zvýšení jejího bezpečí. Přední činitel tibetské pohraniční oblasti v roce 2020 uvedl, že do pohraničních oblastí přestěhoval už tři tisíce lidí. Brahma Chellaney, analytik z Nového Dillí, uvedl, že při budování militarizovaných vesnic ve sporných oblastech Čína postupuje jako v Jihočínském moři.
„Co je zarážející, je rychlost a nenápadnost, s níž Čína mění geografické poměry bez ohledu na geopolitické dopady,“ řekl Chellaney.
„Čína vysadila osadníky podél celé himalájské hranice s Indií a udělala z nich první obrannou linii,“ doplnil.
V odpovědi listu The Times mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu uvedl, že o linii hranic Čína jedná se svými sousedy.
„Čína se vždy snaží najít pomocí přátelského jednání správné řešení,“ řekl.
Indie a Bhútán na dotazy ale neodpověděly. Indičtí činitelé však zaznamenali „aktivitu výstavby infrastruktury“ podél hranic a uvedli, že si Čína pomalu ukrajuje kousky indického území. Proto se rovněž i Indie snaží zalidnit své pohraniční vesnice.
Kolik Čína lidem platí za přesun do vesnic na hranicích
Území v Himalájích, kde se nyní nacházejí vesnice, bylo dlouhá léta z dobrých důvodů neobyvatelné. Je to kamenitý a mrazivý terén většinu roku pokrytý sněhem. Vzduch je tu řídký a mrazivý. Půda je neúrodná a farmaření obtížné. Aby čínské úřady přesvědčily lidi k přestěhování se do těchto končin, slibují jim levné bydlení, roční podporu a přídavky za služby v pohraniční stráži. Čínská propaganda mluví o pracovních místech a podpoře místního podnikání a turismu. Do vesnic mají vést pevné silnice, mají mít internetové připojení, školy a nemocnice.
Dokument místní vlády uvádí, že vesničané dostávají za přestěhování 20 000 jüanů ročně [cca 64 000 Kč]. Jeden z obyvatel, kterého se podařilo kontaktovat telefonem, uvedl, že vydělává za vykonávání pohraniční služby 250 dolarů měsíčně [cca 5 750 Kč]. Podle NYT je však sporné, zda jsou vesnice ekonomickým přínosem. Jejich obyvatelé jsou závislí na podporách, protože je tam velmi málo pracovních příležitostí.
„Čínská politika je politikou sociálního inženýrství. Minoritní Tibeťané, většinou budhisté a odpůrci komunismu, jsou nuceni vzdát se svého náboženství. Náboženský život je ve vesnicích zcela potlačený. Budhistické kláštery a chrámy jsou prázdné. Všude vlají čínské vlajky a portréty čínského prezidenta Si. Chtějí změnit krajinu i lidi,“ tvrdí odborník na Tibet Matthew Akester.
Uživíme se i bez státních dotací, tvrdí místní pastevci
Problém podle něj spočívá v tom, že čínská vláda přinutila kočující pastevce prodat jaky a ovce, opustit pastviny a přestěhovat se do domů. Bez ohledu na to, že přišli o živobytí. Dříve svobodní pastevci tak nyní musí pracovat za mzdu.
„Kočovníci se jen velmi těžko přizpůsobují novému životu. Dříve trávili půl roku se stády na pastvinách, pak se vraceli do svých domovů,“ vysvětluje Akester.
„Největším problémem je, že byli vytrženi z dosavadního životního stylu. Nemají peníze, žádné zkušenosti s novým životním stylem a kulturní kontakty,“ doplňuje.
Noví osadníci často ani nevědí, co je čeká. Včetně výdajů na cesty do vzdálených měst, za elektřinu, vodu, potraviny a další nezbytné položky. V dokumentu vysílaném státní televizí CCTV je vidět, jak čínští úředníci přijeli do tibetské vesnice Dokha, aby nutili její obyvatele přestěhovat se do nové vesnice Tuo-lung-kang vzdálené 15 kilometrů od Arunačalpradéše. Narazili tam na odpor místního lamy, který argumentoval, že v okolí Dokha je úrodná půda, kde se pěstují pomeranče a jiné ovoce.
„Uživíme se sami bez státních dotací,“ upozorňoval čínské úředníky.
Ti však lamu kritizovali, že zneužívá svého postavení a brání lidem v přestěhování, jak uvedla státní média. Nakonec se všech 143 obyvatel Dokhy ale muselo přestěhovat.
Michal Achremenko
