Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

Německo zůstává zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Uvádí to aktuální analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln], který financují německé hospodářské svazy a podniky.

Jen loni odvedli Němci do unijní pokladny o 17,4 miliardy eur [cca 438 mld. Kč] více, než z ní získali.

„Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,” uvedla autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

Francouzi zaplatili Bruselu o bezmála devět miliard eur [cca 226,7 mld. Kč] více, než kolik od něj obdrželi. To v situaci, kdy německá ekonomika zažívá propady, zatímco francouzské hospodářství vykazuje mírný růst.

„Naopak největším příjemcem je Polsko,” sdělila Sultanová.

V roce 2023 tato země podle ní dostala přibližně o osm miliard eur [cca 201 mld. Kč] více, než jakou částkou do unijního rozpočtu přispěla. S určitým odstupem následuje Rumunsko se získanými šesti miliardami eur [cca 152 mld. Kč] a Maďarsko s 4,6 miliardy eur [cca 116 mld. Kč]. Česká republika obdržela v roce 2023 podle analýzy o bezmála tři miliardy eur [cca 75,5 mld. Kč] více, než do unijního rozpočtu sama odvedla. Je tak pátým největším čistým příjemcem po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Řecku.

Příspěvek Německa do rozpočtu EU mírně klesá

V důsledku slabé hospodářské situace se podle analýzy čistý německý příspěvek oproti roku 2022 snížil. V onom roce ještě činil 19,7 miliardy eur [cca 496 mld. Kč].

„A letos pravděpodobně opět klesne, protože neexistují žádné známky hospodářského oživení,” uvedla expertka IW.

„Zatímco německý příspěvek se snižuje, čistý příspěvek Španělska a Portugalska stoupá, protože ekonomika v těchto zemích roste. Finanční zátěž se přesouvá,” doplnila.

Naopak hrubý domácí produkt [HDP] Německa po růstu o 0,2 procenta v prvních třech měsících letošního roku v letošním druhém kvartálu mezičtvrtletně opět klesl [-0,1 %]. Meziročně rostl o 0,3 procenta, nicméně i loni se Německo potýkalo se špatnými hospodářskými výsledky. HDP Německa loni meziročně klesl o 0,2 procenta.

„Německé hospodářství uvázlo v krizi,” komentoval zprávu statistiků Klaus Wohlrabe z ekonomického institutu Ifo a dodal: „Ani pro třetí čtvrtletí 2024 nelze čekat zlepšení.”

Ekonomika EU nejede. Stojí spotřeba i export. Potíže má Německo

Německá ekonomika, která je největší v Evropě a která je stejně jako ta česká exportně orientovaná, se stále potýká s následky mezinárodních krizí včetně prudkého zvýšení cen energií a nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Podle švýcarské centrální banky je to právě německá ekonomika, která nejvíce doplatila na válku na Ukrajině.

Rozšíření EU o Ukrajinu a enormní spotřeba financí EU

V důsledku ruské války na Ukrajině se v současné době diskutuje o přistoupení Ukrajiny a dalších zemí do EU.

„Naše studie a dosavadní výsledky však ukazují, že takové rozšíření by vyžadovalo reformy i ze strany EU,” upozorňuje Sultanová.

Kromě reforem rozhodovacích procesů v EU by na to podle ní musel být připraven i rozpočet EU. Studie IW ukazuje, že prostředky z politiky soudržnosti se často využívají se zpožděním. V tom se mimo jiné jeví jako nezbytné zjednodušení pravidel pro přidělování peněz.

„Kromě toho by se tyto fondy měly v případě možného rozšíření více zaměřit na nejchudší členské státy,” dodává expertka IW.

Nároky EU na peníze ale jsou už nyní enormní. Jen pro příští rok navrhla [19.6.] Evropská komise roční rozpočet EU ve výši 199,7 miliardy eur. To je v přepočtu pět bilionů korun.

EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

Nejvíce financí, celkem 53,8 miliardy eur [cca 1,3 bil. Kč], má jít na společnou zemědělskou politiku. Dalších 49,2 miliardy eur [cca 1,2 bil. Kč] půjde podle návrhu na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a upřednostňované projekty unie.

–ČTK/DNA–