Britská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí stoupla o 0,6 procenta. Tamější statistický úřad to uvedl ve svém předběžném odhadu. Británie tak navazuje na hospodářské oživení z prvního čtvrtletí letošního roku.
Tehdy vykázala tempo růstu 0,7 procenta. Děje se tak po technické recesi, kterou země procházela ve druhé polovině loňského roku. Meziročně britská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o 0,9 procenta, odhadují statistici. Produkci táhly služby, které oproti prvním třem měsícům letošního roku vykázaly růst +0,8 procenta. Vyrovnaly tím mírný propad výrobního a stavebního sektoru [-0,1 %]. A rostla spotřeba domácností a vlády.
Britský hrubý domácí produkt [HDP] čtvrtletně v %
[Zdroj: Office For National Statistics]
„Je důležité poznamenat, že první odhady HDP podléhají revizi – pozitivní, nebo negativní,“ připomněl britský statistický úřad.
Nový britský premiér Keir Starmer před volbami prohlásil, že chce, aby ekonomika dosáhla ročního růstu 2,5 procenta. To je tempo, kterého Británie pravidelně nedosahovala od doby před finanční krizí v roce 2008.
Jeho ministryně financí Rachel Reevesová následně přišla s relativnějším cílem. A ta chce, aby britská ekonomika dva po sobě následující roky dosahovala „alespoň“ nejrychlejšího růstu HDP na obyvatele mezi nejvyspělejšími ekonomikami skupiny G7.
Růst mezd a politika centrální banky
Bank of England [BOE], britská centrální banka, aktuálně zvýšila i prognózu růstu HDP Británie za rok 2024 z 0,5 procenta na 1,25 procenta. Odůvodnila to tím, že ekonomice se na začátku roku dařilo lépe, než se očekávalo. Přidala i očekáváný růst za druhé čtvrtletí.
Odhadům a výsledkům odpovídá zpráva o červnové míře nezaměstnanosti. Ta nečekaně klesla o dvě desetiny procentního bodu na 4,2 procenta a je nejníže od února. Ekonomové očekávali, že se zvýší nezaměstnanost. Na druhé straně růst mezd bez příplatků meziročně zvolnil na 5,4 procenta ze zpřesněného tempa 5,8 procenta v období do konce května. Stále sice přetrvává i riziko inflace, která ale byla v červnu na dvou procentech.
Vysoké daně mění britské boháče v chudáky. Anebo vyšší střední třídu?
BOE tak nadále zůstává přesvědčena, že mzdy rostou příliš rychle na to, aby se inflace ustálila kolem dvouprocentního cíle. Růst mezd má být podle banky zhruba poloviční, než je teď. Na začátku srpna ale snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,00 procenta, předtím ji rok držela na 5,25 procenta. Což bylo maximum od globální finanční krize v roce 2008.
Britská ekonomika z pohledu firem a politiků
Jiná zpráva z Británie zní, že ředitelé největších firem v Británii mají za loňský rok rekordní příjmy. V devíti podnicích si šéf přišel za celý rok na více než deset milionů liber [cca 300 mil. Kč], ukázal průzkum organizace High Pay Centre. Na druhé straně letos v Británii zaměstnanci některých oborů stávkovali za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Jsou mezi nimi například strojvedoucí i někteří lékaři, mnozí dali najevo nesouhlas s ohodnocením opakovaně.
Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii
Situaci zostřují politické třenice o finance. Labouristická ministryně financí Reevesová v britském parlamentu obvinila konzervativní předchůdce za to, že zanechali veřejné výdaje na cestě k překročení letošního rozpočtu o 21,9 miliardy liber [cca 661 mld. Kč]. A vzápětí oznámila škrty v řádu miliard liber a další růst daní v zemi.
Rwanda přijme migranty nejen z UK. Ubytovny pro ně už ale rozprodala
Také ale slíbila růst platů pro státní úředníky, učitele, zaměstnance ve zdravotnictví, a hlavně pro mladé lékaře, kteří stávkují opakovaně. Úspory do rozpočtu naopak podle ní přinesou například škrty oprav železnic a výstavby silnic, včetně tunelu pod památkou Stonehenge. Z rozpočtu také zmizí výdaje na projekt na deportaci nelegálních migrantů do Rwandy. A britští důchodci s vyššími příjmy a majetky nejspíš přijdou o příspěvek na vytápění jejich bytů a domů.
–ČTK/RED–
