Česko je v první trojce zemí EU s nejvyšší inflací od roku 2019

Meziroční růst spotřebitelských cen v EU v červenci zrychlil na 2,8 procenta z červnového tempa 2,6 procenta. Včera [20.8.] to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ceny nejvíce rostly v Rumunsku, Belgii a Maďarsku.

V České republice inflace podle Eurostatu vzrostla na 2,5 procenta z červnových 2,2 procenta. Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] činila inflace v červenci 2,2 procenta, když oproti červnu stoupla o 0,2 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu ČSÚ.

„I červencové výsledky harmonizované inflace, která je srovnatelná napříč zeměmi EU, potvrdily, že ČR už nějaký čas nepatří mezi vysoce inflační země. S aktuálními 2,5 procenty se nachází v první polovině zemí EU, na jedenácté příčce, s nejnižší inflací a současně má dokonce nižší inflaci než eurozóna,“ okomentoval aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s dovětkem, že docela jinak situace ale vypadá při dlouhodobějším srovnání [více níže v textu, pozn. red.].

Za poslední dva roky stouply ceny v Česku o bezmála 30 procent

Podle Eurostatu meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 2,6 procenta z červnového tempa 2,5 procenta. Inflace v zemích používajících euro tak stále zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky [ECB]. Ta letos na začátku června snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se tak dostala na 4,25 procenta. V červenci ponechala ECB úroky beze změny.

 Inflace v eurozóně a EU

Meziroční míra inflace se v červenci proti červnu zvýšila ve 14 členských zemích EU. V devíti členských zemích klesla. Ve čtyřech zůstala beze změny. V EU se v červenci s nejvyšší inflací potýkalo Rumunsko, kde meziroční růst cen zrychlil na 5,8 procenta z červnových 5,3 procenta. Za Rumunskem následovaly Belgie [5,4 %] a Maďarsko [4,1 %].

Nejnižší byla inflace naopak ve Finsku, kde se ceny meziročně zvýšily o půl procenta. To je stejné tempo růstu jako v červnu. Pod jedním procentem se inflace v červenci nacházela rovněž v Lotyšsku, kde činila 0,8 procenta. V Dánsku se nacházela na jednom procentu.

Eurostat: Roční míra inflace v zemích EU v %

[Zdroj: Eurostat]

Petr Dufek dál komentuje vývoj inflace v Česku a zemích EU: „Meziroční inflace je číslo s velmi krátkou pamětí, takže když si ji trochu oživíme, zjistíme, že od konce roku 2019 nám ceny v průměru vzrostly o 37 procent. ČR tak patří bronzová inflační pozice. Hůře dopadlo už jen Estonsko, a především pak Maďarsko, které inflaci ´řídilo´ cenovými stropy.“

Podle něj podobě jako ve většině zemí EU se u nás za posledních pět let výrazně zvýšily náklady na bydlení, zejména pokud jde o ceny plynu [+101 %] a elektřiny [+78 %].

„Výrazně nadprůměrně zde také zdražily dovolené, jejichž ceny se za tuto dobu zvýšily o více než 70 procent. Třeba v Německu stouply o 27 procent. Výrazný vzestup zaznamenaly i ceny hotelových a restauračních služeb, ve kterých nás překonalo pouze nedávno Chorvatsko, Maďarsko a Malta,“ uvedl.

Inflace a vývoj ekonomiky v Německu

Co se týče vývoje inflace v nejsilnější evropské ekonomice, tak platí, že tam podle Eurostatu meziměsíčně stoupla o 0,1 procenta. Jinou zprávou je, že německá centrální banka má za to, že do konce roku může ještě dál růst. Na vině je podle ní statistický efekt, protože ceny energií byly ve stejném období loni nižší. Neradostné vyhlídky předkládá i v oblasti vývoje ekonomiky. Navzdory stabilizaci poptávky se průmyslová výroba v Německu ve druhém čtvrtletí vrátila k poklesu, který přerušila v předchozím čtvrtletí.

„Ačkoli je recese nepravděpodobná, celkový výhled zůstává utlumený. Očekávané pomalé oživení ekonomiky se dál odkládá,“ uvádí ve své aktuální zprávě Deutsche Bundesbank.

Ekonomika EU nejede. Stojí spotřeba i export. Potíže má Německo

Hospodářskou recesi ve smyslu výrazného, široce založeného a dlouhodobého poklesu výkonu hrubého domácího produktu německá centrální banka ale neočekává. Avšak to jen za předpokladu, že nedojde k dalším politickým, ekonomickým nebo snad společenským negativním šokům.

Komentář: Ukrajinci si s námi, co se týče plynu, vytřeli zadek

Naopak soukromá spotřeba a služby by v Německu mohly podle očekávání centrální banky v tomto čtvrtletí přidat na síle, k čemuž přispěje velký nárůst disponibilního příjmu domácností. To se podle banky opět ale promítne i do růstu inflace.

–ČTK/DNA–