Důvěra v ekonomiku dál klesá. Lidé se obávají i dalšího zdražování

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku v srpnu oproti předchozímu měsíci opět klesla. Jde o čtvrtý pokles v řadě. V srpnu klesla důvěra v ekonomiku i mezi podnikateli. Vyplývá to z aktuálního šetření Českého statistického úřadu [ČSÚ].

Jedinou výjimku tvoří průmysl, kde důvěra v ekonomiku v srpnu mírně vzrostla. Podle ekonomů to ale spíše ukazuje na přání v obrat k lepšímu než to, že by se věci k lepšímu skutečně obracely.

„Na dnes zveřejněných výsledcích nálad je těžké najít něco vážně pozitivního,“ komentuje aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Doplňuje, že ve všech sledovaných odvětvích se snižují očekávání ohledně dalšího vývoje poptávky, což nedává vůbec pozitivní signál z pohledu ekonomického růstu.

„Zdá se, že česká ekonomika bude i nadále přešlapovat více méně na místě. Pokud za celý rok dosáhne jednoprocentního růstu, bude to ještě možné považovat za úspěch,“ říká.

NKÚ: Oproti EU zaostáváme ve všech klíčových parametrech

Vyjadřuje se i k náladě mezi spotřebiteli. Ti se opět více obávají vývoje ekonomiky i své vlastní finanční situace v následujících dvanácti měsících. Zvýšily se navíc jejich obavy z inflace a nezaměstnanosti. Výrazněji opět vzrostl počet domácností, které očekávají další zdražování v budoucích měsících.

„To spíše nahrává opatrnosti při utrácení, a tedy i nižšímu růstu spotřeby, na které je současný růst ekonomiky primárně založený,“ dodává.

Důvěra v ekonomiku podrobně

Souhrnný indikátor důvěry – indikátor ekonomického sentimentu – vyjádřený bazickým indexem v srpnu oproti červenci klesl o 1,4 bodu na hodnotu 93,7.

Výrazněji stoupl podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v České republice. Naopak se mírně snížil počet respondentů očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Meziměsíčně se snížil počet spotřebitelů, kteří uvádějí, že nějaké finanční prostředky uspoří [cca 51 % respondentů]. Potřetí v řadě výrazněji vzrostl počet dotazovaných spotřebitelů, kteří se obávají dalšího růstu cen.

Sezónně očistěné indikátory důvěry – bazické indexy

[Zdroj: ČSÚ]

Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,5 bodu na hodnotu 93,0 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 1,1 bodu na hodnotu 97,3.

„Ve srovnání se srpnem loňského roku jsou souhrnný indikátor a podnikatelský indikátor na nižší a spotřebitelský indikátor na vyšší hodnotě,“ uvádí zpráva ČSÚ.

V odvětví průmyslu se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila. Indikátor vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 91,5. Podíl podnikatelů negativně hodnotících svou současnou poptávku se meziměsíčně nezměnil. Ve srovnání se srpnem 2023 je důvěra v průmyslu nižší.

Mezi podnikateli v odvětví stavebnictví se důvěra v ekonomiku snížila. Indikátor důvěry oproti červenci poklesl o 2,4 bodu na hodnotu 105,5.

Odhad ztrát kvůli potížím stavebního řízení je 100 miliard korun

Mezi podnikateli v odvětví obchodu se důvěra v ekonomiku rovněž meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 2,6 bodu na hodnotu 94,7. Klesla i důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb, včetně finančního sektoru. Meziročně je důvěra ve vybraných odvětvích služeb nižší.

Důvěra v ekonomiku: Co hlavně říká statistika

„Sentiment mezi spotřebiteli se snížil počtvrté v řadě. Důvod jsou především obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace v ČR a její dopad na finanční situaci respondentů. Přibližně třetina domácností uvádí, že sotva vyjde se svými stávajícími finančními prostředky a necelých 10 procent si musí vypomáhat úsporami nebo si finanční prostředky půjčovat,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Problémy hlásí ale i podnikatelé.

„Původní optimismus mezi podnikateli je ten tam a jejich pohled na českou ekonomiku začíná být podobně skeptický, jako je tomu mezi spotřebiteli,“ shrnuje situaci Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

A pozitivní náhled tentokrát nenabízí ani jinak v minulých měsících spíše pozitivně naladěný hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

„Aktuální data mnoho důvodů k oslavám nenabízejí. Zlepšení nálady hlásí pouze průmysl, kde je třeba tento údaj brát s rezervou, jelikož má tendenci k výkyvům, obzvláště pak v období letních dovolených. Všechny ostatní sektory reportují narůst skepse, což je speciálně varovné ve službách a u spotřebitelů,“ říká.

Připomíná, že právě obnovená ochota domácností utrácet měla být v letošním roce vzpruhou pro českou ekonomiku. Ovšem v srpnu – tedy měsíci, který službám spojeným s dovolenými přeje – tuto tendenci poskytovatelé služeb ale nepotvrzují.

Inflace v červenci stoupla na 2,2 %. Dovolené zdražily o 25,1 %

„Jelikož se zároveň citelně zvýšila obava ze zdražování, přepokládáme, že právě inflace cen služeb stála za velkou částí deziluze spotřebitelů. Ti pravděpodobně byli na svých letních cestách konfrontování s novou cenovou hladinou v rekreačních zařízeních. Což jejich chuť utrácet zchladilo,“ vysvětlil Hradil.

Podobně jako Petr Dufek konstatuje, že česká ekonomika letos žádný zázrak nepředvede. A tak růst kolem 1 procenta zůstává základním scénářem, přičemž rizika jsou vychýlena spíše v neprospěch takového odhadu.

–DNA–