Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023 dnes [26.8.] vydal Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. V něm jasně a přehledně konstatuje, že Česko v EU zaostává ve všech ekonomických parametrech s výjimkou nezaměstnanosti.
Průměrná míra inflace dosáhla loni v České republice úrovně 12 procent a byla druhá nejvyšší v Evropské unii [EU]. Druhá nejvyšší v EU byla i rychlost zadlužování Česka. Za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 procent a loni přesáhl hranici tři biliony korun.
„Z hlediska většiny ekonomických ukazatelů nebyl rok 2023 dobrým rokem. V řadě z nich jsme zaostávali za průměrem EU. A i nejnižší míra nezaměstnanosti, kterou bychom na první pohled mohli vnímat pozitivně, v sobě skrývá velká rizika spojená se snižující se produktivitou práce,“ zhodnotil loňské hospodaření státu prezident NKÚ Miloslav Kala.
Součástí problému nízké nezaměstnanosti je i to, že v Česku je zhruba jeden milion lidí závislých na veřejných rozpočtech. To už v roce 2022 spočítala Národní rozpočtová rada [NRR]. A počet lidí závislých na veřejných rozpočtech od té doby nikterak neklesl, spíše naopak.
Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala
„Od roku 2020 se Česko zadlužilo nejrychleji v EU, jinak ve srovnání s ostatními zeměmi EU v ničem nevyniká. Problém je, že to nikomu nepřijde divné a nikdo se na nic ani neptá,“ odpověděl v nedávném podcastu FinTag šéf NKÚ Miloslav Kala na otázku, zda se má Česko „vůbec čím pochlubit.“
Inflace a spotřeba domácností v ČR a jinde v EU
Za příklad nedobrého stavu české ekonomiky ve srovnání s ostatními v EU nyní NKÚ uvádí loňskou inflaci. Podle něj u nás byla průměrná 12% míra inflace, to je o 5,6 procentního bodu nad průměrem EU.
Česko je v první trojce zemí EU s nejvyšší inflací od roku 2019
Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky a EU měla Česká republika výrazně vyšší inflaci v oblasti elektřiny, plynu a tepelné energie. Na meziročním růstu cen se nejvíce podílely náklady na bydlení a energie.
„Vysoké ceny energií měly negativní vliv na průmyslovou výrobu a stavební práce,“ konstatuje NKÚ.
Jedním z klíčových faktorů, které způsobily reálný pokles hrubého domácího produktu [HDP], jmenuje nízkou spotřebu domácností. Právě ta měla táhnout ekonomiku podle vyjádření vládních představitelů loni i letos. I když spotřeba domácností mírně roste, k solidnímu ekonomickému růstu to ale nestačí.
„Kupní sílu domácností výrazně oslabily rostoucí ceny,“ uvádí NKÚ ve své zprávě.
Upozorňuje, že konečná spotřeba domácností tvoří téměř polovinu celkového HDP. Od května 2022 do listopadu 2023 ale vykazovala nepřetržitý meziroční pokles. Dalším negativním faktorem výsledku HDP se podle NKÚ stal reálný pokles tvorby hrubého kapitálu [-6,8 %]. Podle něj to ukazuje na opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty a vysokých nákladů na energie.
Inflace hraje roli i v útlumu průmyslu
Vysoké ceny energií podle něj negativně ovlivnily průmyslovou výrobu a stavební práce. Rovněž správně připouští, že zejména u průmyslu hraje roli celkový útlum ekonomické aktivity v Evropě, ale i v Číně. Podle NKÚ už se ale přidávají i další problémy.
„Automobilový průmysl začíná pociťovat globální přesun výrobních kapacit do Číny a dalších asijských zemí. Zatímco v Číně se loni vyrobilo o 17 procent více motorových vozidel než v roce 2019, největší výrobce v Evropě Německo jich za stejné období vyrobil naopak o 12 procent méně“ uvádí.
V jiných zemích je pokles ještě markantnější – ve Španělsku o 13 %, ve Velké Británii o 25 % a ve Francii o 31 %.
I když si Česká republika, ale i Slovensko stále dokáží udržet své pozice v automobilovém průmyslu, například v jindy silném strojírenství už to neplatí. A v problémech jsou i další sektory. Potíž je, že se útlum týká celé Evropy. Což přináší nedostatek zakázek pro české výrobce, to jak v automotive, tak i jinde.
Komentář: Ukrajinci si s námi, co se týče plynu, vytřeli zadek
„Výstražněji už kontrolka pro český průmysl blikat nemůže. Globálním změnám se můžeme bránit jen velmi omezeně. A proto by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ upozorňuje prezident NKÚ Kala.
Ve zmiňovaném podcastu FinTag to řekl docela jasně: „Když si to vezmete průřezově, tak nenajdete indikátor, který by Českou republiku posouval nad úroveň Evropské unie.“
Podle něj spočívá hlavní problém v řízení státu: „Tam je ten problém.“
Rychlost zadlužování ČR je druhá nejvyšší v EU
NKÚ se podrobně věnuje i tempu zadlužování České republiky. Rychlost jejího zadlužování v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v rámci zemí EU. Za tři roky se veřejný dluh zvýšil o dalších 50 procent. Tento nárůst výrazně převyšuje průměr EU, který je na úrovni 14 procent. Prezident NKÚ v podcastu FinTag uvedl, že se to negativně projevuje nejen do kondice veřejných financí, ale celkové důvěry ve stát. A ta je podle něj vůbec základ pro nějaký progres.
„Lidé nemohou mít důvěru ve stát, když pořád slyší, že se stát zadlužuje, že nezvládá pokrývat výdaje ze svých zdrojů,“ uvedl Kala pro FinTag a situaci přirovnal k běžnému životu.
Málokdo důvěřuje někomu, kdo pořádně nepracuje, a hlavně dělá jen dluhy, řekl. Upozornil ale i na další stránku celé věci. A to servis, který lidé od státu požadují a všechny jejich nároky i něco stojí. Politici by jim podle něj měli říci, že nemohou mít všechno. Což ale zdaleka neplatí jen pro občany, ale i pro stát.
Názor: Seberme politickým stranám a hnutím naše peníze. Prospějeme jim
To proto, že růst zadlužení představuje další zátěž pro státní rozpočet v podobě nákladů na obsluhu státního dluhu. Ty v roce 2023 dosáhly 68 miliard korun. To je třetina všech investic státu v daném období. Ministerstvo financí ČR navíc předpokládá, že do roku 2026 tyto náklady vzrostou o dalších více než 51 miliard korun. To za situace, kdy náklady státu jen rostou. Loni stouply o 11 procent. Většina z nich má navíc z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter.
„Zakládáme si na velký problém. Bez razantních a okamžitých systémových změn, které by zvýšily efektivitu státu, se kondice českých veřejných financí nemá šanci přiblížit alespoň evropskému průměru,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Města a obce: Hodně peněz a starosta v každé vsi
Rovněž upozorňuje, že municipality nejsou s to nakládat s penězi, které mají ve svých rozpočtech. Jejich hospodaření skončilo v roce 2023 historicky nejvyšším přebytkem ve výši 72 miliardy korun. Černých čísel dosáhly jak kraje, tak obce.
Obce a kraje mají podle MF ČR tolik peněz, že to nemá obdoby
Kladné výsledky hospodaření samospráv se promítají i do zůstatku na jejich bankovních účtech. Na konci roku 2023 na nich vykazovaly územní rozpočty v součtu 482,5 miliardy korun. Z toho cca 339 miliard obce a 65 miliard kraje. Tyto volné finanční prostředky ztrácely kvůli vysoké inflaci na reálné hodnotě, konstatuje NKÚ.
V podcastu FinTag Miloslav Kala v této souvislosti řekl, že Česko má proti jiným evropským zemím nebývale moc malých obcí s vlastním řízením. Podle něj i to stojí nemalé peníze.
Argumentoval daty NRR, podle kterých v Česku máme přes 6 200 obcí a měst, čímž se řadíme mezi úplnou špičku v EU. NRR říká, že pokud bychom jich měli méně při zachování spravedlnosti pro všechny občany větších celků, výrazně bychom ušetřili.
„Proč jsou starostové proti, protože by přišli o peníze. Jaká je jejich motivace, je to plat na malé obci, který je zajímavý. Nebylo by řešení jim snížit plat, abychom je motivovali pro práci pro obec v zájmu o rozvoj obce,“ uvedl Miloslav Kala pro FinTag s dovětkem, že obdobných případů nehospodárnosti by se v českém hospodářství našlo podstatně více.
Daniel Tácha
Vláda neumětelů. Mluvit umí, ale skutek utek.