Zástupci vlády a odboráři dnes [28.8.] pokračují v jednání o zvýšení platů. Odbory požadují zvýšení tarifů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru a státu již od září. Vláda ale tvrdí, že nemá peníze. Rozpor řeší i premiér Petr Fiala [ODS].
Ten zaměstnancům ve veřejném sektoru zvýšení platů již přislíbil, jistě ale až příští rok. Odůvodnil to tím, že v rozpočtové rezervě peníze na podzimní zvýšení nejsou. Přidání letos, pokud vůbec, přichází podle něj do úvahy jen, pokud nyní najdou jednotliví ministři úspory ve svých rezortech. Vláda zároveň jedná s obory, které chtějí plošné zvýšení platů od září.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] původně navrhovalo přidat od příštího měsíce asi polovině pracovníků. Ministr práce Marian Jurečka [KDU-ČSL] dokonce připouštěl v některých případech růst platů až o deset procent [viz níže, pozn. red.]. Slibné plány ale zhatil ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS], který uvedl, že na přidání zaměstnancům ve veřejném sektoru nemá v rozpočtu peníze. Následovalo vyjádření premiéra Fialy, že jednotlivá ministerstva nyní [ČTK uvádí „přes noc“, pozn. red.] hledají úspory ve svých rezortech. Pokud je najdou, lidem ve veřejném sektoru se podle něj přidá už letos. Ministr Jurečka ale nadále prosazuje, že nepůjde o plošné přidání všem, ale jen vybraným skupinám zaměstnanců. O tom hovoří i premiér.
Nemůžete si půjčovat na platy státních zaměstnanců, vyjasnil Kalousek
Včera [27.8.] se odboráři a zástupci vlády na růstu platů nedohodli. „Krvavá dohoda“ by podle slov odborového předáka Josefa Středuly byla, pokud by vláda lidem přidala, ale jen nepatrně. Kompromisní řešení ministři a předáci chtějí dohodnout dnes. Sejdou se proto hodinu před začátkem zasedání vlády, která má jako první bod svého jednání právě zvýšení platů ve veřejném sektoru od září.
Co chtějí odbory, co navrhlo MPSV a kolik to stojí
Odbory v mnoha sektorech veřejné správy dlouhodobě požadují zvýšení platových tarifů. Ty se odvíjejí od pěti tabulek, proto tabulkové platy. Vlastní tabulku mají státní zaměstnanci. MPSV původně navrhovalo od září upravit dvě tabulky, a to tu nejnižší a státní.
Podle diskutovaného návrhu by se tarif zvedl buď o sedm procent, nebo o deset procent asi 359 900 úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogů ve školství a asi 70 400 zaměstnanců státu. MPSV konstatuje, že těmto zaměstnancům reálný výdělek kvůli inflaci v posledních pěti letech klesl více než ostatním skupinám ve veřejném sektoru.
Na navrhované zvýšení platů by do konce roku bylo potřeba navíc buď 4,6 miliardy korun, nebo 6,6 miliardy korun. Další peníze by si vyžádalo přidání zbývající skupině z 846 300 zaměstnanců od ledna příštího roku.
Rozpočet státu je extra uvolněný, říká ekonomka Helena Horská
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí ČR [MF ČR] dosud nepředstavilo návrh rozpočtu na rok 2025, o tom, zda peníze na přidání těmto zaměstnancům skutečně budou, se můžeme jen dohadovat. Aktuální jednání ale ukazují, v jak nejistém fiskálním prostřední Česko manévruje. A to jak v případě státního rozpočtu pro letošní rok, který navíc ještě neskončil, tak pro státní rozpočet 2025.
Zvýšení platů podle MPSV
Návrh na růst platů nejhůře odměňovaných zaměstnanců ve veřejné službě nebo správě a státních zaměstnanců vládě předložilo ke schválení MPSV ještě před jejími dvoutýdenními prázdninami.
„V těchto případech jde typicky o pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví nebo také nepedagogické pracovníky ve školství. Na tyto lidi v minulých letech ve velké míře dopadla vysoká inflace,“ zdůvodnil navýšení platů pracovníkům spadajícím převážně do tarifů v základním, to je nejnižším stupni, ministr Jurečka.
Při započítání i státních zaměstnanců by se navýšení o sedm nebo deset procent s platností od letošního září týkalo podle Jurečky asi 360 tisíců pracovníků.
„Náš návrh vychází jak ze situace v soukromém sektoru, tak i vývoje reálných výdělků v této oblasti,“ dodal Jurečka.
O kolik vzrostou platy ve veřejné sféře, se rozhodne možná už v srpnu
Plošné navýšení platů lidem ve veřejném sektoru, jak prosazují odbory, ale už tehdy odmítl. To proto, že ne na všechny skupiny veřejných zaměstnanců dopadl pokles reálných příjmů tak razantně, jako na zmiňovanou skupinu pracovníků v nejnižších stupních odměňování.
Podle zástupců rezortu se obě tabulky dotčených pracovníků upravovaly naposledy od září 2022. A reálné platy do nich spadajících zaměstnanců od roku 2019 do loňska kvůli vysoké inflaci klesly bezmála o 18 procent. Tarify nepedagogů ve školství, technických pracovníků v sociálních službách, úředníků a zaměstnanců v kultuře se pohybují od 12 140 korun pro zaměstnance bez vzdělání a praxe do 54 920 korun při nejvyšší kvalifikaci, odpovědnosti a praxi nad 32 let.
Peníze v eráru jsou. To by nesměla být u kormidla vlastizrádná hrůzovláda se slizkým farářem i ministranty z 5hadů
Máte pravdu, je to demoliční koalice , již aby se propadla do propadliště dějin.