Zahraniční pobyty v rámci programů, jako je Erasmus, dávají mladým lidem možnost nahlédnout do jiných kultur a také mohou získat cenné zkušenosti. Tyto programy jsou oblíbené, studenti z Česka díky nim žijí a studují v cizí zemi.
Organizace Dům zahraniční spolupráce [DZS] spravuje 22 programů a sítí. Spravuje i dva největší evropské programy. Sem patří Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. DZS působí v Česku jako národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum.
„Věříme, že zahraniční zkušenosti mění svět i společnost k lepšímu. Naším posláním je rozvíjet vzdělávací programy, díky nimž se může do mezinárodního vzdělávání zapojit opravdu každý,“ říká pro FinTag Martina Nevolná, vedoucí oddělení komunikace a regionální spolupráce a mluvčí organizace Dům zahraniční spolupráce.
Na zahraniční pobyt mohou mladí Češi vyrazit téměř do celého světa. Vyjíždět mohou nejen vysokoškolští studenti, ale i žáci základních a středních škol. Ve většině případů se studenti hlásí na svých školách, převážně přes zahraniční oddělení. A podle Martiny Nevolné v poslední době výrazně roste zájem i o pracovní zahraniční stáže.
Důležitý je jazyk, upozorňuje Matěj Horák
Matěj Horák [23] byl na pětiměsíčním studijním pobytu v Lichtenštejnsku v rámci programu Erasmus+. Chtěl tím získat zkušenost s dlouhodobějším životem v zahraniční i si vyzkoušet vést plně samostatný život. Lichtenštejnsko pro něj bylo jasnou volbou.
„O Lichtenštejnsku jako skvěle fungující monarchii s mimořádným finančním sektorem jsem věděl již na gymnáziu. Když jsem se poté dozvěděl o partnerství mé fakulty s univerzitou ve Vaduzu pro magisterský program v oblasti financí, Master in Finance, v angličtině, byla volba naprosto jasná,“ říká pro FinTag Matěj.
Než vyjel, už měl jazykový certifikát z němčiny, která je v Lichtenštejnsku úředním jazykem, na pokročilé úrovni B2. Podle něj to bylo pro pobyt v zemi velice důležité.
„Doporučil bych pro přípravu především zvládnutí alespoň základů místního jazyka, protože ten umožní podstatně hlubší interakce s místními lidmi, “ říká k předpokladům pro pobyt v zahraničí pro FinTag.
Hlubší vazby s místními lidmi zdůrazňuje také kvůli tomu, že se člověk na čas odloučí od rodiny a přátel. Hodí se proto aktivně hledat příležitosti ke společenským akcím v dané zemi.
[Foto: Archiv Matěje Horáka]
Financování jeho zahraničního pobytu stálo převážně na podpoře z prostředků programu Erasmus+. Celkové náklady na pobyt ale byly vyšší než ve většině evropských zemí, a tak poskytnutá podpora odpovídala nákladům na ubytování. Ostatní výdaje financoval za podpory rodiny.
„Při rozumném hospodaření to ale nebyla výrazná částka,“ dodává Matěj Horák.
Studenti jezdí na Kypr a třeba i na Tchaj-wan
Michaela Horáčková [22] v rámci Erasmu strávila čtyři měsíce na studijním pobytu na Kypru. Jet do zahraničí za studiem či za prací chtěla už delší dobu. Vždy ji lákalo cestovat. Bohužel na to ale nebyly finanční prostředky. Loni se jí sen přeci jen splnil.
„Po maturitě jsem se také hlásila na AuPair program do USA, kde jsem si vyhlídla rodinu v Kalifornii. Nakonec jsem ale tento plán přerušila. Dostala jsem se totiž na právnickou fakultu na Masarykově univerzitě. Tomu jsem dala přednost,“ říká pro FinTag.
Své touhy po zkušenostech v zahraničí se ale přesto nevzdala. Loni se přihlásila na pobyt na Kypru [Pafos], do Slovinska [Ljubljana] a do Chorvatska [Split].
„Univerzita mě vybrala na mou první volbu, tedy Kypr, konkrétně na univerzitu Neapolis University Pafos,“ vypráví Michaela pro FinTag.
Tento výjezd do zahraničí se jí moc líbil, proto se letos rozhodla zkusit i výměnný pobyt.
„Zkušenost byla tak skvělá, že jsem se letos rozhodla přihlásit do dalšího výběrového řízení a povedlo se mi dostat se na výměnný pobyt na Tchaj-wan, “ říká.
Na zahraniční pobyt na Kypru jí její univerzita poskytla grant ve výši 600 eur [cca 15 000 Kč] měsíčně, ale také si nějaké výdaje financovala sama. Kypr nepatří mezi nejlevnější země, cenový rozdíl oproti Česku ale nebyl až tak velký, dodává. Celkově pobyt v zahraničí hodnotí velmi pozitivně.
„Pobyt v zahraničí mi dal především neskutečně moc zážitků. Poznala jsem skvělé lidi nejen z celé Evropy, ale také jiných kontinentů. Dokázala jsem si, že jsem schopná žít sama v cizí zemi. Dokázala jsem se přizpůsobit tamnímu způsobu života, který mi pomohl se v životě tolik nestresovat. A určitě jsem si zlepšila angličtinu,“ popisuje Michaela Horáčková.
Studenti a školy se připravují i na případné komplikace
Uvádí ale i další přínosy: „Určitě jsem vystoupila ze své komfortní zóny a musela jsem se prakticky o vše postarat sama. Pobyt mi dal i to, že si více vážím toho, co mám doma a čím více cestuji, tím raději se vracím k nám do ČR.“
Hlavní cenu Smart Deal si v soutěži Penty odnesli tři studenti
Martina Nevolná z organizace Dům zahraniční spolupráce říká, že problémy a krizové situace, které mohou nastat v době pobytu, řeší většinou příslušná vysílající škola. A komplikace můžou být různého druhu.
„Může se jednat o jakékoliv bezpečnostní, zdravotní, psychické problémy nebo nečekané překážky. Patří sem například zemětřesení či politické nepokoje,” vyjmenovává.
Podle jejích slov se DZS vždy v těchto chvílích snaží českým studentům pomoci. Podniká aktivity zaměřené na konkrétní školy a hledá možnosti, jak jim pomoci tyto situace rychle řešit. Rovněž se snaží o prevenci, to znamená nácvik zvládání takových situací.
„Například pro ně organizujeme mezinárodní akce zaměřené na krizový management, kde si školy mohou vzájemně sdílet osvědčené postupy, “ uzavírá pro FinTag.
Karolína Machová
