Tušili jsme, že to vláda hodí na nás, říká odborový předák Pavel Bednář

„Byli jsme si vědomi toho, že vláda ten škraloup, co jde jednoznačně za ní, na sobě nenechá. Že ho hodí na nás,“ říká v rozhovoru pro FinTag předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Vláda včera řekla, že jsou to odbory, které mohou za to, že se letos platové tarify zaměstnanců ve veřejném sektoru nezvednou. Věděli jste, že když vládou předložený návrh nepřijmete, nepřidá pak nikomu nic?

Ano, tušili jsme to. Takovou reakci od vlády jsme očekávali. Ale jednomyslně jsme se shodli, že návrh vlády není akceptovatelný, že nás jím vláda vydírá, a tak jsme ho odmítli. A tušili jsme i to, že vláda to, že nikomu nic ve veřejném sektoru letos nepřidá, hodí na nás. I proto to rozhodnutí odmítnout návrh vlády bylo velmi bolestivé. Ale uvědomte si to, co vláda navrhla, ten její údajný kompromis. Vláda nabídla zvýšení tarifů v platové tabulce číslo jedna pro první až sedmou třídu o pět procent. A pro osmou až dvanáctou třídu o tři procenta. Ta tabulka má ale 16 platových tříd a tabulek máme pět.

A není lepší něco než nic?

My jsme původně požadovali zvýšení platových tarifů o 15 procent. Česko patří mezi země v EU s největším zdražením v posledních letech. Pak jsme připustili zvýšení o deset procent, pak dokonce o sedm procent a včera byla na stole i 5% varianta. Avšak ten údajný kompromis, který navrhla vláda, byl úplně mimo realitu. Nebyl pro nás akceptovatelný, proto jsme ho odmítli. A byli jsme si vědomi toho, že vláda ten škraloup, co jde jednoznačně za ní, na sobě nenechá. Že ho hodí na nás, jak už jsem říkal.

Jaké máte reakce na vaše rozhodnutí od základních odborových organizací?

Musím říci, a jsem překvapen, že reakce, které zaznamenáváme na našich sociálních sítích, jsou pozitivní. Čekal jsem opět kritiku. Dříve nás hodně kritizovali za to, že jsme vůči vládě málo razantní, to teď nevidím. Máme pozitivní reakce. Lidé si uvědomují, že problém není v nás, ale ve vládě. Navíc mnozí si velice dobře pamatují i to, že první, co vláda Petra Fialy [ODS] udělala, když se dostala k moci, bylo, že zrušila rozhodnutí předchozí vlády Andreje Babiše [ANO] zvýšit platové tarify o 1 500 korun. A s výjimkou jednoho navýšení platy ve veřejné správě zmrazila na celé dva roky.

Ministr Stanjura chtěl záruky, že nebudou protesty

Jak vypadalo včerejší jednání s vládou?

Vláda nás doslova vydírala. Tlačili nás, buď náš návrh přijmete, a my pak neočekáváme žádné protestní akce, anebo ho nepřijmete, a nikdo tím pádem nedostane nic.

Účastnil se jednání i ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS? 

Ministr Stanjura se jednání účastnil pouze do přestávky, kterou jsme si vyžádali, pak už na něj nepřišel vůbec. To myslím dostatečně ukazuje, jak si vláda představuje sociální dialog.

Co na jednání prosazoval ministr Stanjura. Orientoval se v číslech a v tom, kolik by zvýšení tarifů stálo? Věděl, kde na to vezme peníze?

Ministr financí Stanjura hlavně deklaroval, to bylo z jeho strany to hlavní, že pokud vlády návrh přijmeme, tak se vládě zaručíme, že nedojde k žádným protestům. Přitom my jsme o nich na tom jednání ani nemluvili. My jako předáci o těchto věcech nehovoříme, pokud nemáme souhlas zdola.

A co se týče věcného jednání o penězích?

Jak už jsem řekl, hledali jsme kompromisy. Dokonce padla možnost i jen 5% navýšení tarifů. I na to jsme byli ochotni přistoupit.

Přidání lidem by si podle nás vyžádalo miliardu korun

Zaznívají různé částky, kolik by zvednutí tarifů stálo. Jak to máte spočítáno vy?

My jsme spočítali, že akceptovatelné navýšení tarifů, alespoň v tom úplném základu, by vyšlo na miliardu korun. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš [Piráti] hovořil včera o dvou miliardách, ministr práce Marian Jurečka o pěti. To jsou podle nás hotové nesmysly.

Vláda dlouhodobě tvrdí, že souhlasí s navýšením platů ve veřejné sféře, to už i letos, byť s podmínkami. Včera je i přes váš nesouhlas s jejím návrhem ale nezvedla. Přitom mohla schválit svůj návrh pro letošek, který vám navrhla. Čím si vysvětlujete rozpor v tom, co vláda říká, a co nakonec udělá?

Ano, vláda ty peníze mohla zvednout. Proč to ale neudělala, to já nevím.

Jistě na to ale máte nějaký názor?

Ano, to mám, ale nechci útočit na konkrétní politiky.

Nejsem si jistý, zda vaše odpověď obstojí před těmi, kteří se spolehli na slova členů vlády a čekali, že za svou práci dostanou lepší peníze. Proč s vámi vláda jedná o navýšení tarifů, a pak je nezvedne ani podle svého návrhu?

Odpovím vám tedy takto. Vláda si rozhodně nepřeje protesty. Také si myslím, že včera opravdu chtěli tu dohodu s námi nějak vyřešit. I říkali, že směřujeme k dohodě. Ale nakonec jsme se nedohodli, a to z těch důvodů, které jsem vám už popsal.

Zeptám se znovu, proč vláda hovoří o tom, že má shodu na nutnosti zvýšení platů ve veřejné sféře, ale pak je nezvedne ani podle svého návrhu?

Osobně si myslím, že máme před krajskými volbami, že vláda chtěla deklarovat, že má nějakou vůli se touto otázkou zabývat… Čímž to ale skončilo. Včera to vláda svým rozhodnutím prohrála.

Vláda by přidat lidem stihla, jen kdyby chtěla

Přijde vám normální, aby vláda 28.8. rozhodovala o zvýšení tarifů pro několik stovek tisíc lidí od 1. září? Takto na poslední chvíli se ve veřejné sféře řeší všechny důležité věci?

To rozhodně ne, ale má to i svou historii. Loni 7. listopadu pan ministr Stanjura navrhl, že se k této věci sejdeme letos v únoru. A že peníze, které nevyčerpají jednotlivá ministerstva, půjdou na platy. Jednání se z popudu premiéra Petra Fialy ale neuskutečnilo. Výsledek byl, že ta jednání o navýšení platů se táhla až do včerejška. Ano, samozřejmě, takto důležité věci by se měly projednávat s předstihem, ale kdyby včera byla vláda vstřícná k lidem, stihlo by se, aby dostali přidáno od začátku září. Stále by se to stihlo.

Ministři v noci hledali úspory. Vláda má dnes rozhodnout o zvýšení platů

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka před několika měsíci vypracoval návrh na zvýšení tarifů ve veřejném sektoru o sedm a deset procent. I ho poslal do připomínkování. Včera ale tvrdil, že se jeho návrh ukázal jako nereálný. Řekněte, to na ministerstvech běžně dělají zákony, které nemají oporu v realitě?

Víte, já nechci být osobní. Ale celá tato akce ze strany ministra Jurečky zavání populismem. Pan ministr Jurečka, který má odměňování ve veřejném sektoru na starosti, chtěl podle mého názoru ukázat, že mu tato věc leží na srdci. Ale nikterak svůj návrh nekonzultoval s ostatními členy vlády. Můj názor tedy je, že musel vědět, že narazí. Teď najednou zjistil, že peníze na jeho návrh nedostane, takže podle mě šlo z jeho strany o cílený populismus. Ale podívejte se na ostatní vládní činitele, to je také čirý populismus. A neplatí to jen pro vládní činitele, ale i opozici, abych to vzal komplet.

Ministr Jurečka byl jediný, kdo zvýšení ve vládě prosazoval

Vrátím se k ministrovi Jurečkovi. Stále nechápu, že na MPSV připravují něco, o čem vědí, že je neprůchodné. To tam mají tolik času, aby dělali zbytečné věci?

Rozumím vaší otázce, byť je možná i trochu zavádějící… Na obranu MPSV a pana Jurečky mohu uvést, že máme informace o tom, že on byl tím, kdo na vládě prosazoval rozumné navýšení tarifů od 1. září. Byla to vláda, která v drtivé většině lidem ale přidat nechtěla. Ministr Jurečka by jim přidal. I když ne přímo do tarifů, ale zejména do objemu prostředků.

Máte za to, že vláda hospodaří natolik špatně, že nenajde v letošním rozpočtu miliardu či dvě na zvýšení platů ve veřejném sektoru. Nedávno třeba poslala dvě miliardy ministrovi vnitra, aniž by řádně vysvětlila proč. Opět se zeptám, proč vláda podle vás „svým“, myslím lidem ve veřejné sféře, nepřidala, když mohla?

To se zeptejte vlády. Nemůžu to hodnotit. To bych musel hodnotit politiky, ale to nechci. Oni opravdu včera mohli těm lidem přidat, ale neudělali to. Ale možná, kdyby prosadili ten svůj návrh, tak nás ještě více poníží.

Jak vnímáte argument, že vláda nemá peníze na to, aby zvedla peníze těm, kteří berou nejméně ve státním sektoru?

Nechci hodnotit, kam jdou všechny ty peníze, které vláda vybírá na daních a poplatcích. Také nám dosud nikdo z vlády neřekl, kam zmizela vládní rezerva. Ale vím, že ta ministerstva určité rezervy mají. A to třeba i v platové oblasti, v odměnách… To znamená, že při dobré vůli by se peníze na zvýšení platů ve veřejném sektoru našly, ale ta vůle tam nebyla. Navíc čtyři ministerstva přeci veřejně garantovala, že by ty peníze našla na to přidání ještě v letošním roce. Byly to rezorty školství, životního prostředí, finance a spravedlnost. Ostatní se vyjádřili, že ne.

Vláda chce rozdělit společnost a dehonestovat odboráře

Myslíte si, že se někdy dozvíme, proč vláda nepřidala alespoň to minimum, co vám předložila a vy jste odmítli?

Z mého pohledu je velký tlak této vlády rozdělit společnost a tím pádem i zaměstnance. A chce dehonestovat i odbory jako takové. Možná je to ideologie. Z našeho pohledu bylo odmítnutí vládního návrhu bolestivé rozhodnutí, ale my nemůžeme ztratit tvář.

Nevím, zda mi odpovíte, ale na kolik si měsíčně přijde ministr Jurečka se všemi svými funkcemi ve vládě, na ministerstvu, v KDU-ČSL, která je rovněž financována ze státního rozpočtu, a kolik bere kuchařka na základní škole?

Já nevím, kolik bere ministr Jurečka. Určitě je ale zajímavé, že vládní činitelé loni dostali přidáno a tady jsou už dva roky zmrazené platy. A chtěl bych vidět, zda by ministři a poslanci a senátoři vyžili z 25 tisíc hrubého po tolika rocích praxe ve školní kuchyni.

O kolik vzrostou platy ve veřejné sféře, se rozhodne možná už v srpnu

Včera jste na jednání s vládou nic nezmohli. Ještě jste z něj odešli jako ti, kteří jsou vinni tím, že se letos platy ve veřejném sektoru nezvednou. Jaké budou vaše další kroky?

O tom budeme teprve jednat. Projednáme protesty a případně i stávku. Na druhou stranu ale musím i poctivě říci, že vláda přece jen včera oznámila, že od příštího roku zvedne objem prostředků na platy ve veřejném sektoru o pět procent, tedy asi 20 miliard korun. To je velice důležité a my musíme hlídat, jak se tyto peníze rozdělí. Jak se rozpustí mezi zaměstnance. Nám jde o to, aby velká část šla do platových tarifů, ale nebráníme se, aby tam byl balíček i mimo tarify. A o tom musíme s vládou jednat.

Neznalost rozpočtu 2024 komplikuje situaci všem

I když si to členové vlády pochvalují, oproti minulým rokům stále neznáme návrh rozpočtu na příští rok. Nekomplikuje to situaci právě při těchto jednáních?

Samozřejmě, že fakt, že dosud nikdo neviděl rozpočet na příští rok, situaci jen komplikuje. Komplikace je to napříč politickým spektrem. A i ekonomové, tedy ti skutečně nezávislí ekonomové, říkají, že do toho nevidí. Výsledek je, že nikdo nic neví. A co se týče třeba těch platů na příští rok, je to problém. Protože až vláda rozpočet zveřejní, další tripartita bude v říjnu, ale to už bude rozpočet ve Sněmovně. Prostě všechno je pozdě a netransparentní. Podle mě je to jen další ukázka arogance této vlády.

Komentář: To nejsou vaše peníze, milá vládo, ale naše peníze!

Jak si teď stojí sociální dialog v Česku? Vůbec nejhorší situace prý panovala za premiéra Mirka Topolánka z ODS. Ten se s odboráři prý vůbec nebavil, nebo na ně i křičel. Počítám, že premiér Fiala na nikoho nekřičí…

Víte, odbory chodí na vládu vždy se snahou se domluvit. Někdy to jde lépe, jindy hůře. To, co ale předvádí tato vláda, vláda Petra Fialy, na mě dělá dojem, že ten její zájem o sociální dialog není upřímný od samého začátku. Když to řeknu na příkladu těch platových tarifů, tak zvýšení předchozí vlády zruší, pak jedno projde, další zruší, mezitím přidají peníze vládním činitelům, poslancům a senátorům. To je přece výsměch. A jak jsme viděli včera, vláda k tomu přidala i vydírání. Takto si já sociální dialog nepředstavuji. Ten je o tom, že se hledají kompromisy. A ne, že vítěz je jen jedna strana, jedna parta. Problém je v tom, že vláda teď možná vyhrála, ale prohráli všichni ostatní, a hlavně pak zaměstnanci.

Daniel Tácha

—

Aktualizace: Praha 4. září – Předsednictvo tripartity se dnes odpoledne sejde ve Strakově akademii k jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Předsednictvo tripartity tvoří premiér Petr Fiala, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Jednání se účastní i sekretář rady a bývají na něm i čtyři stálí hosté – dva za odbory a dva za zaměstnavatele.