Hrubý domácí produkt [HDP] ve 2. čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu českého HDP Českého statistického úřadu [ČSÚ].
[Aktualizace 1.10.: ČSÚ zpřesnil odhad HDP. Ten v 2. čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta a meziročně o 0,6 procenta.]
V předběžném odhadu z konce července statistici původně uváděli, že hrubý domácí produkt stoupl oproti loňsku o 0,4 procenta. Za revizí prvního odhadu stojí podle ČSÚ růst konečné spotřeby spolu s odeznívající inflací.
„Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
„Česká ekonomika klopýtá vpřed,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Meziroční číslo je podle něj lepší než předběžný odhad, protože došlo ke změně v časové řadě, respektive zlepšily se výsledky z úvodu roku. Zdůrazňuje, že k růstu ekonomiky ve druhém čtvrtletí jen mírně přispěla spotřeba domácností s meziročním jednoprocentním růstem.
„Je to vlastně pouze symbolický příspěvek na to, že ekonomiku už netrápí vysoká inflace a reálně rostou i mzdy. Je nicméně vidět, že se lidé do velkého nakupování nehrnou. Utrácejí meziročně sice více za krátkodobé zboží a služby, avšak pořízení auta a nábytku odkládají na jistější časy,“ doplňuje.
Svůj vliv na tom podle něj má nepochybně předchozí prudký reálný propad příjmů. Ten výrazně změnil finanční poměry jednotlivých sociálních skupin. A dotkl se i firem, které vzhledem k okolnostem odkládají investice. A když už se investuje, tak do aut, nikoli do rozvoje, tvrdí Dufek.
Růstový impulz HDP ze strany domácností slábne
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil říká, že výkon české ekonomiky se momentálně nachází jedno procento nad úrovní z před-pandemického čtvrtého kvartálu roku 2019. To znamená, že je na tom Česko v tomto parametru čtvrté nejhorší od konce. Méně roste už jen ekonomika Finska, Německa a Estonska.
„Největší brzdou zůstává slabá spotřeba domácností, které k předpandemickým hodnotám stále chybí výrazných 5,2 procenta. Přitom průměrná evropská země již vykazuje růst o více než 7 procent,“ upřesňuje Hradil.
Podle něj je to bohužel právě spotřeba domácností, která nevykazuje přesvědčivé známky odražení ode dna, když mezičtvrtletně rostla jen o procenta a její dynamika znatelně klesla.
Špatnou zprávou je další pokles průmyslu
Z aktuálních dat ČSÚ dále vyplynulo, že zpracovatelský průmysl nadále klesá pod úroveň konce roku 2019 [-2,2 %]. Ještě hůře je na tom stavebnictví [-18,3 %] a zemědělství [-12,2 %].
Odhad ztrát kvůli potížím stavebního řízení je 100 miliard korun
Hrubá přidaná hodnota [HPH] ve 2. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. K mezičtvrtletnímu růstu přispěl hlavně obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Dařilo se i peněžnictví a pojišťovnictví a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v letošním prvním pololetí vzrostla mezičtvrtletně o 1,9 procenta a o 0,7 procenta meziročně. Meziročně stouply investice do obydlí, budov a staveb, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví. Klesly investice do ICT a ostatních strojů a zařízení. Již zmíněná změna stavu zásob činila +8,1 miliardy korun.
Ministerstvo financí slibuje to, co už slibovalo. A tím je růst HDP
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 143,0 miliardy korun [+45,4 mld. Kč meziročně]. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 0,6 procenta. Dovoz stoupl mezičtvrtletně o 0,7 procenta a meziročně klesl o 1,5 procenta. Objem mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí stoupl meziročně o 5,5 procenta. Mírně se navýšila i celková zaměstnanost.
–RED–
