Obce, města, kraje a dobrovolné svazky v letošním prvním pololetí hospodařily s rekordním přebytkem 82,7 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku je vyšší o 35 procent, tedy o 21,4 miliardy korun.
Informuje o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Už za celý loňský rok skončily územní rozpočty v historicky nejvyšším přebytku 72,2 miliardy korun. Stál za tím výrazný meziroční nárůst příjmů o 13,2 procenta, zatímco výdaje rostly o 8,3 procenta.
„Na jedné straně se stát potýká s vysokým deficitem státního rozpočtu, který v roce 2023 dosáhl objemu 288,5 miliardy korun, na straně druhé hospodařily územní rozpočty s historicky nejvyšším přebytkem v hodnotě 72,2 miliardy korun,“ okomentoval loňský vývoj hospodaření tuzemských municipalit Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] v letošním Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023.
Vývoj struktury daňových příjmů krajů za leden až červen 2013 – 2024
[Zdroj: MF ČR]
Územní rozpočty hospodaří s přebytky pravidelně již od roku 2012. Což dokládají i stavy na jejich bankovních účtech. Na konci roku 2023 držely municipality na bankovních účtech v součtu 482,5 miliardy korun, z toho 339,1 miliardy obce a 65,2 miliardy kraje. Praha měla na účtech 137,4 miliardy korun. To je 28,5 procenta všech zůstatků na bankovních účtech. Jen její přebytek pak z celkových 72,2 miliardy korun činil 29,3 miliardy korun.
„Tyto volné finanční prostředky ztrácejí v důsledku vysoké míry inflace na reálné hodnotě a vhodné investice jsou jednou z možností, jak jejich hodnotu uchovat,“ pokračuje NKÚ.
Obce a kraje: Situace k prvnímu pololetí 2024
I letošní růst příjmů municipalit ministerstvo financí vysvětluje vyššími příjmy, ale i meziročním poklesem výdajů. Což platí jak pro běžné výdaje, tak pro investice.
„Územní rozpočty jsou v polovině roku ve výborné finanční kondici, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek hospodaření. […] Nejedná se však o výjimečnou situaci, neboť velmi dobré výsledky hospodaření územní rozpočty soustavně vykazují již od počátku letošního roku,“ konstatuje MF ČR ve své zprávě.
Vývoj příjmů, výdajů a salda krajů za leden až červen 2013 – 2024
[Zdroj: MF ČR]
I nadále posiluje soběstačnost krajů a obcí, to především v podobě zvýšeného inkasa daňových příjmů. Příjem z daně z příjmu fyzických osob se jim letos meziročně zvýšil v důsledku růstu mezd, ale i opatření konsolidačního balíčku. Stouplo i inkaso daně z přidané hodnoty, či daně z nemovitých věcí, jen to v řádu desítek miliard korun.
- Po očištění o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy saldo územních rozpočtů v I. pololetí dosáhlo 51,8 mld. Kč [meziročně +13,1 mld. Kč].
Příjmy územních rozpočtů v červnu 2024 činily 458,7 miliardy korun a meziročně vzrostly o 5,2 procenta. Avšak výdaje stouply jen o 0,3 procenta na 376,1 miliardy korun.
A zatímco obce hospodařily s meziročně vyšším přebytkem rozpočtu o šest miliard korun, kraje meziročně vykázaly růst o 14,6 miliardy korun.
Územní rozpočty 2023: Hospodaření a zůstatky na účtech
[Zdroj: NKÚ]
Důležité je i to, že ve srovnání s koncem roku 2023 územní rozpočty v polovině letošního roku snížily svůj dluh. I navýšily stav peněz na bankovních účtech. Mírný pokles dluhu krajů odpovídá jejich nižší investiční aktivitě. Roli v tom podle MF ČR sehrávají vysoké úroky centrální banky, které v posledních inflačních letech zdražily úvěry.
Vysoké příjmy municipalit zaskočily
Podle NKÚ pro rok 2023 byl schválen schodek územních rozpočtů ve výši 89,8 miliardy korun, realita ale byla úplně jiná. A úřad přitom říká to stejné jako MF ČR. Rozdíl způsobilo podhodnocení daňových příjmů a nadhodnocení kapitálových výdajů.
Celkové výdaje územních rozpočtů v letech 2019 – 2023 [v mld. Kč]
[Zdroj: NKÚ]
Ještě v roce 2022 municipality hospodařily se zhruba polovičním přebytkem, než jaký vykazují dnes. Činil 32,8 miliardy korun a už tehdy byl vůbec nejvyšší od vzniku České republiky. MF ČR již dříve uvedlo, že kraje a obce jsou schopny čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu. To v důsledku dostatku vlastních příjmů.
Jsou tu ale i další důležité faktory. Jde o mimořádné výdaje územních samosprávných celků [ÚSC] na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu. Od počátku konfliktu na Ukrajině se tyto výdaje podle MF ČR vyšplhaly na více než 12 miliard korun.
Avšak téměř všechny tyto výdaje municipalitám kompenzoval státní rozpočet. Šlo například o ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti lidí z Ukrajiny, upozorňuje MF ČR.
Co s těmi investicemi udělá zpackaný stavební zákon? Snad dojde jen k dočasnému zpoždění.