Státní rozpočet 2025: Fialova vláda nás bude zadlužovat i příští rok

Překvapení se nekoná. Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem 230 miliard korun. Zadlužování Česka tak i v příštím roce bude pokračovat jedním z nejrychlejších temp mezi zeměmi EU.

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] zveřejnilo [31.8.] návrh státního rozpočtu na příští rok. Letos vůbec poprvé se tak stalo až po letních prázdninách, a ne na jejich začátku. Vláda Petra Fialy [ODS] si totiž odsouhlasila zákon, že takzvaný technický rozpočet MF ČR zveřejní až poté, kdy se na něm shodnou všichni ministři. Jedním z argumentů bylo i to, že ministerstvo financí chce pracovat s nejaktuálnější srpnovou makroekonomickou predikcí. Ta však nic nového nepřinesla, pouze ponížila výhled hospodářského růstu na letošní rok a vyjasnila, že produktivitu práce mohou v Česku zvýšit příchozí Ukrajinci.

Ministerstvo financí slibuje to, co už slibovalo. A tím je růst HDP

Ještě v dubnu očekávalo ministerstvo financí růst hrubého domácího produktu [HDP] o 1,4 procenta. Teď má za to, že to bude 1,1 procenta. Podle ekonomů – vzhledem k aktuálním makroekonomickým datům – patří i tento výhled k těm optimističtějším.

Na konsolidačním balíčku vydělává stát, obce a kraje

Co se týče aktuální predikce MF ČR o fiskální politice vlády na příští rok, tak neříká nic. Omezuje se jen na hodnocení letošního roku. V něm hlavně shrnuje pozitivní dopady vládního takzvaného ozdravného, konsolidačního balíčku na příjmy státního rozpočtu a negativní dopady na výdajové stránce rozpočtu v podobě vyšších provozních výdajů a pak nákupů Ministerstva obrany ČR. To v situaci, kdy celkové příjmy sektoru vládních institucí i podle ní letos vzrostou o 6,2 procenta, přičemž daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 7,7 procenta. To značí, že státní rozpočet, ale i municipality letos hospodaří zejména kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku s rekordními příjmy.

Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?

Do kondice veřejných financí se to ale nijak neprojeví. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] v této souvislosti uvedl, že vláda předpokládá dodržení naplánovaného letošního rozpočtového schodku 252 miliard korun. Přičemž platí, že už loni Česko platilo za druhou nejrychleji se zadlužující zemi v EU. „Lepší“ než Češi byli už jen Rumuni.

Rychlost zadlužování zemí EU v letech 2020 až 2023 v procentech

[Zdroj: NKÚ]

Za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 procent a loni přesáhl hranici tři biliony korun. Důležitou roli sehrála i inflace. Loni činila v průměru 12 procent. A byla druhá nejvyšší v EU. „Lepší“ než Češi byli už jen Maďaři. Za posledních pět let byla v zemích EU v Česku inflace třetí nejvyšší. Překonali nás opět Maďaři a ještě Estonci. Ministr financí v minulých dnech, kdy přicházely tyto statisticky, uvedl, že co se týče schodku státního rozpočtu na příští rok, nebude vyšší než 231 miliard korun. Z návrhu rozpočtu, který nyní zveřejnilo MF ČR, vyplývá, že ale nebude ani nižší.

Státní rozpočet 2025

Po měsíce trvajících debat nad něčím, co nikdo neviděl, MF ČR právě „odtajnilo“ podobu státního rozpočtu pro příští rok. Jeho předložený návrh na rok 2025 počítá s celkovými výdaji státu ve výši 2 316,1 miliardy korun a příjmy 2 086,1 miliardy korun. Výsledný deficit 230 miliard je tak meziročně o 22 miliard korun nižší.

Návrh státního rozpočtu na rok 2025 [v mld. Kč]

[Zdroj: MF ČR]

Zásadní roli v těchto počtech hrají i příjmy z Evropské unie, v jejich čerpání je Česká republika dlouhodobě pozadu. Bez peněz z EU počítá návrh státního rozpočtu na příští rok s příjmy ve výši 1 931,8 mld koroun a výdaji 2161,8 miliardy korun. I v tomto případě ale zůstává deficit 230 miliard korun.

Z celkových výdajů přesahujících dva biliony korun tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Ty narostly o 55,4 miliardy korun. Z toho je zřejmé, že strukturální rozpočet se prohlubuje v důsledku dlouhodobě absentujících reforem a efektivních změn ve fungování státu.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

MF ČR na druhé straně zdůrazňuje, že rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů. Ty mají dosáhnout 154,6 miliardy korun [meziročně +36,7 mld. Kč]. S penězi z EU to dělá 250,8 miliardy korun [meziročně +66,2 %]. Z toho podle MF ČR plyne, že běžné výdaje státu vzrostou o 57, 9 miliardy korun [meziročně +3 %].

„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice – a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura a dodal: „Půjčujeme si tak převážně na investice.“

Nutno dodat, že česká vláda si dlouhodobě půjčuje hlavně na provoz, nikoli investice. A půjčuje si přitom stále víc. Výdaje na obsluhu státního dluhu, to jsou úroky z dluhů, které ovlivňuje i inflace a dění na světových finančních trzích, dosáhly 63 miliard korun. Letos se odhaduje, že vyjdou na 95 miliard korun a v příštím roce na 110 miliard korun.

Ještě v roce 2020 činily náklady na státní dluh zhruba 40 miliard korun ročně. V roce 2021 to bylo zhruba 42 miliard korun. O rok později obsluha státního dluhu vyšla na bezmála 50 miliard korun a v roce 2023 na 68 miliard korun.

Státní rozpočet 2025: Rostou příjmy i výdaje

Největšími rozpočtovými kapitolami i v příštím roce zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MŠMT] s objemem rozpočtových peněz ve výši 951,5 miliardy korun [meziročně +28,2 mld. Kč]. Pak je to Ministerstvo školství ČR [MŠMT] s rozpočtem 271,6 miliardy korun [meziročně +15,6 mld. Kč]. Následuje Ministerstvo obrany ČR [MO ČR] s rozpočtem 154,3 miliardy korun [meziročně +3,1 mld. Kč] a Ministerstvo vnitra [MV ČR] s rozpočtem 101,2 miliardy korun [+5,6 mld. Kč].

V procentuálním vyjádření podle MF ČR stoupne v příštím roce z jednotlivých rezortů meziročně nejvíce rozpočet MD ČR [+ 29,3 %], Ministerstva zemědělství ČR [+28,2 %], Ministerstva kultury ČR [+26,1 %] a Ministerstva zdravotnictví ČR [+25,3 %]. V absolutních částkách nejvíce proti letošnímu roku získá MPSV, MD ČR a MŠMT.

Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout více než dva biliony korun [2 086,1 mld. Kč]. Pokračovat tak bude silný růst inkasa z nepřímých i přímých daní. MF ČR přitom počítá s tím, že na pojistném na sociální zabezpečení vybere příští rok 809,4 miliardy korun, což bude podle něj o více než 53 miliard více než letos.

• Znovu stoupne inkaso z daně z přidané hodnoty, kdy MF ČR očekává příjem 414 miliard korun, což má být o zhruba 27 miliard více než letos.
• Rovněž stoupne inkaso daně z příjmu právnických osob, kterým daň zvedá konsolidační balíček. Podle MF ČR inkaso od firem přinese 244,3 miliardy korun [meziročně +29,1 mld. Kč].
• Do státního rozpočtu více peněz pošlou i fyzické osoby u daně z příjmu. Podle MF ČR to bude 184,7 miliardy korun [meziročně +29,2 mld. Kč].

Rozpočet zahrnuje příjem 153,6 miliardy korun z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.

Bez politických proklamací se to neobejde ani dnes

Ministerstvo financí dále potvrdilo, že vláda návrh státního rozpočtu musí podle zákona projednat do konce září, poté ho odešle do Poslanecké sněmovny ČR. Jak již bylo uvedeno v úvodu, letos se o rozpočtu jedná s několikaměsíčním zpožděním. Podle ministra financí Stanjury se ale čekání vyplatilo.

„I přesto, že z vládního manévrovacího prostoru ukrajují rostoucí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které tvoří přes 93 % celkových výdajů rozpočtu, podařilo se nám dodržet všechny klíčové priority a zákonné závazky vlády. […] Ačkoliv jsme se jako vláda zavázali ke snižování rozpočtových deficitů, našli jsme v kabinetu rozumný kompromis a navýšíme meziročně rozpočty většině kapitol,“ uvedl ministr financí.

Za vládní priority označil rostoucí sociální výdaje, dodržení výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu, platy učitelů v regionálním školství na úrovni 130 procent průměrné mzdy nebo navýšení peněz pro vysoké školy a vědu a výzkum. A nejen to – navržený rozpočet podle jeho názoru zachovává i sociální smír.

Čímž po nedávném jednání s odbory, kde vláda rozhodla, že letos nepřidá nikomu nic ve veřejném sektoru, minimálně překvapil. Třeba i proto, že z jednání s odbory odešel v jeho půlce. Anebo, že měl největší zájem na tom, aby odbory nepořádaly protesty.

Tušili jsme, že to vláda hodí na nás, říká odborový předák Pavel Bednář

Jsou tu ale i ryze praktické problémy, které vyplývají z toho, že vláda Petra Fialy představuje státní rozpočet s několikaměsíčním zpožděním. Samozřejmě, že jich je více, ale když už ministr Stanjura hovoří o sociálním smíru, pak uveďme, že než se sejde další tripartita, rozpočet budou projednávat už poslanci. Šance odborů, ale třeba i zaměstnavatelů ho ovlivnit na úrovni vlády, tak docela zmizela. Což pro FinTag před pár dny uvedl v odpovědi na otázku kolem zvýšení platů ve veřejné sféře v příštím roce předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Daniel Tácha