„Vy si těch lidí nevážíte,“ dozvěděl se Stanjura od Schillerové na Primě

„Mohli bychom mít menší schodek státního rozpočtu, kdybychom na příští rok neplánovali rekordní investice,“ uvedl dnes [1.9.] v diskuzním pořadu televize CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. 

Také se ale ukázalo, že vláda nemá státní rozpočet na příští rok plně dojednaný. Vyplývá to z vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše [Piráti], který dnes řekl, že návrh rozpočtu je pro něj nepřijatelný, protože jeho rezortu krátí peníze na podporu výstavby sociálního bydlení. A například rezortu školství rozpočet na příští rok ponižuje ministrem školství Mikulášem Bekem [STAN] vyžadovaných zhruba 40 miliard korun navíc na 18 miliard korun.

Premiér Petr Fiala [ODS] přitom v minulosti obhajoval oddálení zveřejnění státního rozpočtu na příští rok tím, že vláda za sebe představí finální rozpočet. To se ale nestalo, jak vyplývá z aktuálních informací poté, kdy včera [31.8.] ministerstvo financí minutu před půlnocí veřejně představilo státní rozpočet na příští rok.

Komentář: To nejsou vaše peníze, milá vládo, ale naše peníze!

„Jednání určitě budou, a důležité bude, jak budou hlasovat jednotliví ministři o rozpočtu. Každý ministr má méně, než by dostal v ideálním případě. Ale máme tady priority a věřím, že všichni ministři budou spokojeni,“ uvedl dnes na CNN Prima News Zbyněk Stanjura.

Doplnil, že vláda návrh rozpočtu projednala jako celek po svých letních prázdninách. A všichni ministři byli s návrhem seznámeni. O rozpočtu by se pak podle Stanjury v Poslanecké sněmovně PČR mohlo hlasovat v prvním čtení na přelomu října a listopadu. Do té doby lze v rámci rozpočtu činit přesuny, uvedl v pořadu.

„Teď máme schválený jen rozpočtový rámec. A je tam rezerva jedna miliarda,“ řekl v narážce na schválený schodek rozpočtu ve výši 230 miliard, přičemž zákon o rozpočtu umožňuje schodek na příští rok v maximální výši 231 miliard korun.

—

Zbyňkovi Stanjurovi v diskuzním pořadu CNN Prima News oponovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Ta uvedla, že navzdory „utajení“ informací o státním rozpočtu po dobu posledních dvou měsíců vláda na rozpočtu dohodnutá není.

„Tak já nevím, zda je ministr Bartoš spokojený s návrhem rozpočtu? Nejspíš není,“ uvedla a za další příklad jmenovala ministra školství.

Bartoš by měl rezignovat, nebo by ho měl premiér odvolat

Dodala, že za praxe bývalých ministrů, když vláda přišla s rozpočtem, nesrovnalosti nebyly v rámci rozpočtu mezi jednotlivými rezorty o desítky miliardy korun. Což se ale nedá podle ní říci o rozpočtu na příští rok, který nyní představilo ministerstvo financí.

Státní rozpočet: Rekordně neinvestujete, říká Schillerová

Ministr Stanjura v debatě obhajoval výši schodku státního rozpočtu na příští rok o jednu miliardu pod zákonem daným limitem [231 mld. Kč, pozn. red.] tím, že vláda bude příští rok rekordně investovat.

„Mohli bychom mít menší schodek, kdybychom neplánovali rekordní investice. […] Kdybychom ponechali investice z letošního roku, ale to je účetní pohled, a deficit by byl pod 200 miliard korun. […] A všichni by byli nadšení, prorazili jsme hranici 200 miliard korun. Ano, účetně by to vypadalo pěkně…“ uvedl.

Podle něj „účetní pohled“ na státní rozpočet ale neprospívá české ekonomice. Rozpočet naopak, jak zdůraznil, sleduje čtyři hlavní priority vlády. Je to konsolidace veřejných financí, investice, podpora školství a výdaje na obranu. A to musejí akceptovat všichni ministři „bez ohledu na jejich vlastní potřeby“, vyjasnil.

„Výdaje na obranu, to říkám upřímně, nebudou podle mě stačit. To, když se podíváme na sousední Polsko, které vnímá Rusko jako bezpečnostní hrozbu mnohem více než my,“ řekl.

Alena Schillerová zpochybnila jeho slova o tom, že vláda rekordně investuje. Upozornila na to, že ministerstvem financí avizovaný objem 154,6 miliardy korun na investice činí bezmála 62 miliard korun peníze na nákupy ministerstva obrany a armády.

„To nejsou investice, které by přinášely multiplikační efekty pro naši ekonomiku. Z těch 62 miliard jsou vyhnány nákupy ministerstva obrany, to jsou stihačky a z těchto peněz nejde ani koruna na HDP,“ řekla.

ČR Ukrajině dala 41 258 střelných zbraní. Teď dá asi miliardu Kč 

Doplnila, že vládě pomáhá inflace, díky níž se jí zvedá HDP, čímž si upravuje statistiky. I proto vláda podle ní hovoří o „prorůstovém rozpočtu“.

„Ty pravé investice tam vůbec nemáte. Je to jenom hra čísel a není to pravda,“ řekla.

To ale Zbyněk Stanjura odmítl: „To není kritika, to je zmatené vyjádření. Vy si vyberete určitou věc a pak to prezentujete. Copak si myslíte, že z těch zbrojních zakázek nepůjde nic do českých firem. Tak se jich zeptejte. Vy prostě nechcete přiznat ta dobrá čísla. Ta žádné úpravy a filtry na sociálních sítích nezmění.“

„Já o voze a vy o koze,“ slyšel Stanjura od Schillerové

„Já o voze, vy o koze,“ reagovala na jeho slova Schillerová, která se v debatě rovněž několikrát a opakovaně vracela k tomu, že vláda „zpackala“ zavedení daně z mimořádných zisků. A to tím, že nedokázala zdanit banky. Což podle ní vede k tomu, že desítky miliard korun, které z této daně do rozpočtu plynou, jdou ze skupiny ČEZ. Což přeloženo do běžné řeči značí, že je do státního rozpočtu hlavně a především posílají české domácnosti a firmy.

ČEZ loni poslal státu 126 mld. Kč. Pokořil i žebříček plátců daně z příjmů

Jako další problém uvedla vyjednávání vlády s odbory o navýšení platů ve veřejné sféře nejméně odměňovaným pracovníkům. To se odehrálo tento týden. Výsledkem bylo, že vláda platy letos nezvedla nikomu z těchto pracovníků, i když to udělat mohla.

„Vy si těch lidí nevážíte,“ řekla Schillerové ministrovi Stanjurovi v této souvislosti.

Ministr Stanjura argumentoval tím, že odbory vládu vydíraly protestními akcemi před krajskými volbami. A vláda na to nehodlala přistoupit. Proto žádala záruky, že když pracovníkům ve veřejné sféře přidá, odbory protesty podněcovat nebudou. To pro FinTag nedávno potvrdil předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Tušili jsme, že to vláda hodí na nás, říká odborový předák Pavel Bednář

Odmítl ale to, že by odbory vládě vyhrožovaly protesty. Naopak řekl: „Byli jsme si vědomi toho, že vláda ten škraloup, co jde jednoznačně za ní, na sobě nenechá. Že ho hodí na nás,“ uvedl v rozhovoru pro FinTag, v němž popisuje jednání s vládou i historii vyjednávání o navýšení platů ve veřejné sféře.

Stanjura a MF ČR: Rozpočet na příští rok je prorůstový

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] včera minutu před půlnocí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se schodkem 230 miliard korun. Zadlužování Česka tak i v příštím roce bude pokračovat jedním z nejrychlejších temp mezi zeměmi EU.

Jeho předložený návrh na rok 2025 počítá s celkovými výdaji státu ve výši 2 316,1 miliardy korun a příjmy 2 086,1 miliardy korun. Výsledný deficit 230 miliard je tak meziročně o 22 miliard korun nižší.

Návrh státního rozpočtu na rok 2025 [v mld. Kč]

[Zdroj: MF ČR]

Zásadní roli v těchto počtech hrají i příjmy z Evropské unie, v jejich čerpání je Česká republika dlouhodobě pozadu. Bez peněz z EU počítá návrh státního rozpočtu na příští rok s příjmy ve výši 1 931,8 mld koroun a výdaji 2161,8 miliardy korun. I v tomto případě ale zůstává deficit 230 miliard korun.

Z celkových výdajů přesahujících dva biliony korun tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Ty narostly o 55,4 miliardy korun. Z toho je zřejmé, že strukturální rozpočet se prohlubuje v důsledku dlouhodobě absentujících reforem a efektivních změn ve fungování státu.

MF ČR na druhé straně zdůrazňuje, že rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů. Ty mají dosáhnout 154,6 miliardy korun [meziročně +36,7 mld. Kč]. S penězi z EU to dělá 250,8 miliardy korun [meziročně +66,2 %]. Z toho podle MF ČR plyne, že běžné výdaje státu vzrostou o 57,9 miliardy korun [meziročně +3 %].

Státní rozpočet 2025: Fialova vláda nás bude zadlužovat i příští rok

„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice – a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu,“ uvedl ministr financí Stanjura a dodal: „Půjčujeme si tak převážně na investice.“

Nutno dodat, že česká vláda si dlouhodobě půjčuje hlavně na provoz, nikoli investice. A půjčuje si přitom stále víc. Výdaje na obsluhu státního dluhu, to jsou úroky z dluhů, které ovlivňuje i inflace a dění na světových finančních trzích, dosáhly 63 miliard korun. Letos se odhaduje, že vyjdou na 95 miliard korun a v příštím roce na 110 miliard korun.

Ještě v roce 2020 činily náklady na státní dluh zhruba 40 miliard korun ročně. V roce 2021 to bylo zhruba 42 miliard korun. O rok později obsluha státního dluhu vyšla na bezmála 50 miliard korun a v roce 2023 na 68 miliard korun.

Daniel Tácha