Státní rozpočet skončil na konci srpna deficitem 175,8 miliardy korun. Srpnový výsledek je nejlepší za posledních pět let, ale stále jde o pátý nejvyšší srpnový deficit v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun.
Po červnovém poklesu schodek státního rozpočtu v červenci opět rostl. Zatímco v červnu činil 178,6 miliardy korun, na konci července dosáhl státní rozpočet schodku 192,3 miliardy korun. To bylo o 13,7 miliardy korun více. V srpnu schodek rozpočtu opět klesl na 175,8 miliardy korun. To je meziměsíční pokles o 16,5 miliardy.
„Meziměsíční zmírnění o 16,5 miliardy korun zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 miliard korun. V poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 procenta nejnižší od roku 2019,“ okomentoval vývoj ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu
[Zdroj: MF ČR]
Meziročně schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl o 18,8 miliardy korun. Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, proti loňskému roku se zvýšily o dvě procenta. Více než 7% nárůstem se na tom podílel výběr daní a pojistného. Výdaje na konci srpna činily 1,446 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,4 procenta.
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek letos v srpnu 187,6 miliardy korun. Pokud bychom odečetli prostředky z EU, meziroční zlepšení salda státního rozpočtu je 41,5 miliardy korun.
Výdaje a příjmy státního rozpočtu na konci srpna
Výdaje státního rozpočtu byly ke konci srpna meziročně vyšší o 6 miliard korun [+0,4 %]. Oproti loňsku rostly výdaje na sociální dávky [+25,5 mld. Kč], do kterých se promítá valorizace starobních důchodů. Viditelně vyšší byly meziročně rovněž výdaje v kapitolách neinvestičních transferů státním fondům [+20,3 mld. Kč] nebo fondům veřejného zdravotního pojištění. O 28,8 procenta [+11,5 mld. CZK] meziročně narostly výdaje na obsluhu státního dluhu. Z neinvestičních transferů podnikatelům [-50,6 mld. Kč] naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií.
Příjmy vzrostly za prvních osm měsíců meziročně o 24,9 miliardy korun [+2 %]. Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné [+42 mld. Kč]. A také daň z neočekávaných zisků [18,2 mld. Kč], daň z přidané hodnoty [+14,2 mld. Kč] a daň z příjmu fyzických osob [+13,3 mld. CZK].
Saldo státního rozpočtu za leden až srpen
[Zdroj: MF ČR]
„Pozitivní vývoj váhově nejvýznamnějšího výběru pojistného na sociální zabezpečení [+9,2 % meziročně] patrně odráží jak solidní růst mezd, tak rovněž daňové změny platné od začátku letošního roku. Sem patří znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné,“ uvádí Jaromír Gec.
Podle něj je naplánovaný celoroční deficit státního rozpočtu ve výši 252 miliardy korun dosažitelný. K jeho zmírnění letos přispívá konsolidační balíček a zrušení opatření souvisejících s vysokými cenami energií. Svou roli však sehraje i postupný růst domácí ekonomiky. I když bude nejspíš o více než polovinu nižší než 2,3 procenta, s nimiž loni v srpnu při sestavování rozpočtu počítalo ministerstvo financí.
Stanjura: Naplánovaný deficit dodržíme. Rostou příjmy
Optimistický je z hlediska dalšího vývoje i ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Ten potvrdil, že se mu naplánovaný schodek ve výši 252 miliard korun nejspíš podaří udržet.
„V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu,“ uvedl k vývoji deficitního rozpočtu Stanjura.
Vyjasnil i to, proč se daří udržet deficit v plánované výši: „Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem.“
Státní rozpočet 2025: Fialova vláda nás bude zadlužovat i příští rok
Zmíněná obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet na konci srpna výdaj v objemu 51,6 mld. Kč [+28,8 %, +11,5 mld. Kč]. Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo ještě vyšších hodnot.
–RED–
