Dvě třetiny Čechů vnímají současnou situaci jako ekonomickou krizi

Dvě třetiny Čechů vnímají současnou situaci jako ekonomickou krizi. Vyplývá to z průzkumu Ipsos pro Generali Investments CEE. Lidé mají obavy z rostoucích nákladů na bydlení a vysokých cen energií a stále je tu strach z inflace.

Zvyšování nákladů na bydlení označilo za hlavní obavu pro osobní finance 18,6 procenta lidí. Dalších 17,2 procenta vidí největší hrozbu v cenách energií, pro 16,2 procenta dotázaných je to pokračování vysoké inflace a pro 13,9 procenta nižší reálné mzdy.

„Obecně jsou ze svých financí nejméně nervózní zástupci střední generace a lidé ve věku 54 až 65 let. Mladé do 35 let mnohem více znervózňují rostoucí náklady na bydlení, včetně nákladů na jeho pořízení, a inflace obecně. Naopak vysoké ceny energií způsobují vrásky především střední a nejstarší generaci,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Česko je v první trojce zemí EU s nejvyšší inflací od roku 2019

Negativní dopady inflace, která v předchozích dvou letech byla 15,1 a 10,7 procenta a teprve letos se přiblížila k dvouprocentnímu cíli České národní banky [ČNB], pociťuje 83,4 procenta Čechů. Lidé nadále mění kvůli vyšším cenám své nákupní zvyklosti. Podobně jako před rokem uvedlo 60 procent dotázaných, že se snaží snížit spotřebu energií a vody. Podobný je podíl těch, jež šetří na jídle. Třetina omezila výdaje na volnočasové aktivity, čtvrtina omezuje či ruší předplatné streamovacích služeb nebo časopisů.

Výsledky průzkumu společnosti Ipsos, který proběhl v polovině srpna na reprezentativním vzorku 1039 respondentů od 18 do 65 let ze všech krajů České republiky, odpovídají výstupům pravidelného šetření Českého statistického úřadu [ČSÚ].

ČSÚ: Důvěra v ekonomiku setrvale klesá

Podle nich důvěra spotřebitelů v ekonomiku v srpnu oproti předchozímu měsíci opět klesla. Jde přitom o čtvrtý pokles v řadě. Souhrnný indikátor důvěry – indikátor ekonomického sentimentu – vyjádřený bazickým indexem v srpnu oproti červenci klesl o 1,4 bodu na hodnotu 93,7.

„Důvod jsou především obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace v ČR a její dopad na finanční situaci respondentů. Přibližně třetina domácností uvádí, že sotva vyjde se svými stávajícími finančními prostředky a necelých 10 procent si musí vypomáhat úsporami nebo si finanční prostředky půjčovat,” uvedla k výsledkům Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Důvěra v ekonomiku dál klesá. Lidé se obávají i dalšího zdražování

Z hlediska statistiky to znamená, že opět výrazněji stoupl podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v České republice. Naopak se mírně snížil počet respondentů očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Meziměsíčně se snížil počet spotřebitelů, kteří uvádějí, že nějaké finanční prostředky uspoří [cca 51 % respondentů]. A potřetí v řadě výrazněji vzrostl počet dotazovaných spotřebitelů, kteří se obávají dalšího růstu cen.

„Na zveřejněných výsledcích nálad je těžké najít něco vážně pozitivního,“ okomentoval na FinTag tato data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

NKÚ: Zaostáváme ve všech klíčových ekonomických parametrech

Problém je, že důvěra v ekonomiku klesla i u podnikatelů. Přičemž platí, že ve všech sledovaných odvětvích se dlouhodobě snižují očekávání ohledně dalšího vývoje poptávky, což nedává vůbec pozitivní signál z pohledu ekonomického růstu.

„Zdá se, že česká ekonomika bude nadále přešlapovat více méně na místě. Pokud za celý rok dosáhne jednoprocentního růstu, bude to ještě možné považovat za úspěch,“ doplnil Petr Dufek.

Situaci komplikuje nedůvěra v obrat k lepšímu

Problém v celkovém vnímání ekonomiky spočívá i v tom, jaké se Čechům nabízejí perspektivy. Zde může posloužit Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023 Nejvyššího kontrolního úřad [NKÚ]. Úřad v něm jasně a přehledně konstatuje, že Česko v EU zaostává ve všech ekonomických parametrech s výjimkou nezaměstnanosti.

Průměrná míra inflace dosáhla podle dat Eurostatu loni v České republice úrovně 12 procent a byla druhá nejvyšší v Evropské unii [EU]. Druhá nejvyšší v EU byla i rychlost zadlužování Česka. Za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 procent a loni přesáhl hranici tři biliony korun.

„Z hlediska většiny ekonomických ukazatelů nebyl rok 2023 dobrým rokem. V řadě z nich jsme zaostávali za průměrem EU. A i nejnižší míra nezaměstnanosti, kterou bychom na první pohled mohli vnímat pozitivně, v sobě skrývá velká rizika spojená se snižující se produktivitou práce,“ zhodnotil loňské hospodaření státu prezident NKÚ Miloslav Kala.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

Za příklad nedobrého stavu české ekonomiky ve srovnání s ostatními v EU uvedl loňskou inflaci. Podle něj u nás byla průměrná 12% míra inflace, to je o 5,6 procentního bodu nad průměrem EU. Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky a EU měla Česká republika výrazně vyšší inflaci v oblasti elektřiny, plynu a tepelné energie. Na meziročním růstu cen se nejvíce podílely náklady na bydlení a energie.

„Od roku 2020 se Česko zadlužilo nejrychleji v EU, jinak ve srovnání s ostatními zeměmi EU v ničem nevyniká. Problém je, že to nikomu nepřijde divné a nikdo se na nic ani neptá,“ odpověděl v nedávném podcastu FinTag šéf NKÚ Miloslav Kala na otázku, zda se má Česko „vůbec čím pochlubit.“

–ČTK/DNA–