Nezaplacené pokuty za přestupky například proti veřejnému pořádku nebo občanskému soužití úřady práce ze sociálních dávek už nestrhnou. Ústavní soud [ÚS] vyhověl návrhu senátorů, který vypouští tuto možnost ze zákona.
Konkrétně jde o dávky pomoci v hmotné nouzi, a sice příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Dosud zákon umožňoval zabavit jejich část jako náhradu za nezaplacené pokuty z přestupkového řízení. Šlo o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, ale také o zanedbáváni péče o povinnou školní docházku. Zákonné ustanovení týkající se této možnosti tento týden [4.9.] zrušil Ústavní soud. Informovala o tom ve zprávě Kamila Abbasi, tisková mluvčí ÚS.
„Podstatou poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi je zajištění takové úrovně hmotného zabezpečení, aby oprávněné osoby mohly vést alespoň elementárně důstojný život, bez ‚automatického‘ vyčlenění ze společnosti či ztráty veškeré osobní autonomie,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy.
Romové, cizinci a děti jsou nejčastějšími klienty potravinových bank
Zákon podle ÚS v konečném důsledku zasahoval do samotné podstaty práva na pomoc v hmotné nouzi jakožto sociálního práva. A tak mohl snížit životní standard člověka pod úroveň životního minima. Pokud se srážky dotkly i někoho jiného než pachatele přestupku, docházelo navíc k porušení principu individuální odpovědnosti za zavinění, dodává soud.
Strhávání pokut ze sociálních dávek problém neřeší
Ústavní soud tak vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Senátoři upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti. A jde o kolektivní trest, zdůvodňovali svůj návrh.
„ÚS jasně konstatoval, že v demokratickém státě tímto směrem problémy chudých lidí a vyloučených lokalit řešit nemůžeme. Cesta formou represe není správná,“ řekla k nálezu ÚS bývalá senátorka Renata Chmelová, která v roce 2021 jednala za skupinu senátorů.
Tyto a podobné problémy má společnost řešit v oblasti prevence, navýšení kvality vzdělávání, dluhového poradenství nebo sociálních služeb, dodala bývalá senátorka.
Chudoba v ČR ohrožuje i ty, kteří poctivě pracují. Hlavně ženy
Senátoři v návrhu k ÚS uvedli, že kolektivní trestání v rámci rodiny či rodu se uplatňovalo v předfeudálních kmenových společenstvech nebo jejich dnešních ekvivalentech. Nyní je prý natolik vzdálené běžné a myslitelné právní praxi, že ani není výslovně zakázáno.
„To ovšem neznamená, že by taková praxe byla ústavněprávně přijatelná. Protože ústavní pořádek obsahuje princip individuální odpovědnosti jako jeden ze základních principů právního státu,“ stálo v návrhu skupiny senátorů.
Agentura pro sociální začleňování pokračuje. Peníze pro ni jsou
Praxe v případě strhávání nezaplacených pokut za přestupky ze zmiňovaných dávek fungovala tak, že zástupci obcí a měst podle zákona informovali o nezaplacených pokutách úřady práce. Ty pak mohly rozhodnout o srážkách z těchto dávek. Pokud bylo mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musela dávka ale zůstat nejméně ve výši životního minima. Soud ve svém nálezu dále zdůraznil, že zákon o pomoci v hmotné nouzi obsahuje i jiné, šetrnější mechanismy pro srážky dávek.
–VRN/ČTK–
Bylo by zajímavé, kdyby senátoři poukázali na konkrétní typ trestu, který nedopadá na celou rodinu či komunitu. Když zavřete podnikatele za to, že jezdí ožralý, dopadne trest na jeho rodinu, zaměstnance i klienty… Napadá mě výprask rákoskou…ten dopadá výhradně na jedince…
To znamená, že cokoliv bude u určité skupiny nepostihnutelné. Výborně vyřešeno. Dělal přestupky a bude dělat dál. Neposílal děti do školy bude pokračovat, nepracuje přece ho uživí ostatní. Nelze přece trestat za něco co asi nezpůsobil záměrně. Je to výsměch. Z jakého důvodu by taková společnost měla být vůbec přizpůsobivá? Za žádného. Jsou zadlužení bydlí zadarmo a a jakoukoli pokutu ? Té se vysmějí a přesto dostanou příspěvky.