Pro Ukrajinu musíme dělat víc, říká senátor Pavel Fischer

Senátor Pavel Fischer [BEZPP], který letos opět kandiduje do senátu za TOP 09, v rozhovoru pro FinTag říká, že pro Ukrajinu “musíme dělat víc”. Rovněž vyvrací informace o tom, že česká muniční iniciativa je předražená a netransparentní.

Česká muniční iniciativa sice zaznamenala úspěch, ale spotřeba munice Ukrajiny byla a je enormní? Nevleče se z tohoto pohledu celá česká iniciativa?

Mívám pocit, že v Evropě máme ve zvyku hodně mluvit a málo dělat. Mnoho řečí, ale skutek utek. Na pomoc Ukrajině se vyhlásilo tolik závazků, že jsem byl původně velmi skeptický i k naší muniční iniciativě. Dnes je to ale jinak. Na frontu jsme dokázali dodat tolik dělostřelecké munice, že jde do milionů. A to je obrovská věc. Jenže to nestačí.

ČR Ukrajině dala 41 258 střelných zbraní. Teď dá asi miliardu Kč 

Moskva ze Severní Koreje mezitím dovezla šest nebo dvanáct milionů dělostřelecké munice. Takže musíme dělat víc. A co se týče toho, zda to nešlo dřív, tak snad by bylo dobré připomenout, že dělostřelecké náboje nejsou jako rohlíky. Jejich výroba vyžaduje přesný technologický postup. Totéž se týká skladování nebo přepravy. Mluvíme o věcech, které jsou z hlediska zabezpečení velmi specifické. A to vyžaduje čas.

Senátor Lukáš Wagenknecht [Piráti] ale uvedl, že je česká muniční iniciativa předražená. Ve své zpravodajské zprávě tvrdí, že o 1,5 miliardy korun. Souhlasíte s ním?

Transparentní muniční iniciativa je, a to vůči těm, kdo na ni přispívají. Každý dárce dostane vhled do celého procesu v okamžiku, kdy se rozhodne pro jednu z nabízených položek. To musíme ocenit. Na druhou stranu stoprocentní transparentnost by muniční iniciativu zničila. Nesmíme zapomínat, že naše iniciativa kříží plány Ruska. A Moskva dělá všechno pro to, aby iniciativu zastavila. A aby naše úsilí vyšlo vniveč. Jsou tu i další, komu není po chuti. Je válka, s těmito komoditami není legrace. Pokud hovoříme o ceně, pak bychom měli vzít do úvahy vývoj na světových trzích.

České zbrojní firmy jedou, ale brzdí je tuzemské banky

V senátním výboru jsme si nechali předložit, z čeho se skládá cena. Kolik z toho jde na přepravu, na pojištění a také jak vysoké jsou marže pro firmy, které obchod zabezpečují. Na základě neveřejných a utajených informací mohu odpovědně říci, že nás podrobný výklad přesvědčil. Ostatně usnesení, které jsme přijali, bylo schváleno jednomyslně. To považuji za velmi důležité. Pan senátor Wagenknecht byl na jednání řádně pozván a věděl, že budeme diskutovat i o tom, co veřejně tvrdil. Nepřišel, což považuji za neseriózní.

Ceny za munici jsou vysoké, ale to nesouvisí s iniciativou

Z vašeho pohledu je tedy muniční iniciativa hospodárná. Přesto, je všechno tak čisté, jak uvádíte? Nemohlo dojít k nějakému prodražení při nákupech?

Podívejte se, poptávka po zbraních a po munici je dnes taková, že se na ni stojí dlouhé fronty. A ten, kdo zaváhá, zaplatí víc a dostane se na řadu později. Když zasadíme odpověď na tuto otázku do kontextu, pak vidíme, že je prostě mimořádná doba. Ceny energie vylétly vzhůru. A to i v důsledku války Ruska proti Ukrajině. Ceny surovin či kovů stoupají. Je poptávka po strategických surovinách, střelný prach se dnes shání mnohem hůře než kdykoli před tím. Ceny za munici jsou proto vysoké, což nesouvisí s muniční iniciativou.

Evropa jde do boje. Bez Číny či Ruska ale zbraně vyrábí jen obtížně

Nemůže účinnost české iniciativy omezit skutečnost, že cena munice, tak jako dalších komodit, roste?

Ne. Ale máme problém. Když jsme se ubezpečovali o tom, že dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP] jsou dost s ohledem na potřeby obrany České republiky, tak to platilo v dobách míru. Dnes se situace natolik změnila, že musíme být připraveni vydávat na obranné rozpočty mnohem víc [to nedávno potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura, pozn. red.]. A s ohledem na růst cen dostaneme za naše peníze méně tanků a méně munice než dřív. Takže stoupají-li ceny, máme na prvním místě problém my se zajištěním obranyschopnosti České republiky.

K iniciativě se přidají i další země, očekává Pavel Fischer

V dubnu vláda oznámila, že do české muniční iniciativy se zapojilo celkem 18 zemí. Předpokládáte, že se zapojí ještě další?

Pokud vím, tak iniciativa České republiky získává další podporu a já očekávám, že se mohou objevit další pozitivní zprávy.

Kolik kusů munice myslíte, že se do konce roku může na Ukrajinu celkem dostat?

Mluvíme-li o dělostřelectvu, měli bychom spočítat, kolik děl je dnes ještě na Ukrajině v provozu a kolik z nich je třeba nezbytně opravit. Jak známo, životnost komponent je omezená. Kdybychom to nebrali do úvahy, mohli bychom přehlédnout obrovské potřeby Ukrajiny v oblasti údržby zbraňových systémů. Co se týče počtů munice, já se raději nechám překvapit. Už dnes se dodávky počítají na miliony kusů. Tak si držme palce, aby se dařilo v dodávkách pokračovat.

Nepodcenil až fatálně evropský zbrojní průmysl situaci po ruské anexi Krymu v roce 2014? O deset let později se ukázalo, že evropské sklady jsou vlastně vyprázdněné. Jakým způsobem je opět naplnit?

Ano. V roce 2014 bylo mnoho těch, kdo podcenili situaci, a dokonce mluvili ve prospěch agresora. Prezident Miloš Zeman se velmi smutně zapsal právě v této době. Navrhoval Ukrajině, aby situaci přijala a smířila se s tím, že její území okupuje agresor. Jako prezident selhal. A selhali i někteří další.

Prezident Zeman v otázce Ruska přiznal, že se mýlil

Není proto divu, že ministři obrany evropských států k situaci přistoupili liknavě a nedali na stůl závazné objednávky pro zbrojaře. Jenže zbrojní průmysl bez vládních zakázek nefunguje. Jsou-li dnes armádní sklady prázdné, pak je třeba, abychom mobilizovali úsilí. Nastal čas zvýšit obranné výdaje vysoko nad dvě procenta HDP a zabezpečit strategické zásoby munice a dalších.

Pavel Fischer: Ukrajina potřebuje všechno

Jaké zbraňové prostředky podle Vás Ukrajina v současné době nejvíce potřebuje?

Ukrajina potřebuje všechno. Prostředky protivzdušné obrany, aby chránila civilní obyvatelstvo. Letecké prostředky, aby měla šanci vzdorovat nepříteli. Rakety s dlouhým doletem. A především souhlas s tím, že bude střílet i na území Ruské federace.

Ani po dvou letech keců o Ukrajině víc munice nevyrobíme

Dosavadní stav, kdy ukrajinská armáda musela s bojovou aktivitou trpně čekat, než k ní přiletí rakety na její území, mi připadá nefér. V souladu s pravidly OSN je zcela v pořádku, aby se Ukrajina bránila všemi prostředky proti ruské agresi. To včetně útoků proti Rusku na jeho území. Tak mluví mezinárodní právo. My bychom měli respektovat mezinárodní právo a Ukrajině bychom měli dát důvěru, že sama nejlépe posoudí, co je třeba.

Petr Duchoslav

—

Pavel Fischer vystudoval v letech 1984 – 1990 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština – francouzština. Ve studiu v roce 1990 a 1991 pokračoval na Centre International de Formation Chrétienne ve Švýcarsku. Tam se zabýval problematikou migrace. Mezi lety 1998 – 1999 absolvoval vysokou školu Ecole Nationale d´Administration [ENA] se sídlem v Paříži a Štrasburku určenou pro vysoké státní úředníky.

V osmnácti letech nastoupil do pražského závodu Geofyzika Brno jako dělník geofyzikálního průzkumu. Civilní službu v letech 1991 – 1993 vykonal na pražském arcibiskupství. Mezi lety 1993 – 1995 působil jako zástupce ředitele pražského Institutu komunikace. Během prezidentství Václava Havla pracoval v Kanceláři prezidenta republiky, nejprve jako tiskový specialista [1995 – 1997], později jako vedoucí tiskového odboru [1997 – 1998] a v letech 1999 – 2003 jako ředitel politického odboru. Od roku 2003 až do roku 2010 zastával funkci českého velvyslance ve Francii a Monaku.

V letech 2010 – 2013 působil jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Byl poradcem náčelníka Generálního štábu Armády ČR pro zahraniční politiku [2016]. Působil jako poradce ministra kultury ČR pro oblast zahraniční politiky [2016 – 2017]. V letech 2015 – 2017 zastával pozici ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM.

V roce 2018 a 2023 kandidoval na prezidenta ČR. Pavel Fischer se v prezidentské volbě v roce 2018 umístil na třetím místě se ziskem 526 694 hlasů [10,23 %]. V roce 2023 se umístil na čtvrtém místě se ziskem 376 705 hlasů [6,75 %].

Aktuálně působí jako předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Spolu se senátorkami Danielou Kovářovou a Janou Zwyrtek Hamplovou je členem Senátoři nezařazení do klubu. V Senátu je od roku 2018 a do Senátu kandiduje i letos. Jako svého kandidáta ho navrhla TOP 09 v rámci koalice SPOLU. Jeho kandidaturu podporuje i STAN.