Rusům je válka na Ukrajině jedno. Víc je zajímá zdražování

„Podle mě je Rusům válka na Ukrajině jedno. Berou ji z velké části jako něco, co se děje daleko od jejich domovů. Armáda někde bojuje, ale je do války nikdo nenutí,“ říká v rozhovoru pro FinTag rusista a politolog Karel Svoboda.

Válka na Ukrajině trvá dva a půl roku. Pokud byste se podíval na její výsledky, dosáhlo Rusko toho, co chtělo?  

Základním problémem je, že ani netušíme, co vlastně bylo ruským cílem. Na začátku, i podle povahy útoku na Kyjev, šlo zjevně o změnu vlády v Ukrajině a dosazení nějaké pohodlné vlády. I když Rusové tvrdí, že nic takového nezamýšleli, tak to bylo naprosto zjevné. Nepošlete výsadkáře obsazovat letiště u hlavního města jen proto, abyste je tam nechali vykrvácet. Postupně se ale Rusové zaměřili více na Donbas, kde nyní postupují i přes ztráty. Co se týče cílů jako „ochrana ruskojazyčných obyvatel, denacifikace či obrana před NATO“, tam šlo spíše o snahu to nějak omluvit i získat podporu v zahraničí, ale reálnými cíli nikdy nebyly. Čili, ty cíle, co se týče zabrání ukrajinského území, Rusové plní velmi částečně. A navíc za vysokou cenu.

Analýza: Je, nebo není Ukrajina nacistická, jak hlásá Rusko?

Jaká je podle vás aktuální pozice ruského prezidenta Vladimira Putina. Existuje v kremelské mocenské hierarchii alespoň nějaké ohnisko nespokojenosti?

Ohnisko určitě existuje, jen o něm nevíme. Pokud bychom o něm věděli, věděla by o něm i FSB [Federální služba bezpečnosti je hlavní domácí bezpečnostní služba Ruské federace, pozn. red.], a to velmi dlouho. Ale že nepanuje zase takové nadšení, to jen probleskuje. Vždycky budete mít nějaké skupiny, které budou preferovat mírová jednání. Další budou volat po totální válce. Je otázka, kam až takové jiné názory zajdou.

Jaká je Putinova strategie?

Putinova strategie je poměrně jasná. Udržování „speciální vojenské operace“ na úrovni, kdy se netýká běžných Rusů, pokud přímo nechtějí jít za peníze válčit. A na ukrajinské straně – útok na Kurskou oblast, útoky proti rafineriím či dronové útoky na jiné objekty sledují stejně srozumitelnou strategii. A tím je snaha co nejvíce vykolejit pocit, že se to běžných Rusů netýká.

Rusům je válka na Ukrajině jedno

Jaké panují nálady v Rusku ohledně dalšího vedení konfliktu na Ukrajině? Nejsou běžní Rusové přece jen už unaveni válkou?

Podle mě je Rusům válka na Ukrajině jedno. Berou ji z velké části jako něco, co se děje daleko od jejich domovů. Armáda někde bojuje, ale je do války nikdo nenutí. A kdo tam jde, jde dobrovolně. Daleko více je zajímá, že stále rostou ceny, a to i tak citlivých produktů, jako je benzín. Jenže dokud jim rostou mzdy, tak vlastně nic neřeší.

V Rusku znovu stoupla inflace. Ekonomika se dál vymyká kontrole

Musíme si taky uvědomit, že Rusové v televizi sledují úplně jinou válku než my. Namísto ničení ruských tanků sledují ničení těch ukrajinských, televize dává záběry vzdávajících se Ukrajinců, ukrajinské krutosti atd. Ale obecně bych nazval ruskou komunikační strategii „low profile“, tedy zobrazování války jako něčeho daleko, jedné ze sice podstatných, ale zdaleka ne centrální, události.

Nevypotřebovala se v této souvislosti alespoň částečně ruská propaganda? Někteří ruští vojenští blogeři jsou veřejně stále víc kritičtí.

Ono to docela dobře pořád funguje. A blogeři jsou vlastně jen takoví „souputníci“ režimu. Omezená kritika je vítaná, ale jakmile jejich vliv a kritika přeroste do systémové, režim je upozorní na dané limity. Proto mohli kritizovat dílčí chyby včetně korupce, ale jakmile došlo na popis chaosu, který zavládl v Kurské oblasti ve chvíli ukrajinského útoku, byly telegramové kanály jako je Nezygar, jinak velmi loajální, prohlášeny za zahraniční agenty. Rusko je prostě využívá, kdy se mu to hodí. Ostatně, takovou strategii jde vidět i třeba v případě neonacismu. Na jednu stranu označuje ukrajinskou vládu za neonacisty, proti kterým je nutné bojovat. Na druhou stranu ruské neonacisty z praporu a sabotážní a útočné průzkumné skupiny „Rusič“ ochotně využívá.

Gazprom ztratil evropský trh, říká Karel Svoboda

Co Putin válkou získal a co naopak ztratil?

Co tím získal, by i mě upřímně zajímalo. Vyšší popularita je sice pěkná věc, ale té mohl dosáhnout i bez války. Zbrojení pak dává možnost vydělat jeho okolí v čele se Sergejem Čemezovem, ale i tam se nedalo říct, že by bez války trpěli. I to ukazuje na to, že ta prvotní představa byla, že Rusko za pár dní ovládne Kyjev, dosadí si loutkový režim na základě pseudovoleb. A bude hotovo, než se Západ rozkouká. Zisk by byl jasný a byla by jím Ukrajina.

Pokud byste měl udělat stručnou bilanci ruských ztrát, co byste zdůraznil?

Ztrát je výrazně více a vydaly by na knihu. Gazprom ztratil evropský trh, zatímco čínský úplně nezískal. Ruské firmy mají problémy s dovozy zboží, musí je dovážet přes třetí země. Omezily i investice, například v ropné oblasti. Což se může odrazit, a podle mě jistě i odrazí, v následujících obdobích.

Putin si udělal ze západních firem výnosnou dojnou krávu

Odchod západních firem má pochopitelně i vliv na kvalitu života ruských občanů, tedy něco, co je ne úplně měřitelné. Ostatně, i proto mu Putin brání, jak jen může, i za cenu obrovských pokut. Ale primitivizace ekonomiky je téměř nevyhnutelná.

Jak podle vás utrpěla reputace Ruska?

Rusko je sice efektivní ve své propagandě, podle které bojuje s celým Západem, ale to má vliv jen na laickou veřejnost. Reálně se dá pochybovat o jeho vojenských schopnostech, protože není schopné porazit Ukrajinu. A to i přesto, že ta dostává pomoc ze Západu ve velmi omezeném množství. Ruská pověst ve vojenské oblasti utrpěla i tím, že Ázerbájdžán prakticky nebral ohledy na ruský kontingent a dobyl Náhorní Karabach. Na druhou stranu, tento vliv je spíše omezený. Ale na omezení geopolitického významu to ukazuje. Zda jde o dočasný či trvalý vliv, se ještě ukáže.

Rusko se stává čínskou kolonií

A co ztráty na životech, jaké zde máte informace?

Rusko ztratilo spíše stovky tisíc vojáků, ať mrtvých či zraněných. Vydalo obrovské sumy na válku, které mohlo vydat na blahobyt svých občanů. A tak by se dalo pokračovat. Následovat bude i demografická krize, byť ta je dlouhodobější povahy.

Rusko hledá pochopení, ale i vojenskou spolupráci v Číně. Zaplatí za to podle vás Putin ztrátou suverenity?

Číňané jsou všechno jen ne naivní a ruskou pozici si patřičně užívají a svoji podporu si nechají zaplatit. Rusové potřebují Číňany, zatímco Čína si dává velmi velký pozor na to, aby v žádné oblasti ona nepotřebovala Rusko.

Jakou roli v tom hraje obchod s energiemi?

Závislost je obrovská. Ostatně Rusové podepisovali velké kontrakty s Čínou ve chvílích, kdy se ocitli ve slabém postavení a jednání, která se táhla roky až desítky let, najednou okamžitě vyřešili. Je vidět třeba i na jednáních o Síle Sibiře 2, kde Putin prosí čínského prezidenta Si, aby dal zelenou projektu, zatímco ten se zdráhá.

Rand Corp.: Válka na Ukrajině oslabuje USA proti Číně

Nejde jen o ropu a zemní plyn, ale vidíme to třeba i v automobilovém průmyslu. Zatímco evropské automobilky zakládaly svoje závody v Rusku a přenášely tam svoje know-how, Čína je v tomto velmi opatrná. Čínské automobilky auta do Ruska dováží, a pokud už dojde k „výrobě“ čínských aut v Rusku, jde prakticky o dovezená auta. A na ta Rusové jen dolepí svoje znaky. Přidaná hodnota je tedy minimální. Ruský vztah vůči Číně tak lze nejlépe charakterizovat jako kolonie.

Průnik do Kurské oblasti

Ukrajinci vnikli úspěšně do Kurské oblasti. Může operace v Kurské oblasti významněji pozvednout ukrajinskou pozici při vyjednávání o míru s Ruskem?

Ukrajinci sice obsadili kus ruského území, ale rozhodující bude, jak uspějí proti ruskému protiútoku. Rusy překvapili, o tom není sporu. Ale nějakou kartou pro jednání se to teprve může stát, pokud se jim povede ruský protiútok zastavit.

Jak hodnotíte ruskou reakci na přenesení konfliktu ze strany Ukrajiny na území Ruska?

Rusové po počátečním šoku, kdy nebyla jasná jednotná linie propagandy, začali tvrdit, že vlastně Ukrajince nechávají a že je vytlačí až později. Interpretovali to jako taktiku z roku 1812, tedy „utopení útočníka v prostoru“. Zároveň ale útočili na Donbasu, kde dosáhli poměrně velkého postupu. Teď tedy uvidíme, co reálně ta ofenzíva přinesla. Na jednu stranu mohla oslabit Ukrajince v Donbasu, ale pokud Kurskou oblast, respektive tu obsazenou část, udrží, tak to mělo smysl. Ale ani v tomto případě přesně nevíme, co tou operací zamýšleli.

Ukrajinci mění válečná pravidla hry. A jsou v tom úspěšní

I když jsme se o tom už bavili, oslabily podle vás tyto poslední události politickou pozici prezidenta Putina v kremelském mocenském soukolí?

Podle mě ne. Putin může kohokoli vyhodit, nahradit. To pro něj není vůbec žádný problém. Pevně kontroluje armádu. Propaganda pracuje velmi efektivně. Cokoli se v Rusku stane, ruská propaganda zvládne interpretovat jako další důkaz Putinovy geniality. Dokonce ani tažení proti korupci v armádě neotřásá obrázkem dobrý car-zlí bojaři. Armáda je zkorumpovaná, ale Rusové se tváří, jako kdyby to nebyl Putin, kdo celý tento systém vybudoval. Prostě se vše hodilo na Sergeje Šojgua [Sergej Šojgu působil od roku 2012 na postu ministra obrany. V květnu 2024 ho nahradil Andrej Bělousov. Šojgu se stal tajemníkem Bezpečnostní rady, pozn. red.]. Ten sehrál a hraje roli fackovacího panáka, ale jinak se jede dál ve starých kolejích.

Petr Duchoslav

—

Mgr. Karel Svoboda, Ph.D. působí na Katedře ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Mimo jiné je autor publikace „Autokrat a jeho doba: Rusko a revoluce v letech 1830-1831“. Ta získala ocenění v rámci soutěže vysoce kvalitních monografií UK.