I když země tvořící blok BRICS spojuje jasný a dlouhodobý cíl, ve skutečnosti jde o značně různorodé společenství s rozcházejícími se zájmy. Roli hrají i historicky nedořešené vztahy některých členů uskupení.
BRICS je hospodářské společenství Ruska, Brazílie, Indie, Číny, Jižní Afriky, Egypta, Etiopie, Íránu a Spojených arabských emirátů. A právě to se má stát v dlouhodobější perspektivě podle svých členů konkurenceschopnou alternativou západních ekonomických struktur. A rovněž symbolizovat politický a hospodářský vzestup Globálního jihu.
Jaký má však BRICS skutečný potenciál?
Když minulý rok dostaly pozvánku k připojení k bloku BRICS některé arabské země, vyvolalo to hodně pozornosti. Spojené arabské emiráty se nedlouho na to skutečně staly novým členem BRICS, kromě nich také Írán, Etiopie a Egypt.
A nově zájem projevilo i Turecko. Tím pokračuje ve své pragmatické „obojaké“ politice, tedy utilitaristické rozkročenosti mezi Východem a Západem.
Počátky BRICS se datují k roku 2001. Až o pět let později iniciovalo Rusko svolání ministrů čtyř států – Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Následně přijali pozvání k účasti na summitu G8 vrcholní představitelé Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Jihoafrické republiky. Je zřejmé, že vedoucí mocnosti bloku, tedy Rusko a Čína, chtějí posilovat svůj vliv skutečně globálně, a ne geograficky omezeně. Cílí na Blízký východ, Afriku, Asii a další oblasti.
Nátlak BRICS se jasně projevuje už i na mezinárodních fórech. BRICS prosazuje například komplexní reformu OSN. Prohlašuje, že její stávající struktura s pěti stálými členy s právem veta nezastupuje zájmy všech členských států.
Zvládne BRICS ustavit „nový“ světový řád
Jednoznačným záměrem společenství je ustavit tak silný a navenek funkční politicko-ekonomický blok, který by byl reálnou alternativou vůči západním strukturám. V širším slova smyslu však jdou ambice BRICS mnohem dále, protože jeho vedoucí činitelé usilují o nastolení nového světového řádu. To v čele s dominantní úlohou Ruska a Číny a trvale oslabeným postavením USA a dalších západních zemí v globálním měřítku.
V rámci BRICS se pak sází na to, že především Čína bude v dlouhodobější perspektivě ekonomickým tahounem. Což platí i pro další členy uskupení, třeba Indii. Ale i nově přistoupivší členové, Spojené arabské emiráty či Írán, mohou významněji ekonomicky přispět. Jsou totiž velkými exportéry fosilních paliv i vlivem ve svých regionech.
Jim O’Neill, hlavní ekonom známé investičně bankovní společnosti Goldman Sachs, ve své knize Building Better Global Economic BRICs, která již vyšla před dvěma dekádami, učinil poměrně odvážnou předpověď.
Píše v ní, že do roku 2050 budou země sdružené v uskupení BRICS společně tvořit 40 procent světového ekonomického výkonu. V této souvislosti připomeňme, jak uvádí server East Asia Forum, že v letech 2012-2022 se samotná Čína podílela na celosvětovém růstu ekonomiky přibližně čtvrtinou.
Cílem je srazit dolar
To vše samozřejmě vyžaduje důslednou politickou a ekonomickou emancipaci na Západu. Jejím signifikantním výrazem je pak měnové osamostatnění. Členové BRICS se veřejně netají tím, že chtějí zavést vlastní měnu jako protiváhu dominantního dolaru.
„Proč by instituce jako banka BRICS nemohla mít měnu na financování obchodních vztahů mezi Brazílií a Čínou, mezi Brazílií a všemi ostatními zeměmi BRICS?,“ uvedl loni v dubnu brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva.
Hovoří se také někdy o tzv. „dedolarizaci“. Avšak dolar stále tvoří přibližně 90 procent veškerého obchodování s měnami. Nicméně, jak uvádí americký burzovní trh NASDAQ, v roce 2023 se jedna pětina obchodů s ropou měla údajně realizovat v jiných než amerických dolarových měnách. A pozice dolaru oslabuje [viz článek níže, pozn. red.].
Důležitou roli při snahách o zavedení vlastní měny hraje obchodní válka mezi USA a Čínou a rovněž americké sankce vůči Číně a Rusku. NASDAQ uvádí, že pokud by se podařilo uskupení BRICS zavést svou měnu, tak by to pravděpodobně oslabilo americký dolar. Poklesla by po něm poptávka.
Avšak řeči běží, ale nic se neděje. Už v roce 2012 byl na summitu BRICS v indickém Dillí představen rozmáchlý plán vlastní rozvojové banky. Ta měla být v praxi účinným nástrojem, jenž by vytvářel tlak na tradiční západní ekonomické instituce, jako je Mezinárodní měnový fond či Světová banka.
BRICS: Vnitřně konkurenční prostředí
I když země tvořící BRICS spojuje jasný a dlouhodobý cíl, ve skutečnosti se jedná o značně heterogenní společenství, které zavdává současně a z podstaty vysoce konkurenční prostředí. To vyplývá z historicky nedořešených vztahů některých členů.
Zřetelně je to vidět na příkladu Číny a Indie, co se týče letitých hraničních sporů, při nichž umírají vojáci na obou stranách. A napětí mezi těmito zeměmi v posledních letech stoupá. Což se může negativně promítnout do vnitřního fungování BRICS.
Analýza: Indie bruslí mezi Západem i Ruskem. Může si to dovolit
I když je čínská ekonomika pětkrát větší než indická, tamější hospodářství zažívá obrovský boom. V roce 2023 dosáhl hospodářský růst země 7,3 procenta s perspektivou posílení pozic v rámci regionální velmoci. Nicméně mocenská rivalita může propuknout o vedení bloku mezi Čínou a Ruskem, což připomíná vzdáleně spory před mnoha dekádami ještě v době studené války. Rusko si přirozeně nárokuje vedoucí úlohu v uskupení.
Jak se bude BRICS dál vyvíjet, tak záleží na mnoha faktorech. Web East Asia Forum uvádí, že v prvé řadě záleží na tom, jak se bude do budoucna vyvíjet čínská politická a ekonomická moc. Podle tohoto webu bude sekundárně důležité, jak budou členové bloku a jejich obyvatelé vnímat Čínu.
I přes vnitřní tenze, které jsou patrné už nyní, můžeme hovořit o tom, že BRICS za posledních několik let významně posílil své pozice. Další začlenění států včetně Turecka, států Blízkého východu či Afriky nelze vyloučit. Na druhé straně k dominanci a nastolení nového světového ekonomického řádu jako trvalého stavu má BRICS stále daleko.
Petr Duchoslav, s využitím The Diplomat a East Asia Forum
Možná nehledá, ale určitě najde dříve, než nějaké krachující USA s EU tlupou v Bruselu. Čím více se projevuje stupidita spolku EU-EK … Evropo máš smůlu. Řízením grýndýlových 550. idi.. z Bruselu jdeš velmi rychle do spolku rozvojových států. Těch zbývajících 170. euposlanců zůstalo normálními
Rozhoduje jaké máte zdroje!!!! a MY MÁMEJEN SPOUSTU IDI-OTŮ JINAK NIC MIMO UHLÍ…
Holt něgdo je skrátka pjeknej vůl…..česprácy vandrácy.