Vláda Petra Fialy [ODS] si na sanaci škod po povodních půjčí 30 miliard korun letos a dalších deset miliard korun příští rok. Peníze ale přidá i Evropská unie. Ta Česku poskytne 50 miliard korun.
Včera [19.9.] to na jednání v polské Wroclawi uvedla šéfka Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová. Celkem EK uvolní na sanaci škod po povodních v zasažených zemích deset miliard eur [cca 251 mld. Kč]. Peníze si rozdělí Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a pomoc získalo i Rumunsko.
„Část škod pokryje Fond solidarity EU. K získání deseti miliard eur ale využijeme flexibilitu stávajících pravidel u Fondu soudružnosti,“ uvedla šéfka Komise.
Ta považuje za nutné, aby zasažené země čerpaly potřebné peníze co nejrychleji a nejjednodušeji. Evropská pomoc na konkrétní věci má být plně hrazena z financí EU a nebude, jak uvedla, nutné spolufinancování ze strany příjemců podpor. To, že další prostředky na sanaci škod po povodních v Česku půjdou z evropského Fondu soudružnosti potvrdil i Úřad vlády ČR. Premiér Petr Fiala se k tomu vyjádřil na sociální síti X.
„Po ničivých povodních budeme muset opravit mosty, silnice, školy nebo nádraží. Už jsem řekl, že přispějeme ze státního rozpočtu. Navíc jsme se ve Wroclawi dohodli, že EU uvolní na pomoc pro ČR dvě miliardy eur z kohezních fondů. To jsou dobré zprávy,“ řekl.
Zdůraznil, že k nejpostiženějším regionům v Česku patří Olomoucký a Moravskoslezský kraj. A také to, že v uplynulých dnech došlo k více než 20 tisícům evakuací a pět lidí kvůli povodním zemřelo. Dalších osm lidí se stále pohřešuje.
Fond soudržnosti a Fond solidarity EU
Evropský Fond soudržnosti vytvořený v roce 1994 zajišťuje finanční prostředky na realizaci projektů v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v členských státech. V období 2021–2027 pracuje s rozpočtem 42,6 miliardy eur [cca bil. Kč]. A předpokladem je, že 37 procent celkových finančních přídělů z Fondu přispěje k dosažení cílů EU v oblasti klimatu.
EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy
Fond solidarity Komise zřídila v roce 2002 v reakci na katastrofální povodně, které postihly střední Evropu v létě 2002. Od roku 2021 jsou Fond solidarity a rezerva na pomoc při mimořádných událostech financovány jako jeden nástroj nazvaný rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech. Maximální roční rozpočet rezervy je 1,5 miliardy eur [cca 38 mld. Kč].
Pomoc poskytovaná z Fondu solidarity má podobu grantu, který doplňuje veřejné výdaje přijímajícího státu, a jejím cílem je poskytnout prostředky na nejdůležitější nouzová opatření a na zmírňování škod, které jsou ze své podstaty nepojistitelné. Z fondu se financují bezodkladná opatření.
Za dobu své existence fond poskytl podporu při více než 130 příležitostech. Dosud obdrželo podporu z Fondu solidarity 24 členských států plus Spojené království a tři kandidátské země [Albánie, Černá Hora a Srbsko]. Celkem se z něj vyplatilo přes 8,2 miliardy eur [cca 206 mld. Kč].
Vláda navyšuje deficit rozpočtu 2024 i 2025
Česká vláda kvůli ničivým povodním vytvořila pracovní skupinu, jíž vede ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Ten již včera uvedl, že vláda letos uvolní na pomoc pro postižené oblasti 30 miliard korun. Ministerstvo financí tak připravuje novelu letošního státního rozpočtu, jehož deficit se tím zvýší o 30 miliard. Dalších 10 miliard korun bude připraveno v rozpočtu pro příští rok. I o ně se zvedne vládou plánovaný deficit státního rozpočtu.
Vláda Petra Fialy si půjčí, aby měla na sanaci škod po povodních
Peníze kabinet získá, jak potvrdil ministr Stanjura i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL], vydáním takzvaných povodňových dluhopisů.
„Ano, řekli jsme, že pomůžeme. To se dělo i v minulosti. A na otázku, odkud na to vezme – v zásadě princip povodňových dluhopisů. Ten je v zásadě jednoduchý, my to ani jinak financovat neumíme, než tím, že si na to půjčíme,” řekl Jurečka.
Komentář: Ministr Stanjura má prázdné prasátko. A spolu s ním i my
Podobně se vyjádřil premiér Petr Fiala. I podle něj se znovelizuje letošní státní rozpočet, jak řekl po jednání kabinetu. Ministr financí Stanjura ale zatím neuvedl, jak přesně stát peníze získá. Zda emituje speciální povodňové nebo běžně vydávané dluhopisy.
Tak se to dělá. Dogmatická EU přidá 50 mld kč s velkou slávou. Pak si v tichosti vyzvedne 100 mld kč. Poněvadž do zločinné EU od roku 2020 už vrážíme daleko více, než dostaneme zpět. Takže i Česko živí nenažraného molocha v Bruselu. Z čeho si všehoschopní eupos.anci asi bužírují a platí svou obsluhu ? Nebo financují předlužené Řecko, Španělsko, Portugalsko … Vše je v desítkách mld kč za rok.