Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku se podle aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] letos v září ve srovnání se srpnem zvýšil o 3,3 bodu na hodnotu 97. Důvěra v ekonomiku rostla jak u spotřebitelů, tak u firem.
Indikátor důvěry vyjádřený bazickým indexem podnikatelů se zvýšil o 3,8 bodu na hodnotu 96,8. Indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 0,6 bodu na hodnotu 97,9.
Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku v září zvýšila ve všech sledovaných odvětvích. Ve vybraných odvětvích služeb o 5,1 bodu. Ve stavebnictví vzrostla o 3,0 bodu, v průmyslu o 2,9 bodu a v obchodě o 1,3 bodu. K tomu, aby důvěra v ekonomiku vzrostla ve všech sledovaných sektorech, došlo naposledy loni v dubnu.
„K růstu důvěry nejvíce přispěly podniky ve vybraných službách, zejména v odvětví finančního sektoru,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Sezónně očištěné indikátory důvěry – bazické indexy
[Zdroj: ČSÚ]
I důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v září zvýšila. Indikátor rostl o 0,6 bodu na hodnotu 97,9. Avšak podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně téměř nezměnil. A to stejné platí pro skupinu, která očekává zlepšení své ekonomické situace. Stagnoval i počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Ve srovnání se srpnem zůstal stejný.
„Vzhledem k tomu, že většina sledovaných ukazatelů se meziměsíčně nezměnila, lze ale spíše než o růstu mluvit o mírné korekci poklesů z předešlých měsíců. Celkový spotřebitelský sentiment i v září zůstává pod svým dlouhodobým průměrem,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
To znamená, že v září klesl jen podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů. Snížil se podruhé v řadě.
Lepší nálada v září? Ale jděte…
„Po včerejších chmurných výsledcích evropského, a zvláště pak německého PMI, dnes přišly na řadu optimisticky vyznívající nálady v české ekonomice,“ okomentoval aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Výrazné zlepšení nálad vidí především ve službách. Tam se podle něj věří ve výrazný růst poptávky v následujících třech měsících.
„Statistický úřad přímo uvádí, že se na zlepšení nálady v odvětví služeb podílel především finanční sektor. A to už se pochopit dá, protože s poklesem úrokových sazeb mohou skutečně banky věřit v další výrazný růst poptávky po hypotékách,“ říká s tím, že u ostatních služeb na prudký vzestup poptávky příliš nevěří.
Vyjadřuje se i ke zlepšení nálady u spotřebitelů: „Proč se zlepšila nálada spotřebitelů? Jen proto, že se v průzkumu ukázalo, že jsou nyní svolnější k větším nákupům, i když se dál ve stejné míře obávají o celkovou ekonomickou situaci i o své vlastní peněženky.“
Vzhledem k tomu, že jde o zlepšení spíše symbolické, nemá smysl jej podle něj vůbec přeceňovat a sázet na nějaký boom spotřeby. Říkat tomu spotřebitelský optimismus je hodně velké zjednodušení, protože stále jde o velmi podprůměrné výsledky.
Důvěra v ekonomiku: Jak to vidí Vít Hradil
„I přes aktuální zlepšení se souhrnný indikátor důvěry i nadále nachází v pásmu ´blbé nálady´, hranice 100 bodů, kde se drží již od května roku 2022, tedy po nepřetržitých 28 měsíců,“ shrnuje data hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Ale i upozorňuje, že zlepšení nálady reportuje průmysl. Což přičítá vyššímu očekávanému objemu výroby v blízké budoucnosti. Podle něj se zlepšilo i hodnocení nedávné výroby. Směrem nahoru zamířil i sentiment ve stavebnictví, kde roste očekávaná zaměstnanost a zlepšuje se výhled na ekonomickou situaci, poptávku a stavební aktivitu.
„Citelně radostněji vyznívají také data ze sektoru služeb, který vnímá silnější spotřebitelskou poptávku v uplynulém období a věří, že trend vydrží i v nadcházejících měsících. Úměrně tomu počítá i s vyšší zaměstnaností,“ uvádí, ale i zdůrazňuje, že “neslavná zůstávají očekávání ohledně celkové ekonomické situace”.
Důvěra v ekonomiku dál klesá. Lidé se obávají i dalšího zdražování
Co se týče zlepšení důvěry u spotřebitelů, vysvětluje, že je nepatrné a plyne hlavně z vyšší hodnoty u úmyslu činit významnější nákupní rozhodnutí. Naopak chladné u domácností podle jeho slov zůstává hodnocení celkové hospodářské i vlastní finanční situace. Dále upozorňuje na tuzemské poměry relativně vysoké obavy z růstu nezaměstnanosti a inflace.
