Pro mnohé favority amerických prezidentských voleb Donald Trump při svém projevu v Ekonomickém klubu odhalil své ekonomické plány. Proti stojí Kamala Harrisová, která na první pohled nabízí „spravedlivější“ rozdělování bohatství.
Plány Harrisové i Trumpa mají jedno společné. Je to výrazná „sekera“ do amerických rozpočtů. Jaké jsou tedy konkrétní plány kandidátky a kandidáta na funkci prezidenta USA?
Americký rozpočet je dlouhodobě v strukturálním deficitu, který nyní dosahuje přibližně čtyři procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Další snižování daní, jak navrhuje Donald Trump, by tento deficit ještě více prohloubilo. Což platí zejména pro snížení daně z příjmu právnických osob na 15 procent pro společnosti vyrábějící v USA. Tento krok by byl silně proinflační a zvýšil by zadlužení země. Korporátní daně v zemích OECD jsou obvykle mnohem vyšší.
Trump rovněž navrhuje masivní deregulaci a revizi státních výdajů, ale úspory by pravděpodobně nestačily kompenzovat výpadky z příjmů daní. Trumpova ekonomická politika zahrnuje také posílení energetické nezávislosti USA prostřednictvím zvýšené těžby ropy a plynu. Což jde proti globálním trendům směrem k obnovitelným zdrojům.
Dalším návrhem je vytvoření státního investičního fondu na financování národních projektů s cílem přinést zisky, které by měly pomoci splatit státní dluh – cíl, který se mu nepodařilo dosáhnout v předchozím období. To se nezdá příliš reálné, takový fond by musel mít skutečně mimořádnou návratnost.
Co nabízí Kamala Harrisová
U Kamaly Harrisové můžeme vypíchnout jednoznačně snahu navázat na práci prezidenta Joea Bidena. Zatímco Biden prosazoval příspěvek ve výši 25 000 dolarů na zálohu pro první generaci kupujících, kteří si pořizují svůj první dům, Kamala Harrisová navrhovala stejnou částku pro všechny, kdo si pořizují svůj první dům, bez ohledu na to, zda jejich rodiče vlastní nemovitost.
Harrisová předčila v debatě Trumpa. Dolar oslabil a trhy se propadly
Zatímco Biden navrhoval rozšíření daňového zvýhodnění na děti s maximální částkou 3 600 dolarů ročně na dítě z předchozích 2 000 dolarů ročně, Harrisová přišla s podobným návrhem, ale pro novorozence zvýšila tuto částku na 6 000 dolarů. Biden usiloval o podporu dostupného bydlení pomocí fondu ve výši 20 miliard dolarů na místní výstavbu, Harrisová navrhla zvýšit tuto částku na 40 miliard dolarů.
V čem se tedy asi nejvíce Harrisová liší oproti plánům Donalda Trumpa, je postup právě ve zdanění právnických osob. Tam Harrisová navrhuje poměrně výrazný růst této daně. U daně z příjmu právnických osob prosazuje 28% sazbu. To je o sedm procentních bodů více než současná sazba, která byla zavedena za Trumpovy vlády.
Její další důležitý návrh, znovuzavedení daňové úlevy na děti, by měl v příštích čtyřech letech zvýšit deficit v průměru o 133,5 miliardy dolarů. To není zrovna laciný „populistický“ dárek voličům. V oblasti energií pak můžeme u Harrisové očekávat další podporu obnovitelných zdrojů v ekonomice, tedy opět v souladu s politikou současného prezidenta.
Oba kandidáti v zásadě plánují „nákup“ voličů
Oba kandidáti tedy v zásadě plánují „nákup“ voličů za budoucí vysoké schodky rozpočtu. Očekává se, že oba kandidáti prohloubí rozpočtový deficit, který v roce 2025 dosáhne 1,9 bilionu USD [-6,5 % HDP]. To je skutečně mamutí schodek, proti tomu se současná ČR chová jako skutečný „hospodář“.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
