Ještě před několika lety patřila společnost Intel k nejziskovějším firmám na světě. Avšak dnes se sotva drží nad vodou. Co způsobilo pád čipového giganta? Nad tím se v komentáři zamýšlí analytik XTB a spolupracovník FinTag Tomáš Vranka.
V roce 2018 dosahoval Intel tržeb ve výši kolem 70 miliard dolarů a vydělal více než 20 miliard dolarů čistého zisku. Dnes, o šest let později, má tržby o třetinu nižší a jeho ziskovost se pohybuje kolem nuly. Podle některých ukazatelů je dokonce v červených číslech. Co způsobilo tak rychlý pád kdysi dominantní technologické firmy?
Velmi zjednodušeně řečeno, Intel technologicky zaspal a provedl několik nešťastných změn ve vedení. Společnost kdysi vedli techničtí inženýři, kteří si uvědomovali, že firma je tam, kde je, protože navrhuje a vyrábí nejlepší produkty. V posledních dvou desetiletích se v čele Intelu ale vystřídalo několik generálních ředitelů. Někteří z nich místo toho, aby se soustředili na technologie, provedli škrty a začali se více orientovat na akcionáře. Intel tak postupně začala předbíhat konkurence.
Společnost podniká především v oblasti procesorů, čipů pro osobní počítače a notebooky, a v segmentu serverů. V oblasti osobních počítačů a notebooků její podíl na trhu postupně přebírá společnost AMD. Ta totiž navrhuje lepší čipy pro osobní počítače, než má Intel. A v oblasti serverů Intel v posledních letech vytlačila společnost Nvidia.
Intel je v tomto smyslu navíc velmi specifický. Je totiž jednou z mála společností, která se zaměřuje nejen na navrhování, ale také na výrobu čipů. Většina ostatních společností se soustředí buď na jedno, nebo na druhé. Příkladem jsou společnosti AMD, Nvidia a Apple. Ty pouze navrhují své vlastní čipy a nechávají je vyrábět jinými, například tchajwanskou společností TSMC, která se zase specializuje jen na výrobu, v níž je nejlepší na světě. Tento přístup se v posledních letech ukázal jako lepší, levnější a ziskovější. Intel chtěl být dobrý v obojím, nakonec ale není dobrý ani v jednom.
Intel nejspíš čekají nákladné soudy
Kromě výše uvedeného přicházejí i další problémy. A to dost zásadní. Firma v posledních několika čtvrtletích vykázala katastrofální hospodářské výsledky. Některé nejnovější procesory měly potíže s přehříváním a slabým výkonem. Rovněž ji pravděpodobně zažalují někteří akcionáři, kteří tvrdí, že vedení zatajuje určité údaje o výrobní divizi Intel Foundry. Objevují se také neobvykle ukvapené kroky Intelu, které spočívají ve vynechání některých úrovní výrobního procesu. Intel pokračuje i ve snižování nákladů, omezování investic v Německu a Polsku a propouští zaměstnance.
Jinými slovy, společnost má v poslední době problémů víc než dost. Což má za následek propad akcií z lokálních maxim kolem 70 procent na 12letá minima [viz graf níže, pozn. red.]. V současné době se akcie obchodují kolem úrovně 20 USD. A to je zhruba likvidační hodnota společnosti.
Vývoj cen akcií Intelu od roku 2011
[Zdroj: xStation]
Minulý týden se ale objevilo i několik drobných pozitivních zpráv. První z nich je dohoda s americkou vládou o výrobě čipů pro vládní účely v hodnotě tří miliard USD. Druhou zprávou je několikamiliardová víceletá dohoda se společností Amazon o výrobě serverových čipů pro cloud AWS. Amazon je největším světovým hráčem na trhu cloudových služeb. Skutečnost, že si nechá vyrábět čipy od společnosti Intel, může naznačovat, že Intel postupně dohání konkurenci. Amazon by zřejmě neriskoval, pokud by nevěřil, že Intel zvládne úkol v požadovaném rozsahu a kvalitě.
Dalším strategickým krokem je otevření výrobního procesu dalším společnostem po vzoru TSMC. To by mohlo přilákat další společnosti, aby si u něj nechaly vyrábět své čipy. Všechny tyto informace jsou pozitivní, ale dlouhodobý úspěch, či neúspěch stále závisí především na tom, zda se Intel vzchopí a technologicky dožene konkurenci jak v designu, tak ve výrobě.
Intel utlumuje aktivity v Evropě
Na konci minulého týdne se objevila další zajímavá zpráva. Podle deníku The Wall Street Journal jedná Intel se společností Qualcomm o možném odkoupení. Podle těchto informací jsou však jednání v rané fázi, a tak není zdaleka jisté, že se společnosti dohodnou. Problém by mohlo být financování, pokud by se skutečně jednalo o akvizici, protože Qualcomm nemá zdaleka tolik hotovosti, kolik stojí Intel.
Zisk výrobce čipů pro AI Nvidia stoupl o 629 %. A to při 57% marži
A také by mohly nastat problémy s regulačními orgány, které jsou v posledních letech velmi citlivé na akvizice či fúze společností, zejména v technologickém sektoru. Na druhou stranu je v zájmu i západních zemí, aby Intel fungoval co nejlépe a aby byl Západ v oblasti čipů co nejvíce soběstačný. Nicméně bez ohledu na to, jak tato případná událost dopadne, je to jen další potvrzení toho, že společnost Intel je zkrátka a dobře v problémech.
—
Intel má očividně plné ruce práce a bude zajímavé sledovat, zda se tato kdysi dominantní technologická společnost dokáže oklepat a vrátit na vrchol. Nebo zda postupně upadne v zapomnění, jako se to kdysi stalo Nokii a Kodaku, které rovněž přecenily své síly. Ať tato situace dopadne jakkoli, jedná se o další připomenutí, že i technologičtí giganti padají. Při výběru akcií je proto třeba být vždy obezřetný.
Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce
