Nejen Ukrajina, Blízký východ či Jihočínské moře v současné době zaměstnává klíčové geopolitické hráče. Další a neméně důležitou konfliktní oblastí je Arktida. Tající led láká velmoci hlavně ještě neobjevenými bohatými nalezišti surovin.
Siločáry geopolitických zájmů se střetávají právě zde a nejde o nic jiného než o bohatá naleziště surovin, zejména ropy a zemního plynu pod tajícím ledem. Klíčovým hráčem, který si chce monopolizovat tuto oblast jak ekonomicky, tak vojensky, je v současné době bezesporu Rusko. Avšak zájem velmocí, jako jsou USA, Kanada nebo i zemí, jako jsou Švédsko, Finsko, Dánsko či Island, je rovněž dost hmatatelný.
Jeho slova potvrzují dlouhodobou snahu Ruska dominovat v Arktidě a současně odrazit síly NATO a další “nezvané hosty”, aby se v Arktidě ekonomicky a vojensky neprosadily. Což ale půjde jen těžko. O oblast projevuje dlouhodobý zájem i Čína a také nové členské státy Severoatlantické aliance. To je Švédsko a Finsko.
Kreml postupuje v Arktidě systematicky a promyšleně
Kreml postupuje v Arktidě systematicky a promyšleně. Buduje zde na prvním místě své vojenské a průmyslové základny s potřebnou infrastrukturou. Do místa přesouvá důležité vojenské kapacity a zbraňové systémy. Sem patří například strategický bombardér Tu-160 nebo nové atomové ledoborce třídy Lídr, dále ponorky a jiná plavidla.
„Právě základny tvoří hlavní páteř vojenské přítomnosti Ruska,“ uvádí americký think tank American Security Project [ASP].
Analýza: USA ztrácejí jihovýchodní Asii. Čínský vliv nabývá vrchu
Podle něj se ruské arktické vojenské základny soustřeďují kolem Murmanské oblasti, ale nejen tam. Strategicky důležitou se jeví především základna umístěná na Wrangelově ostrově. Ta leží přibližně 480 kilometrů od břehů Aljašky, či základna Nagurskoje v severní nezaledněné části ostrova Alexandřiny země. Základna na Wrangelově ostrově disponuje vybavenou infrastrukturou včetně radaru Sopka-2, který má dosah 350 kilometrů. To jí umožňuje detekovat nepřátelské cíle například v Beringově úžině.
Ruským záměrem je postupně militarizovat další ostrovy a instalovat systémy protivzdušné obrany vůči potenciálnímu nepříteli. Praxe je to velmi podobná tomu, co dělá Čína v případě Jihočínského moře, kde účelově militarizuje tamní ostrovy.
Čína jako konkurent, nebo jako partner
I když ruský ministr Lavrov hrozí NATO, aby se pokud možno Arktidě svým vlivem vůbec nepřibližovalo, o oblast projevuje už nějaký čas zájem ruský spojenec Čína. Tu rovněž zajímají bohaté nerostné zdroje, ale usiluje o dominantní kontrolu námořních cest.
A i Čína investuje nemalé prostředky do arktické infrastruktury. Ve hře je rovněž výstavba přístavů a Peking vyvíjí v Arktidě i další aktivity, které nemusejí být zrovna po chuti Rusku. Čína projevila své ambice svým projektem Polární hedvábné stezky. Ta má vést přes Severní ledový oceán. To by mohlo významně urychlit obchodní cesty Pekingu s Evropou.
Dodatečná cla na čínská e-auta akcelerují čínskou výrobu v EU
V roce 2018 vyšel oficiální dokument nazvaný Čínská politika v Arktidě, v němž Peking definuje základní a dlouhodobé cíle a angažmá v této oblasti. Čína v tomto dokumentu deklaruje cíl chránit, rozvíjet a podílet se na vedení a správě Arktidy, stejně jako zabezpečit zájmy všech států a mezinárodního společenství.
NATO pomohou v Arktidě noví členové
A jsou tu i členové NATO. Ti jsou také interesenty v Arktidě, kde chtějí vytvořit účinnou hráz v dalším pronikání ruského vlivu v této oblasti. Nespornou výhodu pak představuje skutečnost, že těmito interesenty jsou také Švédsko a Finsko, které se staly po ruské agresi na Ukrajině členy Severoatlantické aliance. To jinými slovy znamená větší zájem obou skandinávských zemí právě v Arktidě.
Oba státy jsou si vědomy skutečnosti, že Rusko má v militarizaci oblasti velký náskok, to i před NATO. Švédsko vydalo v roce 2020 vládní dokument s názvem Švédská strategie pro region Arktidy, ve kterém akcentuje své bezpečnostní zájmy, ale i svých partnerů. V materiálu je uvedeno, že Švédsko bude pracovat na tom, aby byl v regionu udržován mír a stabilita, nicméně to jde přímo proti ruské strategii militarizovat Arktidu.
Petr Duchoslav, s využitím informací listu Politico a think tanku ASP
