Analýza: Úsporná šoková terapie bolí! Vydrží Milei v Argentině?

Když Javier Milei před rokem zvítězil v argentinských prezidentských volbách, symbolem jeho úspěchu se stala nepřehlédnutelná motorová pila. Jaké ale jsou po roce výsledky argentinského experimentu pod Mileiovou „taktovkou“?

V listopadu 2023 vsadili Argentinci na rozčepýřeného výstředního ekonoma, který je považován za anarchokapitalistu, přesvědčeného libertariána i krajního pravičáka, Javiera Mileie. Ten v prezidentském klání porazil ministra hospodářství Sergia Massu. 46milionová země tak očekávala prudké a radikální kroky, které Milei v předvolební kampani, jíž symbolicky vévodila jeho motorová pila, závazně přislíbil. A že toho Milei nasliboval hodně, je bez debaty.

Sliboval hlavně šokovou terapii pro ekonomiku a společnost. Tu označil jako jediné možné řešení. Ukazuje se tak po necelém roce jeho vlády tato terapie jako efektivní? Nebo je naopak v mnohém ohledu kontraproduktivní?

Prezident Milei byl zvolen v době, kdy Argentinu sužovaly dva hlavní problémy. Byly to vysoká inflace a narůstající chudoba. Nynější prezident v předvolební kampani a těsně po ní deklaroval, že chce ozdravit churavějící ekonomiku. Zároveň odmítá socialistické modely ekonomik, ale uplatňuje principy tržní ekonomiky. Milei se tvrdě vymezoval vůči levicovým kabinetům, jejichž ekonomická opatření chtěl napravit přísnými úspornými kroky.

Prezident Milei plní to, co slíbil

Po roce si položme otázku, zda Mileova rozmáchlá šoková terapie opravdu zabrala. A na tuto otázku musíme odpovědět, že její výsledky jsou přinejmenším sporné. Oficiální míra chudoby v Argentině stoupla za prvních šest měsíců vlády prezidenta Javiera Mileie na téměř 53 procent. Z toho vyplývá, že abnormálně přísná úsporná opatření se dotkla většiny Argentinců.

Hospodářský kolaps už tato dříve nejbohatší latinskoamerická země přitom zažila na přelomu let 2001 a 2002, a ten bývá označován za největší v historii. Nyní Milei nekompromisně zmrazil důchody a výrazně omezil sociální programy. Jeho vláda propustila desetitisíce státních zaměstnanců. To má za následek, že se snížila kupní síla obyvatel a v zemi pokračuje sociální napětí.

„Mileiův ekonomický program nechrání chudé, jeho dopady jsou hrozné,“ říká odbornice na Latinskou Ameriku na vysoké škole London School of Economics and Political Science Kirsten Sehnbruchová.

Připomíná letošní lednovou generální stávku, kterou svolaly odbory právě proti radikálním škrtům. Protesty proti prováděným změnám jsou v zemi na „denním“ pořádku. Tomu odpovídá i to, že podle agentury Giacobbe Consultores měl prezident v srpnu podporu 45 procent. Stále to je ale „jen“ 15% pokles preferencí proti téměř 60 procentům na začátku roku.

Stále vysoká inflace

Prezident Milei od začátku své kampaně avizoval, že jeho tržní reformy situaci zpočátku zhorší a zlepšení se projeví až později. Po roce od jejich zavedení ale i tvrdí, že už přinášejí výsledky. Na příští rok počítá s roční inflací 18 procent. Což je výrazně méně než současných 237 procent.

Mezi opatření, jež tvoří součást jeho plánů, stále patří například nahrazení pesa americkým dolarem a zrušení centrální banky. Před takovým plánem, který souvisí se snahou zrušit argentinskou centrální banku, kritici ale varují. „Dolarizace“ by podle nich způsobila, že měnová politika bude méně odolná vůči vnějším vlivům a šokům.

Jen u dolaru plány argentinského prezidenta ale nekončí. Prosadit chce další osekání všemožných státních dotací, například na elektřinu či jízdné, ale i regulací – například výši přípustného nájmu a hovoří se o snížení počtu ministerstev.

Souhrn reforem obsahuje ale i další závažné kroky, jako jsou například privatizace několika desítek státních společností. Což se týká i největší argentinské ropné společnosti Yacimientos Petrolíferos Fiscales [YPF].

Co čekat dál?

Milei je dále skálopevně přesvědčený o tom, že jeho sada ekonomických opatření je jediná nutná pro to, aby se argentinská ekonomika ozdravila. Jinou cestu přesvědčený liberální ekonom nevidí. Úspěch nyní slavil v americkém deníku The Wall Street Journal [WSJ].

„Milei trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější,“ píše WSJ v článku z letošního 24. září.

Mileiova vláda také zrušila cenová omezení základních potravin, jako jsou mléko a cukr. Dále zrušila regulaci cen plynu na vaření, vývozní kvóty na hovězí maso a snížila vládní požadavky na dovoz oceli v naději, že se tím sníží náklady na výstavbu.

Česko loni vyrobilo nejméně oceli v historii. Klesl vývoz i spotřeba

Na druhou stranu je jasné, že tato úsporná opatření, jež tamní vláda činí bez citlivějšího sociálního ohledu, viditelně dopadají na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel země. Platí to zejména pro státní zaměstnance, ale i další. Což zakládá na odporu proti všemu, co prosazuje argentinský prezident Javier Milei.

Petr Duchoslav s využitím Foreign Affairs, Reuters, The Guardian, WSJ