Berlín se obává, že by Italové mohli získat větší podíl v Commerzbank, než má sama německá vláda. A to by údajně oslabilo v Německu ceněný „Mittelstand,“ tedy malé a střední výrobce, kteří se považují za páteř ekonomiky.
Tak popisuje v článku „Germany torpedoes EU dreams of being a financial superpower“ bruselský list Politico aktuální příběh druhé největší německé banky se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem – Commerzbank AG. O tu se nyní uchází italská bankovní skupina UniCredit.
Ta již dříve koupila v Commerzbank akciový podíl 4,5 procenta od německé vlády a dalších zhruba 4,5 procenta na finančním trhu. Její podíl tak odpovídal přibližně devíti procentům. Už tehdy se stala italská finanční skupina po německém státu druhým největším akcionářem Commerzbank. UniCredit v minulých dnech ale oznámila, že ke svým devíti procentům přidala dalších dvanáct procent a chystá se ovládnout 21% podíl v bance. Čímž se stane jejím hlavním akcionářem. Německá vláda drží v bance 15 procent a akcionářská práva v ní vykonává německé ministerstvo financí.
I když transakci ještě musí schválit Evropský orgán pro bankovnictví [EBA], k převzetí banky se už vyjádřil německý kancléř Olaf Scholz [SPD]. Řekl, že je rozhodně proti tomu, aby německá vláda ztratila hlavní vliv v druhé největší německé bance. Zároveň se kriticky vyjádřil na adresu italské UniCredit. Naopak německý ministr financí Christian Lindner [FDP] v převzetí banky problém nevidí. Do diskuze přispěl i italský vicepremiér a ministr zahraničí Antonio Tajani. Ten řekl, že v Evropě existuje volný trh, což je jedině dobře pro všechny Evropany.
Jaké reakce vyvolává převzetí velké německé banky
Někdejší šéfekonom Evropské centrální banky Peter Praet aktuální situaci komentoval tak, že jde o „komunikační katastrofu“. Poukázal na zkušenosti z Belgie, kam se vydaly francouzské a holandské banky.
„Nemám dojem, že by takové fúze představovaly riziko pro tamější ekonomiku,“ uvedl.
Upozornil, že podrobnosti smlouvy mezi Commerzbank a UniCredit jsou zatím neznámé, ale i kdyby měla německá vláda dobré důvody s fúzí nesouhlasit, měla je komunikovat zřetelněji a klidněji. To místo toho, aby vydávala „chaotické a emocionální reakce,“ které zpochybňují racionální přeshraniční konsolidaci. Za příklad dal nákup italské letecké společnosti Alitalia německou Lufthansou.
Za plánovanou transakci se staví i Nicolas Véron, bankovní expert think-tanku Bruegel: „Pokud existuje v eurozóně jedna smysluplná transakce, pak je to právě tato.“
Zdůrazňuje i tu skutečnost, že od doby, kdy o Commerzbank projevila zájem UniCredit, vzrostla hodnota akcií německé banky o 20 procent.
Vývoj cen akcií Commerzbank v uplynulých týdnech
[Zdroj: xStation]
Za převzetí Commerzbank Italy se staví i vedení Evropské centrální banky [ECB]. Ta rovněž posuzuje dopady dalšího spojení obou bankovních domů.
„Přeshraniční fúze podporuje mnoho odborníků a bude zajímavé vidět, jak se události v příštích týdnech vyvinou,“ uvedla šéfka ECB Christine Lagardeová, která nijak neskrývá podporu tomuto záměru.
Pro a proti převzetí Commerzbank
Odborář a člen dozorčí rady Commerzbank Stefan Wittmann ale poukazuje na možné problémy. Varuje před propouštěním zaměstnanců, jako se tomu stalo v jiných bankách, které převzala skupina UniCredit. Dále zmínil, že UniCredit drží značný počet dluhopisů italské vlády.
„Náhlé výkyvy na italském finančním trhu by mohly vyvolat dominový efekt na německou ekonomiku, pokud by k dohodě došlo,“ říká.
S fúzí tak nesouhlasí a poukazuje na skutečnost, že UniCredit je geograficky daleko více rozprostřená než ostatní evropské banky.
Mít euro je jen další malý krok, říká asset manažer John O’Toole
Naopak jiní považují sloučení bank za správné. Odkazují na politiku EU s názvem Banking Union. To znamená povolit přeshraniční fúze velkých bank, které by nehleděly jen na národní zájmy. A i bývalý prezident ECB Mario Draghi ve své nedávné zprávě označil fragmentaci evropského finančního prostředí jako brzdu jeho růstu.
„Hodnota největší americké banky, JPMorgan Chase, je totiž vyšší než celková hodnota deseti největších evropských bank,“ argumentoval.
Evropské plány jdou ještě dál. Kdyby se v evropském finančním sektoru prosadila myšlenka Bank Union, došlo by ke spojení s projektem Capital Markets Union. Konsolidovanější evropský bankovní a finanční sektor by zvýšil výkonnost a pomohl snížit náklady na obstarání kapitálu.
„Takové fúze potřebujeme,“ řekl Karel Lannoo, předseda bruselského think-tanku CEPS.
„Měli bychom být rádi, že je tu někdo takový jako výkonný ředitel UniCredit Andrea Orcel. Ten dokázal, že to jde. Tržní hodnotu UniCredit zvýšil více než dvakrát, to ještě předtím, než přišla do hry Commerzbank,“ doplnil.
Olaf Scholz zůstává osamocený
Podle listu Politico odpor kancléře Scholze k převzetí německé banky italskou bankou pobuřuje politiky i bankéře z ostatních členských zemí EU. Zejména pak těch, kteří delší dobu obviňují Německo z toho, že dává přednost svým vlastním zájmům na úkor jednotného evropského trhu.
„Všechny členské země, nejenom Německo, volají po větší finanční integraci, ale když přijde na možnou fúzi národních šampionů, začnou uvažovat jinak,“ uvedla italská poslankyně Evropského parlamentu Irene Tinagli, bývalá předsedkyně parlamentního ekonomického výboru.
„Pokud by UniCredit v Commerzbank neuspěla, byl by to velmi špatný signál pro integraci evropského finančního trhu. To proto, že by ho neměly ovlivňovat zájmy akcionářů, ale zájmy politiků,“ uvedl Giovanni Sabatini, poradce v právní firmě Grimaldi Alliance a bývalý šéf Asociace italských bank.
„Čím více postoupíme v úsilí vytvořit v Evropě velké finanční skupiny, které by se se svojí velikostí a vlivem blížily americké konkurenci, tím více bude evropská ekonomika konkurenceschopná,“ dodal.
Michal Achremenko
