Schodek státního rozpočtu od ledna do konce září vystoupal na 181,7 miliardy korun ze srpnových 175,8 miliardy korun. Celkový letošní deficit za tři čtvrtletí je tak čtvrtý nejhlubší od vzniku ČR. Teď navíc vzroste o dalších 30 miliard korun.
Loni na konci září činil rozpočtový deficit 180,7 miliardy korun. Letos je tak schodek státního rozpočtu na konci září vyšší zhruba o jednu miliardu korun. Oproti letošnímu srpnu je vyšší o 5,9 miliardy korun. Včera [1.10.] o tom informovalo ministerstvo financí. V poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 procenta nejnižší od roku 2019.
„Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje,“ komentuje aktuální data analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Výdaje státního rozpočtu byly ke konci září meziročně vyšší o 9,1 miliardy korun [+0,6 %]. Oproti loňsku rostly výdaje na sociální dávky, plus 27,2 miliardy korun. Zde se promítá především valorizace starobních důchodů. O polovinu vyšší byly oproti loňsku výdaje na obsluhu státního dluhu [+20,1 mld. Kč] a transfery státním fondům.
Příjmy státního rozpočtu za leden až září v mld. Kč
[Zdroj: MF ČR]
Příjmy vzrostly za prvních devět měsíců roku meziročně o osm miliard korun [+0,6 %]. Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné [+46,5 mld. Kč], daň z příjmu fyzických osob [+16 mld. Kč] a inkaso daně z přidané hodnoty. To letos stouplo o 12,9 miliardy korun.
„Pozitivní vývoj váhově nejvýznamnějšího výběru pojistného na sociální zabezpečení, +9,1 procenta meziročně, patrně odráží jak solidní růst mezd, tak daňové změny platné od začátku letošního roku,“ říká Gec.
Za příklad dává znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců či zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ. Letos schválený rozpočet počítal původně se schodkem 252 miliard korun. Avšak kvůli povodním stoupne.
Sněmovna schválila zvýšení schodku rozpočtu
Sněmovna totiž včera schválila zvýšení výdajů a schodku letošního státního rozpočtu o 30 miliard korun. Pro schválení předlohy hlasovalo 166 ze 170 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září hlavně Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun. Avšak právě kvůli povodňovým škodám vláda Petra Fialy [ODS] navrhla zvýšení letošního deficitu na 282 miliard korun. V roce příštím chce vláda na povodňové škody uvolnit dalších deset miliard korun. Peníze bude mít vláda k dispozici v rozpočtové rezervě. O 30 miliard korun letos a deset miliard v roce příštím se tak zvýší objem státního dluhu.
Vláda prohloubila deficity. Přidala sobě, Sněmovně, prezidentovi i Senátu
Rozpočtovou novelu, kterou poslanci včera přijali zrychleně ve stavu legislativní nouze i opozičními hlasy, nyní dostane k podpisu prezident. Senát rozpočet neprojednává. Na druhé straně Sněmovna přijala doprovodná usnesení, jak je předložila opoziční hnutí ANO a SPD a podpořil je ministr financí Stanjura.
Dolní komora požádala podle návrhu ANO vládu, aby významnou část peněz využila na pomoc občanům a firmám a na odstranění povodňových škod na jejich majetku. Do konce října by Sněmovna měla od kabinetu dostat informace k jednotlivým podpůrným programům a Stanjura by měl informovat rozpočtový výbor o každém vládním rozhodnutí o použití peněz. Na návrh SPD poslanci schválili výzvu vládě, aby rovněž zrevidovala dosud nespotřebované výdaje v jednotlivých rozpočtových kapitolách.
Jak bude vypadat pomoc po povodních
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury finanční popovodňová pomoc bude směřovat občanům a firmám a také krajským a obecním rozpočtům. A kraje mají, jak uvedl, do 20. října čas na sčítání povodňových škod.
„My už nyní připravujeme nástroje na jejich řešení a pak pouze určíme alokace na likvidaci škod do podpůrných dotačních programů jednotlivých ministerstev. Nemůžeme občanům a firmám říct, aby si počkali na rozpočet příštího roku. Pomoc na obnovu musí do míst zničených povodní přijít co nejrychleji, proto dnes Sněmovna schvaluje novelu rozpočtu na tento rok,“ řekl.
Peníze z EU na povodně nejsou peníze navíc. Tyto peníze Česko už má
Na nápravu škod po povodních může Česká republika využít i peníze od Evropské unie. Ta zjednodušila podmínky pro čerpání peněz z evropských fondů na popovodňové projekty v objemu 50 miliard korun. Nebude například vyžadovat spoluúčast příjemce dotace, už jen tím ubyde byrokracie. Ministerstvo pro místní rozvoj prozatím ale nemá jasný plán, z kterých programů a jak přesně mohou zájemci čerpat podporu.
–RED–
