Analýza: Vyhraje-li v USA Trump, ohrozí evropské lídry

Čelní evropští politici se intenzivně zamýšlí nad tím, co by republikánský kandidát Donald Trump jako nový prezident USA znamenal pro ně samotné a jejich partaje. A jak vyplývá z článku bruselského listu Politico, mají vážné obavy. 

A tak varují před Donaldem Trumpem jako prezidentem USA stejně jako před ním varovali před jeho prvním funkčním obdobím, tedy v letech 2017 až 2021. Avšak doba je jinde a svět vypadá v roce 2024 jinak, než vypadal v roce 2021, kdy Trump v úřadu skončil. Čeho se obávají evropští politici v případě, že Trump letos vyhraje prezidentské volby? Je to následovné:

• Dojde k oslabení podpory Ukrajiny od USA. Evropa bude muset přidat…
• Omezení financování Severoatlantické aliance [NATO]. EU bude muset přidat…
• Ekonomický nacionalismus založený na clech a protekcionismus. Poškodí to Evropu.

Je tu ale ještě další problém. Velmi přímo na něj upozorňuje Politico v článku “What a Trump victory would really mean for Europe“. Ten se soustředí na to, co by znamenalo znovuzvolení Donalda Trumpa pro evropskou politiku. Druhé Trumpovo vítězství v prezidentských volbách by totiž docela jistě povzbudilo evropské pravicové a krajně pravicové strany a hnutí. Jsou si totiž podle bruselského listu v mnohém podobné s Trumpovým hnutím „Make America Great Again“ [MAGA].

Vyhraje-li v USA Trump, mnohde v EU zamrzne úsměv

V Evropě neprošlo bez povšimnutí to, když viceprezidentka Kamala Harrisová prohlásila v televizní prezidentské debatě tuto větu:

„Světoví vůdci se Donaldu Trumpovi smějí,“ řekla Harrisová.

Volby v USA: Trump chce 15% korporátní daň, Harrisová 28%

Příznačné ale je, že nikoli všichni. Donald Trump se odvolal na pochvalu, kterou dostal od maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána. Ten uvedl, že Trump je “nejváženějším a nejobávanějším mužem”.

„A to řekl jeden z nejrespektovanějších mužů v Evropě,“ uvedl Trump.

Maďarský lídr však není jediný, kdo skládá Trumpovi poklony. Neliberální vůdci a strany napříč Evropou vidí Trumpa a jeho hnutí jako příklad, který mohou následovat. Nikoli se ho obávat. Podle listu Politico to platí pro německého Björna Höckeho a jeho Alternativu pro Německo [AfD], holandského Geerta Wilderse a jeho Svobodnou stranu i další uskupení.

Názor z Německa: AfD je pravice v tom starém slova smyslu

A platí to i pro francouzskou opoziční lídryni Marine Le Penovou a její stranu National Rally [RN] a italskou ministerskou předsedkyni Giorgii Meloniovou a její stranu Bratři Itálie. Pro ně je Trump představitel úspěšného lídra v moderní společnosti.

Tyto pravicové strany jsou součástí vládních koalic v sedmi zemích EU. A sice v Srbsku, Finsku, Česku, Maďarsku, Itálii, Nizozemí a na Slovensku [není chyba v textu, Politico to takto uvádí, pozn. red.]. A dále: nová francouzská pravocentristická vláda vládne jen díky tiché podpoře RN. Současná švédská vláda je pak závislá na pomoci krajní pravice, píše list.

Pravice v Evropě vyhrává volby

Tyto krajně pravicové strany podle Politico sdílejí s Trumpem a jeho hnutím MAGA základní hodnoty. K nim bruselský list řadí:

• Nacionalistické hodnoty s různou intenzitou
• Antiimigrantské postoje
• Pro-ruské postoje
• Neochota podporovat Ukrajinu [s výjimkou Meloniové v Itálii, pozn. red.]

Jen tímto výčet ale nekončí. Politico dále píše, že tyto politické síly obviňují ze svých ekonomických a sociálních neúspěchů ostatní. A mezi ně podle něj patří:

• Cizinci,
• barevní,
• mohamedáni,
• jiní obětní beránci.

Rovněž jsou euroskeptičtí a v některých případech se stavějí proti NATO. Jejich politika je antiliberální. Zaměřují se na potlačování svobodných médií. Snaží se ovládnout soudnictví a centrální banku.

„Taková je situace, a to ještě Trump nebyl ani zvolený. Jeho vítězství by zcela jistě tyto strany dále povzbudilo, právě tak, jak to bylo v USA,“ konstatuje Politico.

Kamala, nebo Donald? Vítěz voleb slízne smetanu, píší v USA

Naštěstí ne pouze apokalyptickou budoucnost maluje před evropskými voliči bruselský list Politico. Závěrem věcně informuje o tom, že o výsledku amerických prezidentských voleb rozhodnou američtí voliči, ale jejich důsledky budou mít globální dosah. A co nás zcela jistě v listopadu čeká, kdy se uskuteční nejdůležitější volby od roku 1860, budou dalekosáhlé dopady na demokracii, píše Politico.

Michal Achremenko