Francouzský premiér Michel Barnier chce deficit státního rozpočtu zacelit hlavně vyššími daňovými příjmy od firem a bohatých domácností. A tak zhruba 60 tisíc domácností a čtyři stovky firem více přispějí do státního rozpočtu Francie.
Michel Barnier to dnes [11.10.] uvedl při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025 v dolní komoře parlamentu, Národním shromáždění. Argumentoval tím, že díky tomu francouzský deficit rozpočtu klesne z letošních přibližně 6,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP] na asi pět procent HDP. Zadlužení Francie tak podle něj sice dál poroste, ale pomaleji.
„Je to dost neřešitelný problém, protože vláda potřebuje šetřit, ale za situace, kdy peníze jenom vydává. Nacházet volné peníze v rozpočtu, jenž trpí strukturálními problémy, je velice obtížné,“ okomentoval pro FinTag současná jednání o fiskální politice ekonom společnosti Amundi Wesley Lebeau.
Nová francouzská středopravicová vláda si stanovila cíl, a tím je snížit schodek o 60 miliard eur [cca 1,5 bil Kč], aby nepřekročil šest procent hrubého domácího produktu [HDP]. Právě nad touto hranicí by byla Francie znovu vystavena výtkám Evropské komise pro nadměrný schodek. Peníze chce vláda získat vyšším zdaněním firem a vysokopříjmových domácností.
„Dočasné zvýšení daní pro firmy je okamžitou a hmatatelnou vzpruhou pro veřejné finance. Příliš ale nepřispívá ke zlepšení dlouhodobé fiskální udržitelnosti, ale naopak vytváří další nejistotu ohledně celkové stability daňového systému. Snižuje chuť k investicím a má další negativní dopady,“ uvedl již dříve pro agenturu Bloomberg Jamie Rusk, hlavní ekonom Bloomberg Economics pro oblasti Evropy.
Opatření francouzská vláda odůvodňuje podle agentury Bloomberg dluhy z pandemie covidu a náklady na ruskou válku na Ukrajině. Úspěch Barnierova plánu je ale nejistý, protože pro svůj návrh rozpočtu musí v nejednotném parlamentu najít podporu. Barnierův kabinet se přitom opírá o hlasy asi jen třetiny poslanců. Dalšími velkými silami jsou krajně pravicový tábor Národního sdružení [RN] a levicová koalice.
Jak počítá francouzská vláda
Francouzská vláda věří, že speciálním zatížením firem s obratem přes jednu miliardu eur [cca 25 mld. Kč] získá do státního rozpočtu v příštím roce navíc osm miliard eur [cca 209 mld. Kč]. V dalším roce pak v přepočtu přes sto miliard korun.
Dočasný a mimořádný příspěvek by měly platit i domácnosti, které mají příjem nad 500 000 eur [cca 12,6 mi. Kč]. Poplatek se vztahuje i na jednotlivce s příjmy přesahujícími 250 000 eur [cca 6,3 mil. Kč]. Podle odhadu vlády se opatření týká asi 65 000 domácností, tedy zhruba 0,3 procenta daňových poplatníků. Vláda si od poplatku slibuje 20 miliard eur [506 mld. Kč]. Úspory by přinesl i návrh na oddálení valorizace starobních penzí o šest měsíců.
Vysoké daně mění britské boháče v chudáky. Anebo vyšší střední třídu?
Premiér Barnier chce také zrušit 2 200 pracovních míst státních zaměstnanců, zejména ve školství. Zde už francouzský premiér tak důsledný ale není.
Účetní dvůr, který dohlíží na veřejné finance ve Francii, na základě vlastní analýzy navrhl zrušit 100 000 pracovních míst třeba jen v samosprávě. Totiž jen mezi lety 2011 a 2021 se počet zaměstnanců místních samospráv zvýšil přes 100 000. A třeba jen výdaje na platy představují čtvrtinu výdajů samospráv.
Dluhy jdou nad 100 % HDP Francie
Státní dluh Francie dosáhl už v letošním prvním čtvrtletí hodnoty 3 159 miliard eur [cca 80 bil. Kč]. Tato částka představovala na konci letošního prvního čtvrtletí 110,7 procenta HDP. Ratingová agentura Standard & Poor‘s snížila 31. května úvěrové hodnocení země z „AA“ na „AA-“. Což odůvodnila tím, že „veřejný deficit druhé největší ekonomiky EU zůstane nad 3 % v roce 2027“.
Státy EU bojují s obrovskými dluhy, důsledky mohou být fatální
V půlce června oznámila Evropská komise, že zahájí řízení při nadměrném schodku proti sedmi zemím EU – Belgii, Francii, Maďarsku, Itálii, Maltě, Polsku a Slovensku – kvůli porušování fiskálních pravidel bloku. Tyto země musely do konce září předložit Komisi plán na konsolidaci veřejných rozpočtů.
Zvýšení daní pro firmy a zavedení poplatků pro domácnosti podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten například už v roce 2017 před volbami navrhoval zmíněné progresivní rušení 120 000 míst v samosprávě, aby pak od svého záměru upustil.
–ČTK/DNA–
