Bankovní rada České národní banky [ČNB] tento týden [10. 10.] zvýšila objem povinných minimálních rezerv bank. Jedná se o významný krok, k němuž ČNB přistoupila naposledy v roce 1999. Bankovní úvěry a služby nejspíš zdraží.
ČNB zvýšila od 2. ledna příštího roku současnou sazbu povinných minimálních rezerv [PMR] bank ze dvou procent na čtyři procenta. Což zjednodušeně řečeno značí, že chce snížit likviditu na tuzemském bankovním trhu. Základ pro výpočet stanovené výše PMR tvoří závazky se splatností do dvou let včetně, a to ve formě vkladů a přijatých úvěrů, emitovaných neobchodovatelných cenných papírů a emitovaných ostatních dluhových cenných papírů snížených o závazky vůči ostatním povinným osobám.
„Nová sazba začíná platit dne 2. ledna 2025, což je první den nového udržovacího cyklu povinných minimálních rezerv. K tomuto kroku ČNB přistoupila s cílem snížit náklady provádění měnové politiky při zachování její efektivity,“ píše ČNB ve své tiskové zprávě, v níž změnu dále nijak nerozvádí.
Podle odborníků krok ČNB ale překvapuje. Zvýšením PMR centrální banka „stahuje peníze z oběhu“, a tím brání růstu inflace. Čínská centrální banka kupříkladu používala rezervní požadavky jako zbraň proti inflaci, když v průběhu roku 2007 celkem devětkrát zvýšila jejich úroveň.
„Je to učebnicový krok měnové restrikce. To je na jedné straně ČNB snižuje úrokové sazby a uvolňuje měnovou politiku a na straně druhé přitvrzuje tímto krokem. To vypadá nekonzistentně a vyvolává otázku, jaká je vlastně měnová politika,“ uvedl pro FinTag Marek Ditz, předseda představenstva a generální ředitel Partners Banky.
Skutečností je, že ČNB aktuálně snižuje základní úrokové sazby. Minulý měsíc stejně jako v srpnu srazila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Jde o nejnižší úroveň za posledního asi dva a půl roku.
Vyšší povinné rezervy a jejich dopady
Což se stalo v situaci, kdy inflace za září poskočila o nezanedbatelné 0,4 procenta výše na 2,6 procenta. Po delší době opět zdražily potraviny a enormně stouply ceny za vzdělávání a školy. Nyní zesiluje i dlouhodobý trend v ČR, jímž je růst cen nemovitostí a pronájmů.
Rozhodnutí ČNB zdvojnásobit povinné minimální rezervy bank se sice jeví jen jako technická záležitost, ale opak je pravdou. Tato povinnost citelně dopadne na banky i jejich klienty. Banky totiž budou muset držet z každé koruny vkladu dvojnásobek peněz u centrální banky než dosud. Což znamená, že tyto peníze nenabídnou domácnostem či firmám jako úvěr či hypotéku. Tedy z nich nevyinkasují žádný zisk.
„Na druhé straně za tato depozita Česká národní banka bankám za takto u ní uložené peníze nic neplatí, zatímco banky za ně platí klientům úroky. To znamená přímý negativní dopad do ziskových marží bank a nepřímý dopad na klienty ve formě dražších a méně dostupných úvěrů a méně úročených depozit,“ vysvětluje pro FinTag dopady takového kroku Marek Ditz.
Přeloženo do běžné řeči, banky v příštím roce nejspíš zdraží úvěry a hypotéky a sníží úroky u vkladů. A to právě kvůli povinnosti vyšších povinných minimálních rezerv u ČNB. Banky sledují svou ziskovost, kterou si chtějí uchovat. Což s sebou ale přináší i další efekt: Je-li vysoká sazba povinných minimálních rezerv, snižuje se konkurenceschopnost bank vůči nebankovním subjektům, které nabízejí podobné produkty. A také vůči bankám ze zemí, kde s povinnými minimálními rezervami vůbec nepracují. Anebo je mají na podstatně nižších úrovních.
Fakt je, že povinné minimální rezervy ne každá země využívá. A ne každá na ně klade takový důraz. Například Evropská centrální banka stanovuje PMR ve výši jednoho procenta.
Povinné minimální rezervy bank a teorie
„Používání PMR za účelem řízení přílivu kapitálu a celkového ovlivňování měnověpolitických podmínek je v praxi standardně aplikováno v některých rozvojových zemích, typicky v Latinské Americe,“ popisuje ve svém textu z roku 2021, jenž se věnuje právě PMR, hlavní analytik v odboru měnové politiky a fiskálních analýz sekce měnové ČNB Vojtěch Molnár.
V něm také uvádí: „Nevýhodou využívání PMR k tomuto účelu je ovšem jednak to, že jde o poměrně hrubý a nepřesný nástroj k ovlivňování měnověpolitických podmínek dané země. A jde o skutečnost, že vede k tržním distorzím.“
Podle něj neúročené rezervy totiž představují skrytou daň pro bankovní sektor. A tak lze očekávat alespoň částečné přenesení daňové zátěže na klienty bank. Tedy na firmy a domácnosti, a to formou vyššího úrokového spreadu.
Tento fakt, pokračuje Molnár, může mít dva důsledky. Jednak může vést k částečnému přesunu aktivity a rizik k nebankovním, neregulovaným institucím, tzv. shadow banking, s kompetitivní výhodou oproti bankám. A může také docházet k znevýhodňování malých a středních firem, které jsou na bankovním finančním zprostředkování více závislé.
Odpovídá i na to, jaké dopady má takový krok na inflaci. Tvrdí, že celkový dopad změny PMR na inflaci je nejasný, protože hlavní transmisní kanály měnové politiky působí protisměrně. Což znamená, že po zvýšení sazby povinných minimálních rezerv bank dochází k omezení úvěrové aktivity při oslabení kurzu.
Daniel Tácha
