Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech. Ceny dostali za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi.
Oznámila to dnes [14.10.] švédská Královská akademie věd. Vyhlášením nositelů Nobelovy ceny za ekonomii pro letošní rok dnes po týdnu skončilo udělování tohoto prestižního ocenění. Akademie postupně zveřejňovala laureáty cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a za mír. Ocenění vědci za ekonomii podle akademie přispěli k pochopení rozdílů v prosperitě mezi národy.
„Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je,“ uvedla akademie.
Podle ní nositelé ceny identifikovali historické kořeny slabého institucionálního prostředí, kterým se dnes vyznačuje mnoho zemí s nízkými příjmy.
„Snižování obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jedním z největších úkolů naší doby. Laureáti ukázali význam společenských institucí pro dosažení tohoto cíle,“ řekl předseda výboru pro udílení cen Jakob Svensson.
Kdo jsou letošní nositelé Nobelovy ceny za ekonomii
Acemoglu a Johnson pracují v Massachusettském technologickém institutu [MIT]. Robinson působí na Chicagské univerzitě. Server CNBC upozornil, že Acemoglu a Robinson jsou autory populární knihy Proč státy selhávají. Ta vyšla již v roce 2012 a zabývá se příčinami nerovností mezi zeměmi.
Acemoglu, který se narodil v Turecku, uvedl, že ho získání Nobelovy ceny za ekonomii překvapilo a šokovalo.
„Něco takového nikdy nečekáte. Je to velké překvapení a pocta,“ uvedl a doplnil, že oceněný výzkum podtrhuje význam demokratických institucí.
Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala
„Demokracie ale není všelékem. Zavádění demokracie je velmi těžké. Když zavedete volby, vytvoří to někdy konflikt,“ upozornil s tím, že například demokratické instituce v USA ztrácejí podporu obyvatel.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy přínos oceněných spočívá v tom, že se obracejí do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti.
„Prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé. A proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává. Klíčové vysvětlení nacházejí v roli institucí, obecněji v roli historie,“ doplnil.
O Nobelově ceně [2024]
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela.
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i slavnostní ceremoniál, který se uskuteční u příležitosti výročí úmrtí Alfreda Nobela. Ten je v plánu na 10. prosince.
Udělením Nobelovy ceny za ekonomii rovněž skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění. Akademie postupně zveřejnila všechny laureáty cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu, mír a ekonomické vědy.
–ČTK/RED–
