Za nepovedenou digitalizaci stavebního řízení hrozí Česku sankce EU

Vláda včera [16.10.] rozhodla o dalším postupu v nefunkční digitalizaci stavebního řízení. Nevypne všechny systémy, ale digitalizaci nastaví zcela od začátku. Nicméně už nyní Česku hrozí sankce ze strany Evropské unie. 

Vláda rozhodla, že digitalizaci stavebního řízení začne stavět znovu a od základů. To znamená, že připraví základní koncept a architekturu stavebního řízení pro jeho následnou digitalizaci. To podle zástupců vlády i „Zprávy o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu dalšího postupu„ Ministerstva dopravy ČR [MD ČR] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] pod vedením někdejšího ministra Ivana Bartoše [Piráti] nepřipravilo. Výsledkem jsou nejen kolabující IT systémy, ale i mnoho funkcionalit, které jsou „v rozporu se zákonem“.

Ministr dopravy Martin Kupka [ODS], jenž měl za úkol rozhodnout o dalším postupu ve věci digitalizace stavebního řízení, vládě spolu s novým ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem [za STAN] předložil dvě varianty. To při základním rozhodnutí, že přímo v rozvoji stávajícího IT systému od MMR se už pokračovat nebude.

• Varianta A: Úplné vypnutí digitalizace stavebního řízení.
• Varianta B: Částečné vypnutí digitalizace stavebního řízení.

„V rámci IT hodnocení i z hlediska hodnocení veřejného zadávání jsme variantu A vyhodnotili jako méně vhodnou než variantu B, kterou je nová cesta k cílovému řešení,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Z pohledu veřejného zadávání se podle něj jedná o poptávání kapacit prostřednictvím nové soutěže. To znamená, že z finančního hlediska digitalizace, u níž náklady exministr Bartoš odhadl na 650 milionů korun [vydáno již bylo cca 330 mil. Kč, pozn. red.], začíná nanovo. Mezitím budou účastníci stavebního řízení postupovat podle starých předpisů a jen dobrovolně se přihlásí do nově postavených IT systémů. To ale není jediný výsledek nepovedené digitalizace.

Ukázal se možný problém s financováním

Jako možný problém se nyní ukazuje, že nefunkční digitalizace stavebního řízení může ohrozit čerpání peněz na její realizaci z evropských fondů z Národního plánu obnovy [NPO]. NPO přitom obsahuje prostředky v cíli podpory s názvem 1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení v objemu bezmála 1,5 miliardy korun [1 446,3 mil. Kč]. Jedná se tedy o evropské peníze.

„Na základě všech doposud popsaných problémů však lze do budoucna počítat s přezkumem plnění těchto reforem [digitalizace stavebního řízení, pozn. red.] ze strany Evropské komise [EK]. A zároveň nelze vyloučit, že v rámci přezkumu plnění milníků bude mít EK výhrady k funkčním nedostatkům Informačního systému stavebních řízení [ISSŘ] a tyto výhrady povedou k sankcím ze strany EK,“ stojí ve Zprávě MD ČR.

EK bude kontrolovat čerpání dotací z NPO v ČR více než jinde

Sankce by podle něj mohly spočívat v dočasném či úplném pozastavení všech plateb z Nástroje pro oživení a odolnost. Což je evropský zdroj financování pro NPO. To přitom platí pro obě možnosti řešení současných problémů. To znamená, jak pro pokračování v již rozjeté digitalizace, tak v jejím „znovurozjetí“. I když zpráva MD ČR uvádí, že u vládou zvolené varianty B toto představuje menší riziko, dodává, že „ani zde ho nejde vyloučit“.

Důvod je nasnadě. I když jsou systémy digitalizace stavebního řízení sice ve formálním smyslu funkční, nenaplňují celkový cíl zjednodušení a urychlení procesů územního plánování, přípravy, povolování staveb. Což platí i pro další procesy na úseku územního plánování a stavebního řádu. Celý systém navíc nenaplňuje ani minimální cíl zákonných požadavků. To znamená, že příjemce dotace nesplnil zadání projektu podpořeného z evropských fondů.

V čem prakticky spočívá vládní varianta B

Nabízí se otázka, co se bude dít s digitalizací stavebního řízení nyní. Vládou zvolená alternativa B předpokládá provedení procesní analýzy. To je popisu cílového stavu a uspořádání nových výběrových soutěží na zhotovení systémů digitalizace stavebního řízení. A to s jedinou výjimkou, jíž je Národní geoportál územního plánovaní [NGÚP].

Odhad ztrát kvůli potížím stavebního řízení je 100 miliard korun

Zákonodárci podle ní rovněž stanoví přechodné období, v němž by činnost v některých informačních systémech stavební správy ze strany stavebních úřadů a dotčených orgánů byla dobrovolná. A některé informační systémy – evidence elektronických dokumentací a portál stavebníka – by zůstaly plně zachovány.

„Přijetím této varianty by nedošlo k ´vypnutí´ funkcionalit všech informačních systémů stavební správy, ale k omezení některých evidenčních povinností ze strany stavebních úřadů, pořizovatelů a orgánů územního plánování a rozvolnění náběhu některých funkcionalit informačních systémů,“ uvedl ministr Kupka.

V oblasti územního plánování by se pak v přechodném období některá ustanovení stavebního zákona výslovně nepoužila. Jedná se o:

• § 22 písm. c,
• § 23 odst. 2 písm. f,
• § 25 písm. f,
• § 105 odst. 2,
• § 113 odst. 6,
• § 130 odst. 3.

A pro některá ustanovení by se stanovil v přechodném období speciální režim. Ten by spočíval ve stanovení alternativního postupu při vedení postupů podle části třetí stavebního zákona za situace, kdy by tyto postupy nebylo možné realizovat prostřednictvím národního geoportálu územního plánování.

–DNA–