Kontejnerové a tankerové lodě převážejí po světě každý den zboží za desítky miliard dolarů. V některých částech světa se lodní trasy ale proměňují v úzké průlivy a kanály, kde dopravu a obchod ohrožují lokální nepokoje.
Tématu se věnuje článek The New York Times [NYT] “Global Trade Grows but Remains Vulnerable to War and Geopolitics“. Jedním z těchto míst je i Tchajwanský průliv, 160 kilometrů široký pás moře mezi Tchaj-wanem a Čínou. Jde o kritické místo pro lodní dopravu důležitou pro celý svět.
Odhady amerického think tanku Centra pro strategické a mezinárodní studie [CSIS] ukazují, že se Tchajwanský průliv podílí na celosvětovém pohybu zboží největším dílem ze všech ostatních úzkých článků mezinárodní dopravy.
„Každý incident týkající se Tchaj-wanu, jeho blokáda nebo invaze, by podstatně narušil obchod a měl by ekonomický dopad na mnoho zemí. Tato úzká strategická místa mezinárodní pohyb zboží velmi ohrožují,“ říká Matthew P. Funaiole, spolupracovník CSIS.
Z porovnání závislosti jednotlivých zemí na lodní dopravě skrze tento průliv vyplývá, že kromě Tchaj-wanu by problémy na této námořní cestě nejvíce postihly samotnou Čínu. Ta na trase převáží každý rok zboží za 1,3 bilionu dolarů. Dováží tudy ropu, kovy, litinu a ostatní suroviny, ale i elektronické součástky pro své elektrárny a továrny.
Do problémů by se dostalo dále Japonsko, Korea a Austrálie. Čína i Korea úžinou přepravují třetinu svého dovozu a čtvrtinu svého vývozu. Austrálie po této cestě přepravuje téměř 27 procent svého vývozu. Většinou jde o litinu a kapalný zemní plyn.
A z pěti zemí, které jsou na provozu Tchajwanského průlivu nejzávislejší, jsou čtyři z Afriky. Demokratická republika Kongo tudy zasílá zhruba 70 procent svého vývozu, hlavně měď, kobalt a jiné kovy. I mnoho zemí ze Středního Východu tudy přepravuje 30 procent svého vývozu, zejména ropu do Číny.
Geopolitická situace mění námořní trasy
Podle dat washingtonského Centra pro strategické a mezinárodní studie se Tchajwanským průlivem přepravuje více než jedna pětina všeho zboží přepravovaného na lodích. Jeho hodnota od roku 2022 dosáhla 2,45 bilionu dolarů. Jsou to energetické suroviny, elektronika, minerály a mnoho dalšího zboží.
Tato zjištění jsou velmi důležitá, protože úžina je neustálým předmětem geopolitických sporů mezi Tchaj-wanem a Čínou. Ta ostrov považuje za součást svého území. Například čínská blokáda Tchaj-wanu nebo vojenská akce by v úžině zastavily dopravu.
Čínské součástky v autech vadí. Jsou totiž bezpečnostním rizikem
Pokud by došlo v Tchajwanském průlivu k problémům, nebylo by to ale něco, co by dnešní svět neznal. Koncem minulého roku přiměly útoky jemenských Hútíú na lodě v Rudém moři a Adenském zálivu, které obstarávají 15 procent světového obchodu, přesměrovat trasy kolem jižního cípu Afriky. A to jejich cestu prodloužilo o jeden nebo více týdnů.
Počátkem roku 2023 byl mezinárodní námořní obchod nucený se kvůli suchu vyhnout trase přes Panamský průliv. Dopravní náklady proto vzrostly. V březnu roku 2021 zase zatarasila Suezský průplav porouchaná loď a zablokovala jej na šest dnů.
WTO poukazuje na obchod s ropou
Nedávná zpráva World Trade Organisation [WTO] uvádí, že objem globálního obchodu sice stoupá, ale rostoucí geopolitické napětí a ekonomická nejistota by mohly tento vývoj narušit. Zvlášť zmiňuje rozšíření konfliktu na Blízkém a Středním Východě. Tedy v klíčové oblasti pro těžbu ropy. To by postihlo celý svět, který je na této ropě závislý a podražily by všechny komodity, od energií až po potraviny.
Po izraelské vojenské akci v Libanonu rychle stoupá cena ropy
„Zůstáváme ostražití ohledně možného poklesu obchodu. Zvláště vůči možné eskalaci regionálních konfliktů podobných tomu na Blízkém východě. Jejich vliv by sice mohl nejvíce poškodit zúčastněné země, ale nepřímo i globální cenu energií a směrování lodních tras,“ uvedla Ngozi Okonjo-Iweala, generální ředitelka WTO, která pochází z Nigérie.
Rovněž zdůraznila, že od počátku války na Ukrajině WTO eviduje známky roztříštění globálního obchodu podél “politických linií”. Obchodní výměna mezi zeměmi s podobnou politickou povahou, tedy podle toho, jak hlasují na Valném shromáždění OSN, vzrostla o čtyři procenta. Tedy mnohem rychleji než mezi zeměmi s rozdílným politickým postojem.
Ukrajina plánuje nákup ruských jaderných reaktorů. Ozývá se kritika
Organizace se sídlem v Ženevě dále uvedla, že letos očekává růst globálního obchodu o 2,7 procenta, tedy o něco vyšší, než udával předchozí odhad, a o další tři procenta v roce 2025. Tento růst následuje po poklesu o 1,1 procenta v roce 2023, který byl důsledkem vyšší míry inflace a vyšších úrokových sazeb.
–AM–
