V roce 2020 připadal na každého Čecha dluh 202 000 Kč, teď 306 000 Kč

Zatímco v prvním pololetí roku 2020 hypoteticky připadal na každého Čecha státní dluh necelých 202 000 korun, nyní ve 3. čtvrtletí 2024 je to už 306 460 korun. Vyplývá to z aktuálních dat Ministerstva financí ČR [MF ČR].

Zatímco český státní dluh v prvním pololetí roku 2020 činil 2,16 bilionu korun, teď činí 3,33 bilionu korun. Přičemž od začátku letošního roku stoupl o 223,1 miliardy korun. Míra zadlužení na konci letošního třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.

„Za posledních pět let se výše státního dluhu České republiky zdvojnásobila, respektive se zvýšila o téměř 1,7 bilionu korun, a to v důsledku pokračujícího deficitního hospodaření státního rozpočtu. Od roku 2020 totiž stát hospodaří se stamiliardovými schodky a jak plyne z rozpočtového výhledu, hodlá tak činit i v následujících letech,“ uvedl hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek.

„V důsledku vysoké inflace však v poměru k HDP dluh narostl za posledních pět let z úvodních 29 procent na aktuálních odhadovaných 42 procent,“ doplnil.

Termínem státní dluh se označuje souhrn závazku ústředních vládních institucí a dalších veřejných orgánů dané země vůči jednotlivým věřitelům. Zahrnuje tedy celkové zadlužení vlády, nižších správních celků [v Česku krajů a obcí]. Zahrnuje i deficity mimorozpočtových fondů a fondů sociálního zabezpečení [např. zdravotních pojišťoven].

Co stojí za růstem státního dluhu

Za růstem státního dluhu podle MF ČR stojí zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v průběhu prvních třech čtvrtletí roku 2024. To za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Ten na konci září dosáhl sumy 180,7 miliardy korun.

Schodek státního rozpočtu dál klesá. V září byl 180,7 mld. Kč

Podle Petra Dufka ačkoliv celkový nárůst dluhu nelze hodnotit jinak než negativně, nalézt lze i určitá pozitiva. Tím hlavním je fakt, že jen velmi malá část tohoto dluhu je krátkodobá. To výrazně snižuje riziko refinancování dluhu do budoucna.

„Jen velmi malou část zadlužení tvoří závazky vůči zahraničí. Stát si tedy primárně půjčuje peníze v korunách na českém trhu od tuzemských finančních institucí,“ vysvětlil.  

[Zdroj: MF ČR]

Část korunových dluhopisů samozřejmě nakoupili zahraniční investoři. Ty láká mnohem zajímavější výnos navíc spojený s nízkým úvěrovým rizikem ČR. Na konci srpna tito investoři drželi cca 29 procent státních dluhopisů bondů v hodnotě přesahující 900 miliard korun.

Nejde ale jen o státní dluhopisy. Státní dluh tvoří i půjčky. A letos stát obdržel i první tranši úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy v celkové výši dvě miliardy korun za účelem spolufinancování výdajů státního rozpočtu vynaložených na:

• Humanitární dávky.
• Solidární příspěvky pro české domácnosti.
• Finanční příspěvky pro územně samosprávné celky na zajištění ubytování pro uprchlíky v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

V průběhu třetího čtvrtletí roku 2024 stát přijal i další tranše úvěru od Evropské investiční banky v celkové výši pět miliard korun za účelem zajištění úvěrového financování na modernizaci vybraných úseků železničních koridorů.

Kolik miliard korun ročně stojí státní dluh

Rychlost zadlužování Česka v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší ze zemí EU. Za tři roky se veřejný dluh zvýšil o dalších 50 procent. Tento nárůst výrazně převyšuje průměr EU, který je na úrovni 14 procent.

Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu

[Zdroj: MF ČR]

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] Miloslav Kala v nedávném podcastu FinTag uvedl, že se to negativně projevuje nejen do kondice veřejných financí, ale také do důvěry ve stát.

„Lidé nemohou mít důvěru ve stát, když pořád slyší, že se stát zadlužuje. Že nezvládá pokrývat důležité výdaje ze svých zdrojů,“ uvedl Kala pro FinTag a situaci přirovnal k běžnému životu.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

Málokdo důvěřuje někomu, kdo pořádně nepracuje, a hlavně dělá jen dluhy, řekl. Problém je i to, že státní dluh představuje další zátěž pro státní rozpočet v podobě nákladů na obsluhu státního dluhu. Ty v roce 2023 dosáhly 68 miliard korun. To je třetina všech investic státu v daném období. MF ČR navíc předpokládá, že do roku 2026 tyto náklady vzrostou o dalších více než 51 miliard korun. Již letos mají dosáhnout téměř sto miliard korun. To přesto, že vzhledem ke klesajícím úrokům centrální banky i náklady na státní dluh klesají.

–DNA–