Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit zemí BRICS, který dnes začíná v Kazani v Rusku. A na summit nedorazí ani brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Zatímco Lula si poranil hlavu, Vučić řekl, že pro jiné nemůže.
Přední nemocnice Sírio-Libanês v hlavním městě Brasília, podle které si prezident přivodil v sobotu doma při nehodě tržnou ránu na zátylku, uvedla, že brazilskému prezidentovi doporučila, aby se dočasně vyhnul dálkovým letům. Jinak ale může vykonávat všechny své funkce jako obvykle, dodala nemocnice v prohlášení. Místo osobní účasti se prezident k summitu, který se koná 23. a 24. října v ruské Kazani, připojí prostřednictvím videohovoru.
Srbsko na summitu zastoupí vicepremiér Aleksandar Vulin, napsal na svém webu list Kommersant s odvoláním na Vučićovo vyjádření v srbské televizi. Ruský deník připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk, a sám Vučić ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v telefonickém rozhovoru řekl, že „vzhledem k dobře známým okolnostem by sám sotva mohl přijet na summit“ v Rusku.
„Ve chvíli, kdy jsem dostal pozvání od prezidenta Putina, jsem řekl ruskému velvyslanci, že v posledních dnech jsem jednal s Donaldem Tuskem a čekal na jeho potvrzení. Polský premiér potvrdil, že přicestuje,“ řekl Vučić v televizi s tím, že má kromě Tuska přicestovat také řecký premiér Kyriakos Mitsotakis a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Vučić v televizi zdůraznil, že s Putinem jednal čestně. A tak mu řekl, že i bez těchto dříve naplánovaných návštěv by pro něj bylo „mimořádně obtížné přijet do Ruska vzhledem k různým okolnostem, které jsou vám dobře známy“.
Do Ruska míří srbští ministři
Srbský prezident současně zdůraznil, že Srbsko je jedinou zemí v Evropě, která se nepřidala k žádnému prohlášení proti Rusku. Srbsko se ani nepřidalo k sankcím, které na Rusko uvalil Západ ve snaze přimět Moskvu ke stažení vojsk z Ukrajiny.
O pozvánce pro srbského prezidenta se Putin zmínil již při setkání s místopředsedou srbské vlády Vulinem. A to na počátku září ve Vladivostoku. Dnes kromě vicepremiéra Vulina Srbsko na summitu BRICS reprezentují ministři obrany, hospodářství a pro mezinárodní hospodářskou spolupráci.
„Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ citovala média vyjádření Vulina, které měl říci Putinovi.
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
„Srbsko v čele s Aleksandarem Vučičem se nikdy nestane členem NATO. Nikdy neuvalí sankce na Ruskou federaci. A nikdy nedovolí, aby bylo jeho území využíváno k jakýmkoli protiruským akcím. Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ prohlásil srbský politik.
Ujistil šéfa Kremlu, že úzké vztahy mezi oběma státy budou pokračovat i v budoucnu, napsala agentura AP. Podle ní Vulinovy výroky odrážejí přetrvávající blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou. To navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do EU.
USA loni v červenci uvalily na Vulina sankce. Podezřívají ho ze zapojení do nelegálních dodávek zbraní a obchodu s drogami. Podle nich Vulin rovněž zneužívá veřejné funkce a napomáhá prosazování ruského vlivu na nestabilním Balkáně.
O Skupině BRICS
Skupina BRICS se považuje za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Například usiluje o vytvoření protiváhy americkému dolaru v celosvětové ekonomice. Sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Summitu v Kazani se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching. Účast podle Putinova poradce potvrdilo asi 30 zemí.
Analýza: BRICS má perspektivu. Společnou řeč ale nehledá snadno
Kazachstán a Arménie mezitím ohlásily, že neplánují do skupiny BRICS vstoupit. Na pozadí kazachstánského odmítnutí ruské úřady omezily dovoz rajčat, paprik, melounů, pšenice, lněných semínek a čočky ze středoasijské země, to pod záminkou fytosanitární bezpečnosti.
Obdobně Moskva dříve zareagovala na plány Jerevanu vystoupit z vojenského paktu ODKB vedeného Ruskem. Zavedla omezení dovozu arménského ovoce, zeleniny a bobulovin s odvoláním na údajné překročení úrovně pesticidů, napsal server The Moscow Times, který je v Rusku ale zakázaný.
–ČTK/RED–
