Europoslanci včera [22.10.] schválili půjčku Ukrajině ve výši až 35 miliard eur [cca 883 mld. Kč]. Půjčku Ukrajinci splatí výnosy ze zmrazených ruských státních aktiv v Evropské unii. Ta činí zhruba 210 miliard eur [cca 5,3 bil. Kč].
Evropská komise [EK] uvedla, že výnos ze zmrazených ruských peněz v evropských bankách ročně činí čtyři až pět miliard eur [cca 101 mld. Kč až 126 mld. Kč]. Jiné zdroje uvádějí výnos v rozsahu dvou až tří miliard eur [cca 50 mld. Kč a 76 mld. Kč]. V obou případech se roční výnos pohybuje do dvou procent ročně.
„To znamená, že z těchto peněz Rusko zaplatí za škody způsobené válkou na Ukrajině,“ řekl v Evropském parlamentu [EP] belgický eurokomisař Didier Reynders [BR].
Podle něj EK využije k úhradě půjčky Ukrajincům pouze úroky z ruských peněz, nikoli zmrazené ruské peníze jako takové. Pro návrh zvedlo ruku 518 europoslanců, proti jich bylo 56. Nyní návrh posoudí Rada EU. Shoda všech členských zemí na půjčce musí být jednomyslná. Pokud půjčku členské státy odsouhlasí, peníze dostanou Ukrajinci již letos nebo na začátku příštího roku.
Mezinárodní měnový fond pošle na Ukrajinu další miliardu dolarů
Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové evropská půjčka dorovnává aktuální půjčku Ukrajině od ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 v čele s USA. A to v objemu 50 miliard dolarů [cca 1,2 bil. Kč]. Částka tak podle ní může být i nižší v závislosti na tom, kolik který stát Ukrajině skutečně půjčí. Zpochybňuje informaci, že na evropské půjčce se musejí shodnout všechny členské státy.
„Schválený nástroj doplňuje dohodnutou částku na úrovni zemí G7. A tedy není nutné, aby ho Rada schvalovala jednomyslně. Díky tomu se elegantně vyhneme vydíračským praktikám maďarského premiéra Viktora Orbána. Ty pravidelně vídáme při každém schvalování evropské pomoci Ukrajině,“ vysvětlila Gregorová.
Úroky z ruského majetku na půjčku Ukrajině využije i G7
Fakt je, že nároky na výnosy ze zmrazených ruských peněz nevznáší jen Evropská unie, ale i země skupiny G7. Ty již v červnu Ukrajině schválily zmíněnou půjčku ve výši 50 miliard dolarů. Asi 20 miliard dolarů [cca 467 mld. Kč] slíbily Ukrajině poskytnout USA. I splátky této půjčky půjdou z výnosů zmrazeného ruského státního majetku.
„Tato půjčka se splatí z výnosů z ruského majetku, nezaplatí ji američtí daňoví poplatníci,“ potvrdila agentuře Reuters bývalá šéfka americké centrální banky a dnes americká ministryně financí Janet Yellenová.
Zdůraznila, že to má ale i svůj zásadní předpoklad, kterým je, že ruská aktiva zůstanou zmrazená dlouhodobě. Nyní zmrazení ruských státních aktiv členské země EU potvrzují, tedy obnovují každý půl rok jednomyslnou shodou.
Spojené státy proto tlačí EU k tomu, aby jim poskytla záruky dlouhodobého pokračování zmrazení ruského majetku v EU. Což by podle Yellenové vzhledem k parametrům půjček mělo pokračovat i v tom případě, že na Ukrajině dojde k příměří. Jenom tak, jak uvedla, USA eliminují riziko, že celou jejich podporu Ukrajině zaplatí Američané.
„Požadovali jsme posílení záruk. A záruky už existují. U aktuální půjčky máme dobrý pocit, že jde z hlediska amerických daňových poplatníků o bezrizikovou půjčku. Zaplatí se z ruských aktiv, zaplatí ji Rusko,“ vysvětlila Reuters Yellenová.
Co říká Rusko a jak je na tom Ukrajina
Když europoslanci včera schválili půjčku Ukrajině, jež se zaplatí z výnosů ruských peněz držených v Evropě, předsedkyně EP Roberta Metsolaová to označila za „historický okamžik“. Ruský stálý zástupce při EU Kirill Logvinov včerejší schválení půjčky rovněž označil za „historický okamžik“. Avšak podle jeho vyjádření se EU dopustila „loupeže světového formátu“.
„Parlament, byť se nazývá evropský, schválil rozhodnutí Evropské komise, které jde proti evropským zájmům,“ citovala ruská agentura TASS Logvinova, který doplnil, že tuto půjčku naopak zaplatí Rusku budoucí generace evropských daňových poplatníků.
Skutečností je, že Ukrajina se bez finanční pomoci neobejde. Jen loni načerpala v podobě různých typů úvěrů a podpor v přepočtu bilion korun. Což uvedl pro časopis Forbes ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Pode něj Ukrajinu každý den války s Ruskem stojí asi 120 milionů eur [cca 3 mld. Kč].
To se děje v situaci, kdy Ukrajina žádá o restrukturalizaci svých dluhopisů v přepočtu za zhruba půl bilionu korun. Není totiž s to zaplatit úroky a vyplatit investory. Nejedná se o „válečné dluhopisy“, ale dluhopisy, které země emitovala ještě před válkou s Ruskem.
Ukrajina znovu stojí před platební neschopností. Jedná s věřiteli
Problémy má Ukrajina převážně se zajištěním výplaty důchodů, platů státních zaměstnanců, ale i s udržením funkčních systémů, jako je sociální nebo zdravotní systém.
„Půjčky a úvěry nám pomáhají udržet ve válečných časech ekonomickou stabilitu,“ uvedl na síti Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Největšími finančními podporovateli Ukrajiny jsou Spojené státy, následuje Evropská unie. Peníze na Ukrajinu od nich proudí v menších částkách v průběhu celého roku. Pravidelně jí peníze posílají USA s EU i další státy, ale také organizace jako Mezinárodní měnový fond.
Co se týče ekonomiky, hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Data zveřejnilo minulý týden v pátek ukrajinské ministerstvo hospodářství.
–DNA–
no již dnes se ví že tento nápad vzbuzuje hrůzu u bankéřů a také se ví že že tuto srandu bude muset někdo zaplatit i s úroky a rus to nebude – kdyby na to byl vypsán sázkový kurs kdo to bude platit hned bych si šel vsadit