Americké prezidentské volby začaly. Vítěz se po nich ale ocitne tváří v tvář realitě rekordně deficitních veřejných financí USA. Jedna z důležitých otázek tak zní, kdo se s tím lépe vypořádá. Bude to Kamala Harrisová, nebo Donald Trump?
Tuto otázku si pokládá analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka. Více v jeho analýze níže.
—
Politika obou hlavních amerických stran – Demokratů a Republikánů – se dlouhodobě výrazně liší v přístupu k veřejným financím a státnímu rozpočtu.
- Demokraté kladou důraz na větší zásahy státu do ekonomiky a podporu sociálních programů. To se projevuje vyššími vládními výdaji.
- Republikáni naopak tradičně prosazují menší roli státu, snížení daní a omezení veřejných výdajů, zejména v sociální oblasti.
Rozdíly mezi těmito dvěma politickými styly však nejsou vždy tak zřetelné, jak by se mohlo na první pohled zdát. V kontextu nadcházejících voleb je proto zásadní analyzovat, jakým způsobem by Trump nebo Harrisová přistoupili k otázce rozpočtu.
Demokraté vs. Republikáni: Kdo více utrácí?
Historie ukazuje, že demokratické administrativy se často spojovaly s velkými výdaji na sociální programy a podporou obyvatel. Franklin D. Roosevelt například zavedl New Deal. Jednalo se o rozsáhlé programy zaměřené na zmírnění dopadů Velké hospodářské krize.
Harrisová předčila v debatě Trumpa. Dolar oslabil a trhy se propadly
Také Lyndon B. Johnson během svého prezidentství prosazoval Great Society, iniciativy zaměřené na boj s chudobou a rasovou nespravedlností. Barack Obama zase prosadil reformu amerického zdravotnictví Obamacare. A ta také zvýšila vládní výdaje.
Na druhé straně republikánské administrativy často snižovaly daně a omezovaly státní zásahy do ekonomiky. Ronald Reagan v 80. letech prosazoval tzv. supply-side economics, tedy ekonomiku založenou na snížení daní a deregulaci. I přes jeho sliby omezit deficit jeho vláda ve skutečnosti zvýšila dluh, zejména kvůli vyšším výdajům na obranu.
Co slibují kandidáti Donald Trump a Kamala Harrisová?
Donald Trump během svého prezidentství neustále prosazoval snižování daní pro firmy i jednotlivce. To vedlo ke zvýšení rozpočtového deficitu. Trump se řídí představou, že nižší daně povzbudí růst ekonomiky a investice. Jeho plány pro další funkční období by pravděpodobně zahrnovaly další snižování daní, zejména pro korporace, deregulaci v klíčových odvětvích, jako je energetika a finance, a zvýšení vojenských výdajů.
Kamala Harrisová naopak plánuje výrazné změny. Podporuje rozšíření zdravotní péče, včetně možnosti veřejného zdravotního pojištění známého jako Medicare for All. Oznámila i investice do boje proti klimatické změně. Ty zahrnují vysoké investice do obnovitelné energie a modernizace infrastruktury. Tyto nákladné programy plánuje zaplatit, jak řekla, zvýšením daní pro bohaté Američany a velké korporace.
Kdo by více zatížil rozpočet?
Když se podíváme na plány obou kandidátů, je zřejmé, že Kamala Harrisová má ambicióznější program, který by znamenal výrazně vyšší výdaje. Její návrhy na expanzi zdravotní péče a boj proti klimatické změně jsou však částečně kompenzovány plánem na zvýšení daní pro nejbohatší Američany.
Trump na druhé straně sází na další daňové úlevy. Což bez jasného plánu na omezení vládních výdajů povede k dalšímu růstu deficitu. Trump navíc navrhuje snížení daní z příjmu fyzických a právnických osob. To je rovněž výpadek veřejných příjmů.
USA ztratily AAA rating. Je to začátek konce naší civilizace?
Ať už bude prezidentem Donald Trump nebo prezidentkou Kamala Harrisová, zdá se, že americký rozpočet čekají další výzvy a nárůst deficitu. Ani jeden z kandidátů dosud nepředložil konkrétní plán na snižování tohoto schodku. / Pro detailnější analýzu si můžete přečíst nový analytický report na stránkách XTB nazvaný Americké volby očima investora.
Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce
