Ruská centrální banka zvýšila [25.10.] svou hlavní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent. To je vůbec nejvíce od roku 2013, kdy ruská centrální banka tuto sazbu zavedla. Inflace v zemi v září stoupla na 9,8 procenta ze srpnových 7,5 procenta.
Ruská centrální banka ve své zprávě rovněž poukázala na zpomalení růstu ekonomiky a na problémy s nedostatkem pracovních sil. Většina analytiků podle průzkumu agentury Reuters předpokládala, že centrální banka úrok zvýší pouze o jeden procentní bod, tedy na 20 procent.
„Ve střednědobém horizontu zůstává bilance rizik pro inflaci výrazně vychýlena směrem k proinflačním faktorům,“ uvedla centrální banka.
Guvernérka Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci upřesnila, že další postup centrální banky bude záviset na vývoji ekonomických údajů. A nevyloučila, že banka na svém prosincovém zasedání úrokové sazby opět zvýší. Řekla, že inflační očekávání obyvatel dosáhla maximální úrovně od začátku roku.
Očekává se zpomalení inflace
Důvod, proč ruská centrální banka zvedla úrokové sazby na dvojnásobek inflace, spočívá v dlouhodobém přehřívání ruské ekonomiky. To má hned několik příčin a projevuje se to několika způsoby. Například tím, že růst domácí poptávky stále převyšuje možnosti rozšíření nabídky zboží a služeb.
V příštím roce ruská centrální banka čeká zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen na 4,5 až 5,0 procenta. Inflace by i tak zůstala nad jejím čtyřprocentním cílem.
„Centrální banka připustila, že v příštím roce nebude schopna dostat inflaci zpět na cílovou úroveň,“ uvedl profesor Jevgenij Kogan z moskevské Vysoké ekonomické školy.
Postoj ruské centrální banky pak označil za „kapitulaci tváří v tvář inflaci„.
Centrální banka rovněž uvedla, že ruská ekonomika sice pokračuje v růstu, ale pomalejším tempem než v první polovině roku.
Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí
„Toto zpomalení je způsobeno zejména omezeními na straně nabídky, včetně nižší dostupnosti volných výrobních kapacit a pracovní síly,“ upozornila.
Mezinárodní měnový fond [MMF] tento týden předpověděl, že růst ruské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,3 procenta, pro letošek fond očekává její růst o 3,6 procenta.
Ekonomika v Rusku
Míra nezaměstnanosti v Rusku se nyní nachází na rekordních minimech. Je to kvůli nedostatku pracovních sil. Stojí za tím rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu.
„Nedostatek pracovních sil narůstá v řádě odvětví. Růst mezd nadále převyšuje růst produktivity práce,“ uvedla centrální banka.
Mezinárodní měnový fond pošle na Ukrajinu další miliardu dolarů
V letošním roce zvýšila ruská centrální banka sazby už potřetí. Poprvé tak učinila v červenci a podruhé v září. Ve druhé polovině loňského roku základní sazbu v rámci boje s inflací zvýšila celkem o 8,5 procentního bodu.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním.
–ČTK/RED–
