Deficit státního rozpočtu dosáhl na konci října 200,7 miliardy korun. Na konci září činil 181,7 miliardy korun. Deficit státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun. Vyplývá to z aktuálních dat Ministerstva financí ČR [MF ČR].
V říjnu po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 199,7 miliardy korun. V září činil takto spočítaný schodek 188,2 miliardy korun. V září se tak i tento deficit prohloubil, a to o 11,5 miliardy korun.
„Pozitivně vnímám především stagnaci výdajů v době, kdy je mnoho mandatorních výdajů navyšována valorizačními mechanismy, dodržováním zákonných závazků a povinností splácet dluhy minulé vlády,“ řekl k výsledkům ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Saldo státního rozpočtu za leden až říjen 2024
[Zdroj: MF ČR]
Ten se po několikaměsíční odmlce vrátil ke zdůrazňování dluhu, který vytvořila vláda Andreje Babiše [ANO]. Rovněž zmínil, že již letošní rozpočet zatíží navýšené výdaje na sanaci škod po povodních, ale i v oblasti investic.
„Nicméně aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 mld. Kč by mohl být dodržen,“ doplnil Stanjura.
Co se týče aktuálního plnění státní rozpočtu, pochválil nárůst výběru daní a pojistného. Výdaje rozpočtu podle něj nyní převyšují příjmy „jen mírně“, konkrétně o 0,6 procenta. Meziroční zlepšení salda o 38,2 miliardy korun táhl 5,5% růst výběru daní a pojistného, dodal ministr financí.
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu na konci října meziročně stouply o 1,5 procenta [+24 mld. Kč]. Inkaso pojistného vzrostlo o 52 miliard korun a čistě daňové příjmy o 21,8 mld. korun.
- Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +16,3 % / +14,5 mld. Kč
- Daň z příjmů právnických osob: -9,5 % / -15,8 mld. Kč
- Inkaso daně z neočekávaných zisků: 27,2 mld. Kč / +5,5 %, +1,4 mld. Kč
- Daň z příjmů fyzických osob placené poplatníky: +2,2 % / +0,1 mld. Kč
- Inkaso daně z přidané hodnoty: +5,2 % / +15,4 mld. Kč
- Spotřební a energetické daně: +10,1 % / +12,4 mld. Kč
„Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké,“ vysvětluje MF ČR.
Saldo dále zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů [-28,8 mld. Kč]. Jde o dosud meziročně nejnižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy [-23,9 mld. Kč], ale i převody výnosů z majetkových účastí státu [-27 mld. Kč].
Příjmy státního rozpočtu za leden až říjen
[Zdroj: MF ČR]
Naopak příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení letos navýšilo znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 procenta s dosavadním dopadem necelých 10 miliard korun.
Pozitivní vliv na inkaso má podle MF ČR i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % [+52,0 mld. Kč].
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 14,1 miliardy korun [+0,8 %]. Pro jejich tempo byl podle MF ČR určující vývoj:
- Běžných výdajů: +1,8 %, +29,1 mld. Kč
- Dávky důchodového pojištění: +22,9 mld. Kč
- Ostatní sociální dávky: +8,8 mld. Kč
- Obsluha státního dluhu: +12,2 mld. Kč
- Platba za státní pojištěnce: +10,6 mld. Kč
- Nákupy Ministerstva obrany ČR: +8,9 mld. Kč
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 66,8 miliardy korun [+22,4 %/+12,2 mld. Kč].
Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií [-56,0 mld. Kč] a investice [-15,0 mld. Kč].
Výdaje státního rozpočtu za leden až říjen
[Zdroj: MF ČR]
Avšak roste objem příspěvků na péči [+2,7 mld. korun] a na bydlení [+2,2 mld. Kč]. Rostly i výdaje na podporu v nezaměstnanosti [+2,0 mld. Kč] a nemocenské [+1,9 mld. Kč]. Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku [-1,6 mld. korun].
Mimořádnou okamžitou pomoc v posledních dvou měsících navýšily žádosti občanů postižených zářijovými povodněmi [+0,5 mld. korun].
A je tu i patrný útlum investic: Říjnové kapitálové výdaje v objemu 140,0 miliardy korun představují meziroční pokles o 9,7 procenta [-15 miliard korun]. Samo ministerstvo uvádí, že jde o nižší tempo, než stanovuje rozpočtový plán.
